W123 / C123 Úpravy a mody 4 min čtení
Vedení vyrovnávání zádi W123 dostalo v květnu 1978 clonu proti klepání při propružení
Do olejového vedení mezi regulátorem výšky a tlakovými zásobníky přibyla u řady 123 v květnu 1978 škrticí clona. Tovární list u ní jmenuje příčné tlumení pohybů kol a konec hluku proudění i klepání při propružení. Starším vozům ji šlo dodělat, ale jen tam, kde na tlakovém čerpadle sedí hadice s tlumičem – pozná se podle šipky na zadní přípojce.
Mezi tlakovým čerpadlem, regulátorem výšky a oběma zásobníky vede u řady 123 s hydropneumatickým vyrovnáváním zádi olej několika trubkami. Dvě z nich – ty mezi regulátorem a zásobníky – se v květnu 1978 změnily uvnitř. Tovární dokumentace tomu věnuje vlastní úkon a píše v něm i to, komu se ta změna dá dodělat.

Jak celá soustava pracuje – čerpadlo na motoru, regulátor spojený se zadní nápravou a vzpěry s plynovými zásobníky místo tlumičů – stojí v samostatném článku o vyrovnávání zádi. Tenhle text je o jednom místě, které v něm není: o dvou metrech potrubí a o zúžení uvnitř.
Clona je zúžení, které olej brzdí
Škrticí clona je v hydraulice zúžené místo v cestě kapaliny. Olej jím projde, ale musí zpomalit, a čím rychleji by ho chtělo protéct víc, tím větší odpor cítí. Tovární úkon 32-671 z dokumentační sady StarTek pro řadu 123 u ní jmenuje tři účinky naráz: příčné tlumení pohybů kol, konec hluku proudění a konec klepání – jak při propružení, tak při zpomalení po rozjezdu z nízké rychlosti.
Příčné tlumení list nerozvádí, stojí v něm dvěma slovy. Rozvést se dá jen tolik, co plyne z rozvržení soustavy: zásobníky jsou dva, každý visí na vlastním vedení a obě vedení vycházejí z téhož regulátoru, takže spolu levá a pravá strana vozu přes regulátor souvisejí. Proč se to řešilo až v roce 1978 a co té změně předcházelo, v prameni nestojí.
Sériově od května 1978, ale každý typ od jiného čísla podvozku
Datum je v listu jen jako záhlaví. Vlastní přechod na nová vedení datuje tabulka, a to koncovým číslem podvozku zvlášť pro každý typ. Řady 123 se v ní týká dvanáct kódů. U typu 230 (123.023) začínají clony číslem 093 761, u 280 E (123.033) číslem 040 689, u 240 D (123.123) číslem 074 334 a u 300 D (123.130) číslem 093 797. Který kód podvozku patří kterému prodejnímu jménu, vydá list 00-005 z téže sady.
Vedle řady 123 stojí v tabulce ještě řady 107 a 116 a k tomu řádek pro řadu 126, u kterého ale číslo podvozku ve skenu chybí. Kombi v tabulce není vůbec a list neříká proč, přestože právě u něj patřilo vyrovnávání zádi podle německé Wikipedie k sériové výbavě, kdežto sedan a kupé si ho připlácely.
Bez hadice s tlumičem se clona podle listu nemontuje
Kvůli jedné větě patří tahle změna mezi úpravy a ne mezi ročníkové poznámky: vedení se clonou jde podle listu dodělat i staršímu vozu. Podmínku k tomu dává jednu a je tvrdá – na tlakovém čerpadle musí sedět vysokotlaká rozpínací hadice s tlumičem. Když ji vůz nemá, montuje se nejdřív ona.
Pozná se to zvenčí a bez rozebírání. Hadice s tlumičem má na zadní přípojce šipku, která ukazuje směr toku oleje. Podle listu ji dostaly všechny vozy s naftovým motorem a od roku 1978 i vozy zážehové.
Které vedení jde ven, rozhodne rozdělovač
Druhá věc, kterou list před opravou žádá ověřit, je rozdělovač mezi regulátorem a zásobníkem. Když tam je, nemění se celá trasa: u řady 123 jde ven vlevo jen kus mezi rozdělovačem a zásobníkem, kdežto u řad 107 a 116 se vpravo mění naopak jen kus mezi regulátorem a rozdělovačem.
Souvisí to s provedením regulátoru výšky. To první odvzdušňovací šroub nemá a rozdělovač sedí ve vedení k levému zásobníku; druhé, sériové od března 1977, má šroub přímo v regulátoru a rozdělovač u něj odpadl. Náhradní díly se tomu přizpůsobují. Levé vedení má číslo 123 320 26 72 pro regulátor bez šroubu a 123 320 24 72 pro ten se šroubem, pravé vedení 123 320 23 72 platí pro obě provedení. Sám regulátor s odvzdušňovacím šroubem se dodává pod číslem 123 320 01 58 a nahrazuje starší 115 320 02 58.
V únoru 1979 se tlakové vedení zúžilo
Rok po cloně přišla druhá změna, tentokrát před regulátorem. Vedení od rozpínací hadice k regulátoru zmenšilo podle listu 32-670 průměr z 8 na 6 mm a spolu s ním se změnily přípojky, z M 14 × 1,5 na M 12 × 1. Nové přípojky dostala i samotná rozpínací hadice. U modelu 123.0 k tomu list přidává v závorce září 1979, ale co tím míní, nevysvětluje.
Dopad se ukáže při výměně regulátoru. Přípojka tlakového vedení, díl 123 327 03 65, se musí přenést ze starého kusu na nový a měděný těsnicí kroužek přijde nový.
Co k tomu patří v dílně
Zásah do vedení znamená vypustit a znovu naplnit celou tlakovou soustavu, na což má sada vlastní úkon 32-630. Na přípojky se podle něj smějí jen otevřené očkové klíče; obyčejný vidlicový klíč je poškodí. Továrna k tomu vede vlastní nástrčku 11 mm s ráčnou a dvěma nástavci pod číslem 116 589 00 17 00 a plnicí trychtýř s filtrem 126 589 12 63 00. Měděné kroužky se zásadně mění za nové. Šrouby regulátoru se dotahují 45 N·m, převlečné šrouby tlakových vedení 20 N·m.
Jeden šroub má v listu 32-670 vlastní varování: svěrný šroub páky na řídicím hřídeli regulátoru se nesmí povolit nikdy, protože polohu páky vůči hřídeli už zpátky nastavit nejde. A čtyři šrouby, které drží obě poloviny skříně regulátoru, se u řady 123 dotahují až ve chvíli, kdy je regulátor pod tlakem oleje. Po práci se kontroluje výška vozu a při změněné výšce i seřízení světlometů.
Haynes o cloně nemá nic
Dílenská příručka Haynes pro naftovou řadu 123 popisuje soustavu nezávisle a shodně s továrnou: dvě vzpěry místo zadních tlumičů, každá s vlastním tlakovým zásobníkem, čerpadlo poháněné pomocným hřídelem od rozvodového řetězu a regulátor výšky uchycený na zadním stabilizátoru. Její schéma kreslí tatáž vedení, tedy sání, tlak k regulátoru, tlak od regulátoru k zásobníkům, tlak od zásobníků do vzpěr a zpátečku.
Dál ale nejde. Kontrolu shrnuje do hladiny v nádržce a do prohlídky vedení, spojů a táhla regulátoru; všechno ostatní posílá k prodejci nebo do vybavené dílny s odůvodněním, že si to žádá zvláštní nářadí. Slovo pro clonu padne v celé knize jedinkrát, a to u úplně jiného dílu, a rozpínací hadici zná jen v palivové soustavě. Na tuhle konkrétní úpravu tedy druhý dílenský pramen zatím není a čísla dílů drží jediný zdroj.
Zdroje
- W123 StarTek CD set, tovární dokumentace k řadě 123 – úkony 32-501, 32-630, 32-670 a 32-671, k přiřazení kódů podvozku list 00-005
- Larry Warren, John H. Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985 – kapitola 10, oddíl 10 a kapitola 1, body 52 až 56
- Mercedes-Benz Baureihe 123 na německé Wikipedii – výbava kombi proti sedanu a kupé
Tovární listy i Haynes jsou anglicky. Údaje z nich jsou přeložené a přeformulované, ne opsané.