W123 / C123 / S123 / V123 / F123 Úpravy a mody 4 min čtení
Kombi W123 má přední stabilizátor o milimetr silnější než sedan a kupé
Tovární dílenský list řady 123 vede přední stabilizátor ve dvou průměrech a zadní taky ve dvou. Nerozhoduje motor ani výbava, ale karoserie: sedan a kupé mají vpředu 24 mm, dlouhé verze, kombi a vozy s cizí karoserií 25 mm. U zadních táhel k tomu příručka přidává podmínku, kterou Haynes nezná vůbec.

Tovární dokumentace řady 123 nazývá stabilizátor torsion bar, tedy zkrutnou tyčí. Haynes pro tentýž díl používá stabilizer bar. Je to táž součástka: příčný zkrutný stabilizátor, který spojuje obě strany nápravy a brání naklánění karoserie v zatáčce. Vpředu ale u W123 dělá ještě něco navíc – nese uložení horních příčných ramen. Celé uspořádání obou náprav popisuje starší text o podvozku řady 123.
Proč je výměna přední tyče velká práce
Z toho uložení plyne rozsah demontáže. Postup 32-300 posílá ven tandemový hlavní brzdový válec i posilovač a podle potřeby k tomu hadice chladicí soustavy, táhla plynu, podtlakové vedení a kabely. Baterii i s držákem k tomu Haynes vyndává navíc.
Na dvou pokynech se oba prameny shodnou a oba se snadno přehlédnou. Stojany se při zvedání nedávají pod rámovou podlahu, ale pod spodní ramena, jinak se uložení horního ramene na stabilizátoru při práci zkroutí. A dotahuje se až ve stavu, v jakém vůz stojí na kolech, ne s nápravou visící dolů. Po montáži navíc žádá tovární list kontrolu geometrie předních kol a odkazuje na úkon 40-320 – ten ale v naskenované sadě není, takže se musí vzít odjinud.
Dva průměry vpředu, dva vzadu
Tabulky obou listů přiřazují tyče ke karoserii, ne k motoru ani k výbavě:
| Stabilizátor | Průměr | Číslo dílu | Pro které vozy |
|---|---|---|---|
| přední | 24 mm | 123 323 66 65 | sedan a kupé |
| přední | 25 mm | 123 323 69 65 | dlouhý sedan, kombi a vozy s cizí karoserií |
| zadní | 13 mm | 123 326 44 65 a 123 326 45 65 | běžná provedení |
| zadní | 15 mm | 123 326 46 65 | cizí karoserie a kombi ve zvláštním provedení s vyšší nosností |
Ke každému průměru patří vlastní pryžové lůžko. Vpředu je to 123 323 05 85 s otvorem 22 minus 0,5 mm k tenčí tyči a 123 323 12 85 s otvorem 23 mm k té silnější, vzadu 123 326 20 81 s otvorem 11,5 minus 0,5 mm ke třináctce. Proč je otvor v lůžku užší než tyč, na kterou se navléká, list neříká; podotýká jen, že se lůžko nasazuje rozříznutou stranou dozadu.
Vzadu rozhoduje i vyrovnávání zádi
Zadní třináctimilimetrová tyč má dvě čísla. Provedení 123 326 44 65 patří vozům bez samočinného vyrovnávání zádi a list u něj uvádí, že se jako náhradní díl nedodává; kdo ho potřebuje, dostane 123 326 45 65 s ploškou pro páku regulátoru. Že je jedno náhradou druhého, list říká, jenže v naskenované poznámce stojí totéž číslo, u kterého ta poznámka je – dvojici tedy dává dohromady až smysl věty, ne sken.
Silnější patnáctimilimetrová tyč je vyhrazená vozům s cizí karoserií a kombi ve zvláštním provedení s vyšším přípustným zatížením zadní nápravy 1 295, respektive 1 300 kg. Právě na zadním stabilizátoru sedí u vozů s hydropneumatickým vyrovnáváním zádi páka regulátoru, takže se při demontáži odpojuje i táhlo k němu. Haynes si polohu toho táhla na tyči před odpojením označí, tovární list posílá po montáži rovnou přeměřit a srovnat výšku vozu; list, na který u toho odkazuje, v sadě chybí stejně jako ten o geometrii.
Plastová táhla jen v páru a jen s novějším plechem
Vzadu nesahá tyč na šikmá ramena přímo, mezi ně patří dvě táhla. Starší provedení je kovové s odrazným plechem, novější plastové bez něj. A u toho novějšího má tovární list výstrahu, kterou Haynes nemá vůbec: dodatečně se plastová táhla smějí namontovat jen v páru a jen na vůz s novějším krycím plechem brzdy s větším vyboulením, který je sériově od února 1977. Proč, list neuvádí. Napsané je jen to, že na starší vůz to nejde.
S provedením se mění i moment. Kulový kloub kovového táhla se dotahuje 45 N·m, plastového 30 N·m, a tovární list na ten rozdíl výslovně upozorňuje. Kdo tedy táhla mění za novější, mění zároveň číslo na momentovém klíči.
Momenty a jeden nepoužitelný řádek
Na přední tyči jsou momenty dva: 65 N·m na šroub uložení horního ramene a 20 N·m na matice uchycení k přední stěně. Shodných 65 N·m má i Haynes, u druhé položky 19 N·m – je to zaokrouhlení ze 14 librostop, ne jiný předpis. Vzadu se uložení na podlahové plechy dotahuje 20 N·m v prvním provedení se šroubem a pružnou podložkou a 30 N·m ve druhém, kde má šroub v závitu mikrozapouzdřenou pojistnou hmotu (v listu „micro-encapsulated screws“).
Jeden Haynesův řádek se ale použít nedá. U kovového táhla má 45 N·m a k tomu 23 librostop, jenže 45 N·m je 33 librostop; převod nesedí a hodnota může být v obou sloupcích posunutá. Že je 45 N·m správně, plyne až z továrního listu, který má totéž číslo nezávisle.
Lůžka se změnila na konci roku 1982
Poslední ročníková změna je vpředu. Od konce roku 1982 dostaly sedany a kupé sériově pryžové lůžko s osmi otvory místo čtyř, kdežto u dlouhých sedanů, kombi a vozů s cizí karoserií platí dál první provedení se čtyřmi. K čemu ty otvory jsou a co se změnou vůz získal, tovární list neříká – vede ji jako prostou informaci o dodávaném dílu.
Dohromady z toho vychází pravidlo, které se hodí každému, kdo shání díl z vraku. Tovární prameny třídí stabilizátory podle karoserie a podle zatížení zadní nápravy, ne podle motoru nebo výbavy. Co udělá silnější tyč z kombi na sedanu, v žádném z nich nestojí, a stejně tak v nich není jediné číslo, o které by šlo takovou záměnu opřít. Doložená je jen ta opačná cesta: vrátit zpátky díl, který k té karoserii patří, a dotáhnout ho ve stavu, v jakém vůz stojí na kolech. Ostatně i výšku karoserie si továrna hlídala tloušťkou podložky, ne odhadem.
Zdroje
- Tovární dokumentační sada StarTek pro řadu 123 – dílenské listy 32-300 (přední stabilizátor) a 32-310 (zadní stabilizátor)
- Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985, Haynes – kapitola 10, oddíly 6 a 8 a tabulka momentů na začátku kapitoly
Oba prameny jsou anglické. Čísla i postupy jsou z nich přeložené a ověřené jeden proti druhému, ne opsané.