Americké W123 měly tři různé klimatizace a poznají se podle ovládacího panelu

Klimatizační část americké dokumentační sady k řadě 123 začíná listem 00-010 a ten nedělá nic jiného, než že vozy roztřídí. Od modelového roku 1977 rozeznává tři klimatizační soustavy, ke každé vypisuje modely, kódy motorů i kódy podvozku a pak ji odkáže do vlastního oddílu příručky. Postup pro jednu se na druhou použít nedá.

Ruční ovládání dostaly jen dva modely

První soustava se v listu jmenuje topení, větrání a klimatizace I a ovládá se celá ručně. Podle tabulky ji měl model 230 s motorem 115.954 a podvozkem 123.023 v modelových letech 1977 a 1978 a model 240 D s motorem 616.912 a podvozkem 123.123 v letech 1977 až 1983.

Jak se s ní zachází, popisuje list 83-500. Dmychadlo má tři stupně, chlazení se přidává otočným knoflíkem a výparník je i s vlastním dmychadlem naklapnutý na skříň topení místo sériového ventilátoru. Vozy s klimatizací mají ve skříni topení dvě klapky navíc, k nohám řidiče a dozadu.

Sám ovladač se za výrobu změnil. U vozů do 07/80 se knoflík otáčí doprava po modré stupnici: až po značku na ní jde přes výparník sto procent čerstvého vzduchu, za značkou soustava přejde na zhruba osmdesát procent vnitřního a dvacet procent venkovního. Od 08/80 se týž knoflík točí z polohy 0 plynule až do polohy Max a na vnitřní vzduch přepne teprve tam.

Týž předěl zná i list 83-100 o skříni topení: od srpna 1980 se montuje upravená soustava topení a větrání, kterou zvenčí prozradí dvě páčky pro směr vzduchu nahoru a dolů. List 00-010 o témž mluví jinak – panel se podle něj změnil od modelového roku 1981. Ještě jedna změna se datuje jinak: klapky, které při chlazení uzavírají otvory k nohám vzadu, začaly od 03/79 u vozů s řízením vlevo a od 11/79 u vozů s řízením vpravo uzavírat i otvory k čelnímu sklu, a od 08/80 se obojí ovládá ručně.

U ruční soustavy stojí v příručce i rada pro klidové období: zapnout klimatizaci aspoň jednou za měsíc na chvíli, a to hlavně v chladném období, kdy ji nikdo nepotřebuje. Jde o mazání těsnění na otáčejícím se hřídeli kompresoru.

Starší automatika má pět čísel na knoflíku a pět tlačítek

Druhá soustava je klimatizační automatika, vedená jako systém II. Tabulka ji dává modelům 300 D, 300 CD a 300 TD s motorem 617.912 a modelům 280 E a 280 CE s motorem 110.984, a to od modelového roku 1977 do roku 1980. Poznávacím znakem je podle listu 00-010 svislá řada tlačítek na konzoli.

Co umí, popisuje list 83-600. Knoflíkem se nastaví teplota od 18 do zhruba 30 °C, což příručka převádí na 64 až 86 stupňů Fahrenheita, a stupnice na něm nese pět čísel: 65, 70, 75, 80 a 85. Vedle knoflíku sedí pět tlačítek a samostatný vypínač kompresoru; teplotu drží dvě čidla, jedno v kabině a jedno pro venkovní vzduch, zesilovač a regulační ventil.

Tlačítko OFF zavře přívod vzduchu a vypne kompresor, elektronika ale za jízdy běží dál. AUTO-LO je poloha pro běžnou jízdu: při chlazení pracuje dmychadlo v pěti stupních, při vytápění ve čtyřech, a topit začne teprve tehdy, když chladicí kapalina dosáhne 40 °C. AUTO-HI je totéž s vyššími stupni, tedy třemi při chlazení a dvěma při vytápění; příručka u něj vyjmenovává tři důvody, proč ho zmáčknout, a jeden z nich je rychlé odvedení cigaretového kouře. BI-LEVEL je proti zamlženým sklům a spustí dmychadlo i při studené kapalině. DEF pošle na čelní sklo nejteplejší vzduch ve čtvrtém stupni dmychadla bez ohledu na to, co je nastavené na knoflíku.

Mladší automatika nemá na knoflíku jediné číslo

Třetí soustava přišla podle tabulky s modelovým rokem 1981 a od té starší se liší už na pohled: tlačítka leží vedle sebe, ne pod sebou. Dostaly ji modely 300 D a 300 CD s motory 617.912 a 617.919 v roce 1981, přeplňované 300 D Turbo, 300 CD Turbo a 300 TD Turbo s motorem 617.952 v letech 1982 až 1985 a 280 E s 280 CE v letech 1981 a 1982.

Podstatnější rozdíl je v tom, co se na panelu vlastně nastavuje. Knoflík teploty je tu plynulý mezi dorazy MIN a MAX a nemá jediné číslo. MAX znamená plný neregulovaný výkon topení, MIN plný neregulovaný výkon chlazení, obojí v pátém stupni dmychadla – podle listu ale jen u některých poloh tlačítek. Dmychadlo má šest stupňů a vlastní spínač se třemi polohami, mezi nimi AUTOM. Regulaci hlídají zase dvě čidla, jenže jiná – jedno v kabině, druhé na výměníku tepla.

Pět funkcí je značených písmeny. „e“ vypne přívod vzduchu do kabiny, „d“ je hospodárný režim s vypnutým kompresorem a jen čerstvým vzduchem, „c“ je totéž i s chlazením, „b“ fouká zároveň nahoru i dolů proti zamlžení a „a“ je odmrazování v šestém stupni dmychadla. Kompresor se zapíná při venkovní teplotě nad 2 °C a výparník se pak drží kolem 0 °C. V hospodárném režimu zůstane dmychadlo za studena stát, dokud chladicí kapalina nedosáhne asi 35 °C.

Příručka k tomu přidává dvě zdánlivé drobnosti: tlačítka se mačkají po jednom, a aby automatika pracovala bezvadně, nemají se ručně ovládané trysky v přístrojové desce zavírat úplně. Ruční soustava i tahle automatika mají ve svém listu ještě jednu společnou větu: klimatizace pracuje jen za chodu motoru.

Německý ceník znal dvě položky, ne tři

Přepis ceníku řady 123 s platností od července 1983 vede vedle sebe dvě položky: klimatizaci pod kódem 58/0 za 3 511,20 marky a klimatizační automatiku pod kódem 58/1 za 4 218 marek. Ta trojice je tedy způsob, jakým vozy třídí americká dílenská dokumentace; rozdíl mezi automatikou II a III je změna za výroby, ne třetí kolonka k zaškrtnutí. Ceník k tomu nese poznámky, že se některé části výbavy s klimatizací ani s automatikou objednat nedaly; ke kterým řádkům patří, se z přepisu tabulky přiřadit nedá. Že se z dobových ceníků dá výbava datovat na měsíc, ukazuje dohledání prvního ABS a airbagu.

Tabulka v listu 00-010 má v hlavičce výslovně modelové roky pro Spojené státy, takže o voze prodaném jinam z ní vyčíst nejde nic. Evropskou stranu pokrývá právě ceník se dvěma kódy.

Proč Haynes opravu klimatizace nepokrývá

Dílenská příručka Haynes pro naftové modely řady 123 z let 1976 až 1985 opravu klimatizace nad rámec prohlídky kondenzátoru, hadic a napnutí řemene nepokrývá a jako důvod uvádí i to, že se soustavy vůz od vozu liší. Tovární listy ten rozdíl vyčíslují: k ruční soustavě, k automatice II a k automatice III vedou tři oddělené oddíly, každý s vlastními postupy. Majitel má tedy důvod podívat se nejdřív na konzoli a teprve pak shánět díl nebo hledat závadu.

Okruh klimatizace je pod vysokým tlakem a Haynes ho zakazuje rozebírat, dokud ho servis neodtlakuje. Platí to na hadice, šroubení i na kompresor.

Zdroje

• Mercedes-Benz StarTek – tovární dokumentační sada k řadě 123 (archive.org), listy 00-010, 83-100, 83-500 a 83-600
• W123 Preisliste 7/83 (přepis na MeinBenz.de)
• Larry Warren, John H. Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985 (Haynes, 1986)
• Mercedes-Benz W123 – anglická Wikipedie

Anglické a německé podklady jsme přeložili a přeformulovali, čísla jsme ověřovali proti nim. Popsané soustavy pocházejí z tovární dokumentace a z dobového ceníku, ne z vlastní práce na voze.