Tovární postup mění těsnění dříků ventilů naftového W123 bez sundání hlavy

V naftových motorech řady 123, tedy ve čtyřválcích OM615 a OM616 i v pětiválci OM617, sedí na horním konci každého vodítka ventilu těsnění, kterým prochází dřík. Tovární dokumentace mu věnuje vlastní úkon 05-270. Jsou v něm dvě provedení, která se liší o sedm desetin milimetru, a postup, při kterém hlava válců zůstane na motoru.

Jeden břit stírá olej, druhý drží plyn

Obyčejný kroužek to není. Podle výkresu v listu má těsnění dva břity: horní stírá olej z dříku, dolní je plynotěsný. Sací a výfukové ventily dostávají ve čtyřválcovém svazku tentýž díl.

Do silnějšího motoru smí jen nižší těsnění

List uvádí dvě výšky. Provedení, které výkres označuje písmenem C, měří 13,7 mm. Provedení D má jen 13,0 mm, je kratší, jinak tvarované a těsnicí břit má posazený níž. Důvodem je zdvih ventilu. Motory se zvýšeným výkonem otevírají ventily víc – podle sousedního listu 05-220, ze kterého vychází článek o vačce, o 10,0 mm na sání a o 10,4 mm na výfuku proti 8,5 mm u běžných motorů. U vyššího těsnění by pak drážka na dříku, do které zapadá výstupek misky pružiny, sjela při otevření ventilu pod těsnicí břit. Olej by se tou cestou dostal do spalovacího prostoru.

Pravidlo je proto jednosměrné. Vyšší těsnění C do motoru se zvýšeným výkonem nesmí, nižší D smí do kteréhokoli. List k tomu ohlašuje, že oddělení náhradních dílů v Esslingenu-Mettingenu bude dál dodávat už jen provedení D.

Které motory se za silnější počítají, list nejmenuje. Stejně jednosměrně dělí tovární příručka i ventilové pružiny a u nich pětiválcový svazek aspoň uvádí, od kterého čísla podvozku se silnější pružina montovala. U těsnění dříků takový údaj chybí.

Pětiválcový svazek rozlišuje sání a výfuk barvou

Svazek pro pětiválec 617 má list téhož čísla a v jedné věci říká opak. Těsnění sacích a výfukových ventilů jsou podle něj různé konstrukce a nesmějí se zaměnit. Poznají se podle barvy: sací je černé, výfukové zelené. Výšky 13,7 a 13,0 mm v tomhle listu nestojí vůbec.

Pro který pětiválec barvy platí, list výslovně neříká. Tabulka v jeho záhlaví ale dává výfukovým ventilům vůli 0,35 mm za studena a 0,40 mm za tepla, tedy čísla, která Haynes přisuzuje přeplňovanému motoru. Rozbor obou hodnot je v článku o ventilové vůli.

Hlava zůstává na motoru

Výměna má ve čtyřválcovém listu devět kroků. Nejdřív jde dolů víko hlavy. U vozů s automatickou převodovkou, kde modulační tlak řídí podtlak, se navíc odpojí podtlakové vedení u přepínacího ventilu. Hadičky i přípojky jsou barevně značené a list varuje, aby se nezaměnily. Motory s podélnou regulační hřídelí potřebují odpojit táhla a hřídel odsunout dozadu. Pak přijdou na řadu vahadla s kozlíky a ventilové pružiny.

Pružiny sundává sousední úkon 05-250. Píst válce, na kterém se pracuje, se nejdřív natočí do horní úvrati. K natáčení klikového hřídele vede tabulka nářadí nástrčný klíč 27 mm a dálkový spínač spouštěče ze sady zapisovače kompresních tlaků. Proč zrovna úvrať, list nepíše. Podle nás proto, že ventil bez pružiny pak nemá kam spadnout – pod ním stojí dno pístu.

Pružinu drží na dříku dvě matice. Miska pružiny se přidrží klíčem 615 589 00 03 00, krytková matice se povolí seřizovacím klíčem a druhým se přitom kontruje pojistná matice. Pak se vyšroubuje pojistná matice a sundá miska s pružinou. Pružina je celou dobu pod předpětím. Haynes u téhož kroku na sundané hlavě radí držet misku klíčem a pojistnou matici povolovat pomalu, dokud tlak pružiny nepoleví.

Staré těsnění se podle listu vypáčí šroubovákem, nebo stáhne kleštěmi, a to tak, aby se nepoškodil dřík ani vodítko. Nové se naolejuje a nasadí montážním trnem 617 589 00 43 00, přičemž na dříku musí být nasazené montážní pouzdro. Pružina se vrací hustšími závity k hlavě, tedy tečkami nahoru, a výstupek misky musí sedět v drážce dříku. Následují vahadla a seřízení vůle. Matice víka hlavy se dotahují na 15 N·m, šrouby víka čtyřválce 615 na 5 N·m.

Jeden zvláštní detail: v tabulce nářadí list vede i běžně prodávaný tester těsnosti válců, například Bosch EFAW 210 A nebo SUN CLT 228. V krocích postupu se k němu ale už nevrací.

Haynes počítá se sundanou hlavou

Dílenská příručka Haynes pro naftovou řadu 123 postup na voze s nasazenou hlavou nezná. Ventily se podle ní dají opravit bez vytažení motoru proto, že hlavu jde sundat s motorem ve voze. Těsnění dříků se v ní objeví při rozebírání sundané hlavy a pak při zpětné montáži, kde příručka žádá naolejovat dříky a nová těsnění nepoškodit. Opravu ventilů, sedel, vodítek a výměnu těsnění dříků doporučuje přenechat značkovému servisu nebo strojní dílně. O dvou výškách ani o barvách nepíše.

V oddíle o celkové opravě motoru jmenuje Haynes u nadměrné spotřeby oleje jiné viníky než těsnění dříků. Ukazuje na pístní kroužky a vodítka ventilů, radí napřed vyloučit úniky oleje a pak nechat zkušeného mechanika změřit kompresi nebo úbytek tlaku ve válci. Jak se u naftového W123 měří kompresní tlak, popisujeme zvlášť.

Zdroje

• Tovární sada StarTek k řadě 123 na archive.org, úkon 05-270 (výměna těsnění dříků ventilů) ve složkách motorů 615 a 617 a úkon 05-250 (sundání ventilových pružin)
• Haynes, Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985, kapitola 2 část B, oddíly 2, 3, 7, 9 a 10

Tovární úkony i příručka Haynes jsou anglicky; údaje z nich jsou přeložené a přeformulované, ne opsané. Postup popisujeme podle dokumentace, ne podle vlastní práce na voze.