Teplotně řízený předstih šel karburátorovému W123 dodělat, když nestačilo seřídit sytič

Tovární dokumentace popisuje skoro výhradně opravy. Úkon 15-570 ve složce zážehového čtyřválce M115 je výjimka. Není to oprava, ale úprava, kterou dílna dodělala na už prodaném voze: teplotně řízené přepnutí předstihu. Míří na jedinou vadu, totiž na špatný start za studena a na to, jak se motor chová, než se zahřeje.

Karburátorové W123, tedy 200 a 230, měly pod kapotou právě tenhle čtyřválec. Nákresy má list pro řadu 115 i pro řadu 123 a trh nijak neomezuje.

Nejdřív sytič, teprve pak předstih

List začíná podmínkou, ne postupem. Přepnutí se smí dodělat teprve tehdy, když je hotový úkon 07.2-125 – kontrola a seřízení automatického sytiče – a start i chování při zahřívání pořád nejsou v pořádku.

Pořadí není formalita. Karburátor Stromberg 175 CDT má na zahřívání vlastní seřizovací šroub a tovární postup od něj u řady 123 chce 5 až 6 % CO. Kdo tenhle krok přeskočí, přidá předstih motoru, který má jinou závadu.

Totéž platí o zapalování samotném. Úhel sepnutí kontaktů udává tovární list 47 až 53 stupňů na volnoběhu a mezi volnoběhem a 3 000 otáčkami se nesmí změnit o víc než tři stupně; nové kontakty se u běžného cívkového zapalování nastavují na 53 stupně s dovolenou odchylkou jednoho. Předstih se kontroluje stroboskopem. Úprava tohle nenahradí.

Zpětný ventil zadrží podtlak, termoventil ho pustí

Do rozdělovače ani do zapalování úprava nesahá. Mění jedinou věc, totiž cestu podtlaku k podtlakové dóze na rozdělovači.

Po startu studeného motoru teče podtlak od karburátoru přes nově vložený zpětný ventil do té dózy. Ventil ho tam udrží, a proto se předstih posune o 8 až 12 stupňů do „dřív“ – nad rámec toho, co udělá odstředivý regulátor v rozdělovači. Motor tedy jede celou dobu zahřívání s časnějším zážehem, ne jen při určité poloze plynu.

Jakmile chladicí kapalina dosáhne asi 40 °C, otevře termoventil a podtlak ve vedení klesne směrem ke karburátoru podle toho, jak motor zrovna pracuje. Od té chvíle řídí podtlakový předstih poloha škrticí klapky, přesně jako u vozu bez úpravy. Spínací teplotu udává list jako 40 °C s tolerancí tří stupňů.

Proč zrovna předstih, tovární list nevysvětluje; mluví jen o lepších jízdních vlastnostech při zahřívání. Obecné pravidlo popisuje německá Wikipedie: rychlost šíření plamene ve válci na otáčkách nezávisí, takže se s rostoucími otáčkami zapaluje dřív, a příliš časný zážeh vede ke klepání, které motoru škodí.

Kam termoventil přijde a co dělat, když není kam

Termoventil se šroubuje do volného otvoru v sacím potrubí. Když na voze žádný nezbyl, má list druhou cestu: do existujícího otvoru v hlavě válců se zarazí závitová objímka. Aby se přitom nepoškodila, našroubuje se předtím na šroub M 10 x 1 a zaráží se za něj.

Ventil měří teplotu chladicí kapaliny, takže obě místa na ni musí dosáhnout. Otvírat je proto jde jen na studeném motoru – to je naše poznámka, tovární list o tom mlčí.

Druhý montážní pokyn má v listu vykřičník: zpětný ventil musí být nasazený tak, aby průchod vedl směrem ke karburátoru. Otočený ventil je jediný krok, který celou úpravu vyřadí z funkce, a na voze to není vidět.

Čtyři čísla dílů

Náhradní díly list vypisuje jmenovitě. Termoventil na 40 °C má číslo 000 140 33 60, zpětný ventil 116 800 03 78, gumový rozdělovací člen se třemi vývody 117 078 01 45 a závitová objímka 115 016 00 50. Poslední z nich je potřeba jen u montáže do hlavy válců. Vedení podtlaku má v nákresu barevné značení: bílou, červenou a fialovou.

Že tovární list číslo dílu vede, ovšem neříká nic o tom, jestli se ten díl dnes sežene. List je z doby výroby vozu.

Co v listu není

Datum. Ani měsíc výroby, ani rozsah čísel podvozku – je to servisní opatření, ne ročníková změna, takže se z něj nedá vyčíst, od kdy se úprava dodávala.

Chybí toho víc. List neuvádí, o kolik se jízda při zahřívání zlepší, ani jestli se přepnutí smí použít u vozů s bezkontaktním tranzistorovým zapalováním TSZ 4, které je v téže složce popsané od modelového roku 1978 – označení trhu u toho letopočtu ovšem sken ztratil. A pro šestiválec M110 obdobný úkon v sadě není: jeho skupina 15 má jen listy o zapalování samotném.

Předstih se dal i ubírat

Ve stejné skupině listů stojí opatření opačným směrem. Motorům s normální kompresí, které jezdily na palivu pod 98 oktanů (nejméně 88 MON), předepisovala továrna posunout předstih do „později“, asi o 1 až 2 stupně na každý oktan a nejvýš o šest.

Sama to označuje za nouzové opatření: klesne výkon, stoupne spotřeba a motor se nemá plně zatěžovat. Jakmile je palivo se správným oktanovým číslem po ruce, má se předstih vrátit zpátky. Bezolovnatý benzin řeší tovární podklady zvlášť, a to u šestiválce M110.

Celá úprava je jeden termoventil, jeden zpětný ventil a přerozdělené hadičky podtlaku. Proto se na dnešním voze skoro nedá poznat. Kdo řeší, proč jeho karburátorový W123 studený škube, může mít tuhle sadu pod kapotou, aniž o ní ví – a stejně tak nemusí.

Zdroje

• Mercedes-Benz StarTek, dokumentační sada k řadě 123 (archive.org) – úkony 15-570, 15-500, 15-501, 15-530 a 07.2-125 ve složkách motorů M115 a 110
• Mercedes-Benz M115 engine – anglická Wikipedie; heslo má na sobě upozornění, že stojí na jediném zdroji
• Mercedes-Benz W123 – anglická Wikipedie
• Zündzeitpunkt – německá Wikipedie

Tovární listy jsou anglicky. Údaje z nich jsou přeložené a přepsané vlastními slovy, čísla ponechána tak, jak je uvádějí.