Z motorů, se kterými řada 123 začínala, byl nový jen šestiválec ve 250

Řada 123 vystřídala v lednu 1976 Strich-Acht a nová na ní byla karoserie, ne pohon. Veřejný archiv značky vede ke každému typu datový list s kódem motoru, a když se listy obou generací položí vedle sebe, opakují se v nich tytéž kódy. Až na jeden.

Jediný kód, který v listech předchůdce není

model řady 123	motor	odkud
200, 230	M 115	200 a 230.4 řady 115
250	M 123	nový
280, 280 E	M 110	280 a 280 E řady 114
200 D, 220 D	OM 615	200 D a 220 D řady 115
240 D	OM 616	240 D řady 115
300 D	OM 617	240 D 3.0 řady 115

Kódy se liší jen koncovým číslem, tedy provedením: naftový dvoulitr má u předchůdce 615.913 a u řady 123 615.940, rodina zůstává. Jediné označení, které se v listech Strich-Achtu nevyskytuje vůbec, je M 123 z typu 250. Německá Wikipedie píše totéž slovy, jenže u věty o jediném novém vývoji nemá pramen; ověřovali jsme to ve zdrojovém textu hesla, ne na vykreslené stránce.

Neplatí to pro celou dobu výroby. Nové čtyřválce M 102 přišly v roce 1980 a kvůli nim se pod jménem 200 prodávaly dva různé vozy.

Dva šestiválce nahradil jeden

U předchůdce stály nad čtyřválci hned dva. Typ 230.6 měl motor M 180 o objemu 2 292 cm³ a 120 koních, 250 s 2,8litrovým motorem pak M 130 o 2 778 cm³ a 130 koních. Oba dýchaly dvojicí karburátorů Zenith 35/40 INAT.

Řada 123 je nahradila jediným typem. Motor M 123 má 2 525 cm³, 129 koní (95 kW) při 5 500/min a jeden karburátor Solex 4 A. Proti silnějšímu ze dvou předchozích šestiválců mu tedy chybí 253 cm³ a jeden kůň.

Vrtání 86 mm sdílí M 123 se šestiválcem M 110 z 280, zdvih má ale kratší (72,45 proti 78,8 mm) a ventily mu ovládá jedna vačka místo dvou. Karburátor Solex 4 A vedou listy u 250 i u karburátorového 280; čtyřválce téže doby jezdily na Strombergu 175 CDT.

Od září 1979 o jedenáct koní víc

Datový list rozděluje motor na dvě provedení. Do září 1979 měl kompresní poměr 8,7, výkon 129 koní a točivý moment 196 N·m při 3 500/min. Od září 1979 stoupla komprese na 9,0, výkon na 140 koní (103 kW) a moment na 200 N·m; nejvyšší rychlost 185 km/h zůstala.

Druhá změna je v listu datovaná říjnem 1981: stálý převod se změnil z 3,69 na 3,58 a spotřeba klesla z 9,8/12,1/16,4 na 9,0/11,4/14,8 litru. Německá Wikipedie k témuž datu uvádí ještě zvýšení komprese na 9,4 v rámci „energetického konceptu“, ale pramen u té věty nemá a v datovém listu ta hodnota není.

Čtyřválec 230 E uměl skoro totéž levněji

V červenci 1980 přibyl do nabídky 230 E se vstřikováním K-Jetronic. Obě auta stála v téže tabulce a čísla si byla blíž, než by dělení na čtyři a šest válců napovídalo.

	250	230 E
motor	šestiválec 2 525 cm³, karburátor	čtyřválec 2 299 cm³, K-Jetronic
výkon	140 koní (103 kW)	136 koní (100 kW)
0–100 km/h	11,3 s	11,5 s
nejvyšší rychlost	185 km/h	180 km/h
spotřeba 90/120/město	9,8/12,1/16,4 l	8,1/10,3/12,9 l
cena od srpna 1980	27 549,40 DM	25 696,20 DM

Hodnoty platí pro čtyřstupňovou ruční převodovku a spotřebu měří směrnice 80/1268/EHS při ustálených 90 a 120 km/h a v městském cyklu. Rozdíl v městském cyklu dělá 3,5 litru na sto kilometrů, v ceně 1 853,20 marky; obojí je náš rozdíl dvou čísel z listů, ne údaj výrobce. U kombi vyšel rozdíl v ceně na haléř stejně, 31 108,90 proti 29 255,70 marky.

Kombi 250 T zmizelo z ceníku po čtyřech letech

Nejdřív skončil šestiválec v kombi. Archiv u 250 T datuje sériovou výrobu od května 1978 do srpna 1982 a vede 7 704 kusů. Přepis továrního ceníku platného od srpna 1980 ho ještě uvádí za 31 108,90 marky, kdežto v sešitu od 1. července 1983 už mezi kombi není; zbyla tam 240 TD, 300 TD, 300 TD Turbo, 200 T, 230 TE a 280 TE.

Kombi 230 TE se přitom vyrobilo 42 284 kusů, tedy pětkrát a půl víc, a sjíždělo z pásu o rok a půl déle, do ledna 1986. Hůř než 250 T dopadlo z benzinových kombi jediné, 230 T se 6 884 kusy; to se ale vyrábělo jen od května 1978 do dubna 1980.

V sedanu vydržel do prosince 1985

Sedan skončil až s celou řadou. Archiv u něj vede sériovou výrobu od dubna 1976 do prosince 1985 a 114 796 kusů, ceník od července 1983 má vedle něj i dlouhý sedan „250 mit langem Radstand“ za 45 463,20 marky. Karburátorové 280 skončilo dřív, v červenci 1981.

Počet kusů si prameny nepotvrzují. Německá Wikipedie uvádí u sedanu 250 rovných 117 684 a pramen u té tabulky nemá. Rozdíl 2 888 kusů proti archivu se rovná počtu dlouhých podvozků 250, které archiv vede zvlášť – jenže tentýž počet vychází i u řádku dlouhého sedanu, takže by ho Wikipedie počítala dvakrát. Je to náš dopočet ze čtyř čísel; do textu proto patří obě hodnoty, ne jedna.

Proti 245 588 kusům čtyřválcového 230 E, který se vyráběl o víc než čtyři roky kratší dobu, je 250 mezi benzinovými sedany menšinové provedení. Kdo dnes shání jeho motor, hledá kus, který se nikam jinam nemontoval: M 123 jezdil podle Wikipedie výhradně v 250, 250 T, dlouhém 250 a v podvozku pro cizí karoserie.

Zdroje

• Datový list 250 (W 123 V 25), 1976–1985, veřejný archiv Mercedes-Benz
• Datový list 250 T (S 123 V 25), 1978–1982
• Datový list 230 E (W 123 E 23), 1980–1985 a 230 TE (S 123 E 23), 1980–1986
• Datový list 230.6 (W 114 V 23) a 250 s 2,8litrovým motorem (W 114 V 28)
• Mercedes-Benz M 123 a Mercedes-Benz Baureihe 123 na německé Wikipedii
• přepisy továrních ceníků na meinbenz.de: sešit platný od srpna 1980 a od července 1983

Německé a anglické podklady jsme přeložili a přeformulovali. Čísla pocházejí z datových listů výrobce a z dobových ceníků, ne z vlastního měření.