Podvozek pro nástavby měl u řady 123 nádrž pod podlahou, konektor snímače dostal odpor

Sanitky a pohřební vozy na starším Mercedesu vypadají jako přestavba hotového auta. U řady 123 to tak nebylo. Továrna prodávala vedle čtyř karoserií i samotný podvozek a vedla ho jako plnohodnotný typ: s vlastním označením, vlastním ceníkem i vlastním typovým listem.

Sedm typových listů a dva rozvory

Archiv Mercedes-Benz vede k podvozkům řady 123 sedm samostatných listů. Dělí se na dvě skupiny. Krátký podvozek s označením F 123 má rozvor 2 795 mm a délku 4 725 mm, tedy shodně se sedanem, a prodával se ve třech motorizacích: 230 s karburátorovým motorem M 115 (červenec 1976 až srpen 1980, 265 kusů), 230 E se vstřikovacím M 102 (294 kusů) a naftové 240 D s motorem OM 616 (794 kusů).

Druhou skupinou je dlouhý podvozek VF 123. Jeho rozvor měří 3 425 mm a délka 5 355 mm, což je proti krátkému o 630 mm víc v rozvoru (vlastní rozdíl obou hodnot z typových listů). Motorizace byly čtyři: 240 D (1 159 kusů), šestiválcové 250 (2 888), 280 E se vstřikováním (371) a naftové 300 D s pětiválcem OM 617 (2 602). Nejvíc kusů tedy vzniklo u dlouhých podvozků se šestiválcem a s pětiválcovou naftou, ne u krátkých.

Součet všech sedmi položek dá přesně 8 373 podvozků, tedy tolik, kolik uvádí souhrn řady 123 v témž archivu vedle počtů sedanů, kombi a kupé. Sedm dílčích čísel a jedno celkové spolu sedí na kus, což se u výrobních počtů téhle řady nestává vždycky.

Nádrž se přestěhovala pod podlahu a povyrostla

Podvozek nebyl sedan bez plechů. Typový list u všech sedmi provedení vede palivovou nádrž pod zadní podlahou a o objemu 70 litrů, kdežto sedan 240 D má 65 litrů nad zadní nápravou. Proč, typový list neříká. Podle nás rozhodl účel: nádrž nad nápravou zabírá právě ten prostor, kde nástavbář potřebuje rovnou podlahu.

Tovární dokumentace to potvrzuje z druhé strany. Dílenský list o palivové nádrži má tři oddíly a ten poslední patří kombi a vozům s cizí karoserií dohromady. Jeho rozpis dílů vede pro vozy s cizí karoserií zvláštní provedení expanzní nádobky i ochranné objímky palivové hadice. Vlastní tabulka objemů se v naskenované podobě listu nedochovala, takže litry v tomhle článku pocházejí z typových listů, ne z dílenské příručky.

Na patnáctipalcových kolech jezdil podvozek taky jinak než sedan: listy u něj vedou ráfky 5½ J × 15 H 2 a pneumatiky 185 HR 15, kdežto sedan 240 D má 5½ J × 14 H 2 a 175 SR 14.

Odpor 4,7 ohmu, aby zůstal týž palivoměr

Jiná nádrž znamená jiný snímač, a tedy jiné hodnoty na ukazateli. Továrna to vyřešila součástkou za pár haléřů: u kombi a u vozů s cizí karoserií je podle dílenského listu v konektoru snímače srovnávací odpor 4,7 ohmu s barevným kódem žlutá, fialová, zlatá, zlatá. List k tomu píše i důvod, který se u podobných úprav dozvíte málokdy: aby se dal přes rozdílné nádrže použít týž ukazatel.

Popiska obrázku v témž listu ovšem uvádí u téhle součástky Resistance 7 ohms. Běžící text a popiska si tedy odporují a z jednoho skenu se to rozhodnout nedá.

Zvedat se smí jen prázdný

Jedno omezení má podvozek s nástavbou napsané přímo v dílenském postupu. Tovární list o zvedání vozu žádá, aby se kombi řady 123 a vozy s cizí karoserií řad 114, 115 a 123 zvedaly jen prázdné, a jako důvod uvádí nebezpečí převrácení. Platí to pro zvedák zasunutý do trubky v podélníku rámu, tedy pro běžnou výměnu kola u silnice.

Povolené hmotnosti jsou u těch vozů vyšší než u sedanu. Sedan 240 D má podle typového listu nejvyšší povolenou hmotnost 1 915 kg, krátký podvozek téhož typu 2 070 kg s nástavbou sanitky a 2 250 kg s nástavbou kombi, dlouhý pak 2 320 kg. Rozlišení podle účelu nástavby je tovární, ne dodatečné: list u krátkého podvozku 240 D vede vedle sebe pohotovostní hmotnost 1 235 kg pro sanitku a 1 250 kg pro kombinovanou nástavbu. Se sedanem se ta čísla srovnávat nedají přímo, protože podvozek se vážil s částí karoserie, plnou nádrží a bez rezervního kola a nářadí, kdežto sedan podle normy DIN 70020.

U krátkého podvozku stojí v listu ještě jedna věta o podvozku určeném pro kombinovanou nástavbu: hydropneumatické vyrovnávání zádi je u něj sériové, jinak zůstává příplatkem. Dlouhý podvozek měl navíc sériově posilovač řízení, kdežto krátký ho dostal jako sériovou výbavu až v září 1982, stejně jako sedan.

Za kolik se prodával

Typové listy nesou i dobové ceny. K lednu 1978 stál krátký podvozek 240 D 20 372,80 marky, dlouhý 24 460,80 marky a hotová osmimístná limuzína 240 D téhož rozvoru 33 398,40 marky. Mezi dlouhým podvozkem a hotovou limuzínou tedy bylo 8 937,60 marky (rozdíl obou cen); tolik stála zadní část vozu z výroby.

Do konce výroby ceny vytrvale rostly: v září 1984 vyšel krátký podvozek 240 D na 29 412 marek a dlouhý na 34 086 marek.

Kdo na podvozcích stavěl

Nástavby vznikaly mimo továrnu. Německá Wikipedie jmenuje u sanitek pro policii, hasiče a záchranné služby firmy Binz a Miesen a dodává, že pohřební vozy a přestavby na pick-up nebo kabriolet dělaly rovněž karosárny; pramen k tomu odstavci ale neuvádí. Dlouhou osmimístnou limuzínu pro taxikáře naproti tomu nabízel přímo výrobce.

Pro dnešního majitele z toho plyne praktická věc. Vůz s nástavbou má jinou nádrž, jiný snímač, jiná kola a jiné povolené hmotnosti než sedan, ze kterého vypadá odvozeně, a v dílenské dokumentaci ho řada úkonů vede společně s kombi. Dílenská příručka Haynes k naftovým vozům řady 123 mlčí: slova special body ani ambulance v jejím textu nepadnou ani jednou, takže druhým pramenem k téhle větvi řady je tovární dokumentace, ne běžná servisní literatura.

Zdroje

• Archiv Mercedes-Benz, přehled řady 123 a typové listy F 123 V 23, F 123 E 23, F 123 D 24, VF 123 D 24, VF 123 V 25, VF 123 E 28, VF 123 D 30, V 123 D 24 a W 123 D 24
• Dokumentační sada StarTek pro řadu 123, dílenské listy 47-700 (palivová nádrž), 47-715 (funkce snímače ukazatele paliva) a 40-010 (zvedání vozu)
• Mercedes-Benz Baureihe 123 – německá Wikipedie, oddíl o zvláštních provedeních

Německé a anglické podklady jsou přeložené a přeformulované, čísla ověřená proti nim.