Přeskočit na obsah

W123 / C123 / S123 Elektrika a přístroje 3 min čtení

Autotelefon stál u řady 123 přes dvě třetiny ceny nejlevnějšího sedanu

Mercedes řady 123 mohl dostat autotelefon rovnou od továrny. Na výběr byla dvě zařízení a obě stála 19 494 marek i s daní z obratu, montážní sada a anténa se účtovaly zvlášť. Objednat je šlo do sedanu a do kupé, u T-modelů má tabulka příplatkové výbavy pomlčku.

Vozidlový telefon TeKaDe se sluchátkem a ovládací skříňkou ve vitríně muzea
Vozidlový telefon TeKaDe typu B72 II z roku 1961 pro ručně spojovanou síť A ve sbírce Muzea komunikace v Norimberku. Ceník řady 123 vedl o dvacet let později zařízení BSA 33 A od téhož výrobce. Foto: Cherubino, Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Tovární ceník osobních Mercedesů číslo 42 platí od 3. září 1984 a vede v jedné tabulce vedle sebe řady 123, 201, 126 i 107. V jeho druhé části, mezi příplatkovou výbavou, stojí hned za venkovním teploměrem a osvětlením dveří oddíl Autotelefon und Zubehör. Kupní cena včetně čtrnáctiprocentní daně z obratu: 19 494 marek. Nejlevnější sedan řady, 200 D, stál v témže sešitu 28 887,60 marky, takže telefon vyšel na 67,5 % ceny vozu (19 494 z 28 887,60).

Dva přístroje za stejnou cenu, sada dílů zvlášť

Ceník vede dvě zařízení a ani o marku se neliší. Becker AT 76 S/I má kód 345, TeKaDe BSA 33 A kód 273 a oba stojí 17 100 marek bez daně, 2 394 marky dělá daň, dohromady tedy těch 19 494. Provedení s odklápěcí konzolí (kódy 348 a 276) vyšlo na 22 059 marek, jenže v řádcích pro řadu 123 má ve všech sloupcích pomlčku.

K tomu se zvlášť účtovala montážní sada. Einbauteilesatz ke každému z obou přístrojů stál 2 508 marek (kód 346 u Beckera, 274 u TeKaDe), ke konzolové verzi 5 073. Kdo chtěl telefon, sadu a střešní anténu za 456 marek, dal dohromady 22 458 marek, tedy necelých 78 % ceny 200 D (22 458 z 28 887,60).

Kombi má v řádku autotelefonu pomlčku

Značky v tabulce jsou vysvětlené na konci sešitu: plná tečka znamená „dodává se jako příplatková výbava“, pomlčka „nedodává se“. U obou telefonů mají tečku sedany 200 D, 240 D, 300 D, 200/230 E, 250 a 280 E a k nim obě kupé, 230 CE a 280 CE. Pomlčku mají všechny T-modely – 240 TD, 300 TD, 300 TD Turbo, 200 T/230 TE i 280 TE. Proč kombi vynechalo, ceník neříká.

Střešní anténa se nesnesla ani s oknem, ani s rádiem

Antény jsou v ceníku dvě: střešní za 456 marek (kód 354) a zadní za 478,80 (kód 355). U obou visí poznámka 12, podle které jsou použitelné i pro taxikářskou vysílačku v pásmu dvou metrů; taxikářská výbava měla u řady 123 vlastní balík.

Střešní anténa k tomu nese u řady 123 značku s jedničkou, a ta podle legendy znamená „nedodává se se střešním oknem“. Kdo chtěl posuvnou střechu, musel vzít anténu na zadní blatník. A poznámka 11 u té střešní říká rovnou dvě nepříjemné věci: dělá hluk větru, který nejde odstranit, a současný provoz rádia a radiotelefonu není možný. Anténu pro samotné rádio přitom montáž vrtala do pravého předního blatníku.

Síť byla plná dřív, než se tyhle telefony začaly prodávat

Co se za tou cenou skrývalo, popisuje firemní sborník TEKADE Technische Mitteilungen z roku 1980, kde oba autoři BSA 33 představují. Je to mikropočítačem řízené vozidlové zařízení pro radiotelefonní síť B2 německé pošty a skládá se ze tří dílů: vysílačky B 33 1, ovládací jednotky M 33 1 a telefonu Z 37 1. Umělo paměť na šedesát čísel a dvouhodinový časovač, který se aktivoval vytažením klíčku ze zapalování.

Zajímavější je ale úvod toho textu. Mezi roky 1976 a 1979 rostly v síti B počty účastníků i hovorů rychleji, než pošta čekala, a v červnu 1979 proto zastavila příjem nových účastníků. Dlouho plánovaná síť C se narychlo postavit nedala, tak se k devětatřiceti kanálům sítě B přidalo dalších sedmatřicet z pásma zrušené ručně spojované sítě A1, ležícího o 9,2 MHz výš. Rozšířená síť B2 měla podle téhož textu pobrat dalších pět tisíc účastníků, než naběhne plánovaná síť C.

Co po telefonu ve voze zbude

Becker AT 76 vznikl podle sbírkového archivu oebl.de u Telefunkenu a prodával se i pod značkami SEL, Telefunken a Bosch; písmeno za lomítkem v názvu odpovídá aktualizaci z roku 1981, takže ceník z roku 1984 vede právě ji. Týž archiv popisuje drobnost, podle které se tovární montáž pozná: ovládací jednotka má vzadu malý otvor a u vozů, kde telefon zastavoval Mercedes, jím vedl světlovod k osvětlení vypínače.

Ceník sám odkazuje poznámkou 17 na prodejní dopis z 23. února 1981, ve kterém mají být další možnosti dodání a umístění ovládací jednotky se sluchátkem. Ten dopis se z veřejných pramenů dohledat nedá, takže kde přesně jednotka v řadě 123 seděla, se z dostupných pramenů doložit nedá.

Zdroje

Německé prameny jsou přeložené a převyprávěné, čísla jsou převzatá v původní podobě.

Dál k tématu

  1. W123 Elektrika a přístroje

    Kurier v rádiu Becker pro W123 rušil ztlumení při dopravním hlášení

    Funkce Kurier umožňovala v rádiu Becker poslouchat jen dopravní hlášení. Na přijímači Europa Kurier 598, nabízeném pro W123 v prosinci 1982, měly přepínač dopravních stanic a…

  2. W123 / C123 / S123 Elektrika a přístroje

    Bezkontaktní zapalování šestiválce W123 od roku 1981 nesnese zkoušku jiskry proti kostře

    Šestiválce M 110 dostaly od modelového roku 1981 zapalování TSZ 8 u bez předřadných odporů a bez proudu cívkou při stojícím motoru. Tovární listy k němu ruší staré dílenské zvyky:…

  3. W123 Elektrika a přístroje

    Tovární návod vede u W123 záporný startovací kabel přímo na pól vybité baterie

    Americký návod k obsluze naftové řady 123 chce startovací kabely o průřezu nejméně 25 mm² a obě baterie spojuje pól na pól. Dílenská příručka Haynes vede druhý konec záporného…

  4. W123 / C123 / S123 Elektrika a přístroje

    Relé se ve W123 pozná podle čísla na pásce svazku, ne podle místa v držáku

    Americký svazek schémat zapojení k řadě 123 říká rovnou, proč relé nehledat podle místa: jeho poloha se za výroby měnila podle toho, jak se to zrovna hodilo montáži. Každou větev…