Zadření ve válci W123 se podle tovární příručky pozná na smazaných stopách po honování

Když motor bere olej nebo kouří modře, stojí dílna před otázkou, jestli ho vyndat z vozu a rozebrat. Rýhy ve stěně válce na to odpoví jen zčásti: některé znamenají zadření, jiné po sobě nechá obyčejný chod motoru. Tovární dokumentace pro řadu 123 má na tohle rozhodnutí vlastní úkon 01-020, posouzení válců, a to ve třech svazcích sady StarTek: u naftového pětiválce OM 617, u čtyřválce M 115 a u šestiválce M 110. Úvod mají všechny tři skoro stejný. List má dílně pomoct rozhodnout, jestli je poškození už tak vážné, že motor musí ven nebo do opravy, nebo jestli jsou stopy bezvýznamné.

Rozhoduje, jestli je ve stopě ještě vidět honování

Stěna válce není hladká jako zrcadlo. Po honování na ní zůstane jemná síť křížících se rýh, kterou dílenská příručka Haynes pro naftovou řadu 123 popisuje jako křížový vzor. Tovární list dělí stopy na válci podle toho, co se s touhle sítí stalo. Takzvané optické pruhy bývají široké asi 3 mm a dělají je zámky pístních kroužků, tedy mezery mezi jejich konci. Honování pod nimi zůstává vidět. Pruh po zadření ho smaže.

Druhé pravidlo se týká směru. Pruhy ve směru pístního čepu podle listu nemohou být stopou po plášti pístu ani zadřením, protože tam se plášť pístu stěny válce vůbec nedotýká. Haynes k tomu přidává druhou stranu téže věci: rýhy a zadírání hledá na tlakových plochách pláště, tedy tam, kde se píst o válec opírá. Když je tam najde, může to podle příručky znamenat přehřívání nebo nenormální hoření. Dílna pak má prověřit chlazení i mazání, jinak se poškození v opraveném motoru vrátí.

Čísla, podle kterých by se dala změřit hloubka rýhy nebo spočítat dovolený počet pruhů, list neuvádí. Textová podoba skenu má navíc jen čísla obrázků, obrázky samy v ní nejsou.

U naftového pětiválce musí napřed ven předkomůrky

Prohlídka se dělá bez sundání hlavy válců, sondou s vlastním osvětlením. Svazek pětiválce jmenuje přístroj Motoskop TW na studené světlo od firmy Karl Storz z Tuttlingenu a k němu dvě objektivové sondy: 103 26 CW o délce 750 mm a 103 26 CT o délce 210 mm. Aby se sonda dostala do válce, musí se podle listu vyndat předkomůrky, a tak odkazuje na úkon 01-417.

Ten je psaný pro motory 617.950, 617.951 a 617.952; u řady 123 jde o přeplňovaný 617.952. Začíná u táhel: aby šlo sundat víko hlavy, odpojí se táhla regulace a vytáhne pojistné oko podélné regulační hřídele. U řady 123 se ta hřídel vysune dopředu z pryžového uložení a vyndá dozadu. Na závitový kroužek předkomůrky má sada klíč 615 589 00 07 00, na samotnou komůrku stahovák 615 589 00 33 00. Předkomůrky z nepřeplňovaných motorů 616.912 a 617.912 se do těchhle motorů montovat nesmějí; proč, popsal článek o předkomůrkách.

Pozor u vstřikovacích trubek: převlečné matice se povolují jen na stojícím motoru, a dokud jsou trubky volné, motor se nestartuje. Vstřikovací čerpadlo by tlačilo naftu do otevřených konců a tlak vznětového vstřiku dokáže prorazit kůži.

Pro zpětnou montáž dává list 01-020 čtyři utahovací momenty. Převlečné matice vstřikovacích trubek se utahují na 25 N·m, matice víka hlavy na 15 N·m, závitový kroužek předkomůrky na 150 až 180 N·m a držák trysky v předkomůrce na 70 až 80 N·m. Úkon 01-417 má tytéž hodnoty, jen u závitového kroužku je číslo v textové podobě jeho skenu nečitelné.

Benzinové svazky mají jinou délku sondy a jednu radu navíc

Svazek čtyřválce M 115 vede u úkonu 01-020 tentýž Motoskop a tytéž dvě sondy, jenže delší z nich má u něj 570 mm místo 750 mm. Jsou to tytéž číslice v jiném pořadí. Jestli jde o dvě různé sondy, nebo o chybu v jednom ze svazků, se z pramenů poznat nedá. Svazek šestiválce M 110 jmenuje jen nástavec dlouhý 210 mm. Kterým otvorem se sonda do válce zavádí, nepíše ani jeden zážehový svazek; uvádějí jen, že hlava zůstává na motoru.

Svazek M 110 přidává radu, kterou ostatní dva nemají. Když se válce prohlížejí kvůli spotřebě oleje nebo modrému kouři, má se motor zahřát, vypnout a prohlédnout až studený, případně hned po jízdě s ubraným plynem. Proč zrovna takhle, list nevysvětluje. Prohlídka hned po jízdě znamená práci u horkého motoru a výfukového potrubí.

Haynes začíná měřením, ne pohledem

Příručka Haynes sondu nezná. U motoru, který bere olej, napřed radí vyloučit, že olej jen neuniká netěsnostmi; teprve pak ukazuje na pístní kroužky nebo vodítka ventilů. Rozsah práce má podle ní určit zkouška kompresního tlaku nebo úniku tlaku z válce. Hodnoty komprese pro naftové motory řady 123 rozebral článek o kompresním tlaku.

Na stěny válců se Haynes dívá až na rozebraném bloku. Válce kontroluje na rýhy a zadření, měří je nahoře, uprostřed a dole ve dvou směrech a u silně poškozených posílá blok převrtat a honovat. U pětiválce OM 617 to tak nejde: podle továrního listu 01-110 nemá opravné stupně, protože válce jsou vyměnitelné vložky. Podrobněji je to v článku o bloku pětiválce.

Kolik oleje motor skutečně bere, měří tovární dokumentace jinými úkony: u naftových motorů měrkou se stupnicí, jak popisuje článek o spotřebě oleje, u benzinových měřicím listem na nejméně sto kilometrů. Úkon 01-020 na ně odkaz nemá, svazek M 110 ale jako důvod prohlídky jmenuje právě spotřebu oleje.

Zdroje

• Tovární dokumentační sada Mercedes-Benz StarTek pro řadu 123, úkon 01-020 ve svazcích OM 617, M 115 a M 110, úkony 01-417 a 01-110 ve svazku OM 617 – archive.org, položka w123startek
• Larry Warren, John H. Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985, kapitola 2, část B, oddíly 3, 15 a 17 – archive.org

Anglické tovární listy i příručka jsou pro tenhle text přeložené a přeformulované, ne převzaté doslova.