Jaké světlomety dostal W123, určoval model, série i trh, kam vůz odjel

Jak vypadá předek Mercedesu W123, se jednou větou říct nedá. Za deset let výroby se na něm vystřídaly tři různé podoby světlometu a rozhodoval o nich model, rok i trh. Kdo shání díl podle fotky cizího vozu, snadno sáhne vedle.

Kulaté měla většina nabídky

Anglická Wikipedie popisuje výchozí stav řady takto: všechny modely kromě 280, 280 E a kupé dostaly větší kulaté světlomety s menšími kulatými mlhovkami a přes celou skříň jedno velké sklo, které fungovalo jako rozptylka. Šestiválcové 280 a 280 E a spolu s nimi celé kupé měly velké hranaté světlomety a kulaté mlhovky. Hranatý předek tedy neznamenal mladší vůz, ale jeden ze tří jmenovaných modelů.

Rozdíl zmizel až se třetí sérií, kdy se hranaté světlomety staly výbavou celé nabídky. Datum si ale samotné heslo protiřečí: v přehledu změn stojí, že třetí série začíná v září 1982 a přináší hranaté světlomety pro celý modelový program, o několik odstavců výš je táž změna popsaná slovy „od roku 1983“. Který z údajů platí, se z té stránky rozhodnout nedá.

Do Ameriky jen zatavené jednotky

Severoamerické kusy měly podle téhož hesla kulaté zatavené světlomety, u nichž sklo skříň zakrývalo jen zčásti, a hranaté nedostaly ani ve třetí sérii. Zatavená jednotka, anglicky sealed beam, je celý světlomet v jednom kuse: odrazná plocha, sklo a vlákno tvoří neoddělitelný celek, který se při přepálení mění celý.

Proč to tak bylo, vysvětluje americký předpis. Přehled vývoje světlometů uvádí, že od roku 1940 směly vozy v USA jezdit jen se zatavenými jednotkami o průměru 7 palců (178 mm), v roce 1957 přibyla možnost čtyř menších o průměru 5,75 palce (146 mm) a v roce 1974 obdélníkové provedení. Světlomety s vyměnitelnou žárovkou povolil předpis až v roce 1983 a americká verze W123 u zatavených jednotek zůstala až do konce třetí série v lednu 1986.

Americké provedení se lišilo i jinde. Mlhovky měly čiré sklo do modelového roku 1980, pak je Mercedes obarvil dožluta kvůli záměně mlhovek s dálkovými světly. Na předních směrovkách přibyly oranžové odrazky, u zadních svítilen červené.

Které vlákno má kolik wattů

Tovární návod k obsluze pro americké provedení, který je součástí dokumentační sady k řadě 123, vypisuje příkony po jednotlivých svítilnách:

• vpředu jedna žárovka pro směrovku, obrysové světlo, boční obrysovku a parkovací světlo: 21/5 W,
• mlhovka: halogenová H3,
• vzadu směrovka 21 W, brzdové světlo 21 W, couvací světlo 21 W,
• koncové a parkovací světlo 10 W, zadní boční obrysovka 4 W,
• osvětlení značky 5 W, stropní svítilna 10 W, schránka a zrcátko ve stínítku po 5 W.

U každé hodnoty stojí v závorce ještě údaj v jednotkách cp, tedy ve svíčkách svítivosti; 21 W je v návodu spárováno s 32 cp, 5 W se třemi. Evropské provedení se v drobných svítilnách chová stejně: dílenská příručka Haynes pro naftové vozy řady 123 uvádí pro britské kusy směrovku a parkovací světlo 21 W, obrysovku 4 W, osvětlení značky 5 W a stropní svítilnu 10 W. Rozdíl je vepředu: místo zatavené jednotky tam sedí dvouvláknová žárovka 60/55 W a mlhovka H3 s příkonem 55 W.

Sklon světlometů stavěl vzduch

Druhá série ze srpna 1979 přinesla mimo jiné pneumatické stavění sklonu světlometů. Haynes tomu odpovídá z druhé strany: při rozebírání světlometu se podle příručky uvolňují spony spolu s podtlakovou jednotkou a teprve pak jde vyjmout odrazná plocha. Podtlak je u W123 stará známost, bere z něj i centrální zamykání a posilovač brzd, takže netěsnost v jednom místě se umí projevit na několika věcech najednou.

Výměna žárovky a seřízení

Přední žárovky se u W123 mění z motorového prostoru: sejme se krycí víko za světlometem a objímka je přístupná zevnitř. Tovární návod k tomu klade tři podmínky. Novou žárovku držet přes papírový kapesník nebo hadřík, montovat jen dvanáctivoltovou a jen s předepsaným příkonem. Haynes doplňuje důvod prvního bodu: stopy mastnoty z prstů zkrátí halogenové žárovce život, a když už se to stane, otře se baňka lihem. Než se na elektriku sáhne, patří dolů záporný pól baterie, jinak hrozí zkrat a požár. S jištěním jednotlivých okruhů souvisí i torpédové pojistky ve skříňce pod kapotou.

Seřízení světlometů patří podle obou příruček do dílny s přístrojem. Haynes připouští provizorní kontrolu: vůz se postaví na rovinu zhruba 5 m (16 ft) od stěny, na ni se udělá značka ve výšce středů světlometů a při rozsvícených dálkových nesmí světelný kužel sahat nad tuto úroveň, přičemž nejjasnější místa mají být přímo proti světlometům. Tovární návod je stručnější a jen připomíná, že se sklon má kontrolovat pravidelně a po každé výměně žárovky.

Pro shánění dílů z toho plyne jednoduché pravidlo: u světlometu W123 nestačí říct rok. Rozhoduje, jestli jde o vůz pro Evropu, nebo pro Ameriku, a u evropského ještě to, jaký motor pod kapotou seděl.

Totéž platí pro náhradu halogenové žárovky H4 zdrojem LED: schválení se neváže na rok, ale na číslo světlometu, jak popisujeme v článku o LED žárovkách H4 pro W123.

Zdroje

• Mercedes-Benz W123, anglická Wikipedie
• W123 StarTek CD set, tovární dokumentace k řadě 123 včetně amerického návodu k obsluze
• Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985, dílenská příručka Haynes
• Headlamp, anglická Wikipedie

Anglicky psané prameny jsou přeložené a přeformulované, čísla ověřená proti původnímu znění.