Mezipříruba mezi motorem a převodovkou W123 se středí na desetinu milimetru

Když se do vozu vrací motor po opravě, je mezi ním a převodovkou ještě jeden díl, který jde přišroubovat špatně, a přesto bude vypadat správně. Tovární dokumentace mu říká mezipříruba. Je to deska na zadním čele klikové skříně a je v ní středění, podle kterého si zvon převodovky najde osu klikové hřídele.

Deska drží osu, ne jen šrouby

Příruba se nasadí na středicí kolíky v klikové skříni a přitáhne se čtyřmi šrouby. Čím dál je její kruhové středění od osy klikové hřídele, tím víc se osa motoru a osa převodovky rozejdou. Na samotné přírubě se to okem nepozná.

Tovární listy čtyřválce i šestiválce proto píšou rovnou v úvodu, že nová nebo vyměněná mezipříruba se musí vystředit. Není to krok, který by se dal nechat na konec a případně vynechat.

Hrot na středění a klikovkou o celou otáčku

Měří se přes klikovou hřídel. Do jejího čela se zašroubuje závitový šroub, který si dílna podle výkresu v listu vyrobí sama; rozměry vypisuje jen šestiválcový list, a to desetimilimetrový dřík a na zajištění matice M 12 × 1,5 a M 10 × 1. Na ten šroub přijde držák úchylkoměru. Svazek pětiválce a svazek čtyřválce M 115 jmenují držák 363 589 02 21 00 a žádají dva, svazek šestiválce M 110 držák 121 589 00 21 00 a k němu úchylkoměr A 1 podle DIN 878.

Hrot se opře o vnější obvod kruhového středění a motorem se protočí o celou otáčku; vynulovat ručičku před otáčením žádá výslovně jen šestiválcový list. Pětiválcový svazek k protáčení vede nástrčný klíč 21 mm, čtyřválcový 27 mm pod číslem 001 589 65 09 00. Co ručička ujede, je házivost a nesmí přesáhnout 0,10 mm. Jediná poznámka u měření je, aby se hrot při otáčení nezachytil.

Šestiválcový list měří dvě věci místo jedné: házivost radiální a házivost axiální, tu druhou s přírubou usazenou v základním otvoru ložiska klikové hřídele. Mez je u obou 0,10 mm na jedno otočení. V přepisu jeho skenu stojí v šestém kroku „max 0.70 mm“, ale hlavička údajů i poznámka pod krokem osm mají 0,10, takže platí desetina.

Nejdřív rána, teprve pak moment

Když ručička ukáže víc, srovnává se příruba lehkými rány, dokud se do meze nedostane. Až potom se šrouby dotáhnou. Na začátku se přitahují jen zlehka, jinak už není co posouvat.

Momenty se mezi motory liší. Šrouby mezipříruby mají u pětiválce i u čtyřválce 50 N·m, u šestiválce 65 N·m. Vedle toho stojí ve všech třech listech hodnota 40 N·m pro první dotažení, u šestiválce pod jiným popiskem než u obou ostatních. Zúžený šroub hnaného kotouče a setrvačníku se dotahuje úhlem, 90 až 100 stupňů.

Když mez nedrží, vrtá se na 12,1 mm

Pro ten případ má postup devátý krok: přírubu sundat a oba otvory pro středicí kolíky zvětšit na 12,1 mm. Tím dostane vůli a jde posunout dál, než kam ji kolíky pustily. Měření se pak opakuje od prvního kroku.

Je to nevratný zásah do dílu, který se nekupuje. Vyhledávač náhradních dílů Mercedes-Benz Classic vede pod číslem A 615 011 02 45 položku ZWISCHENFLANSCH zařazenou k převodovce a ve stavu u ní stojí, že se už nedodává přes prodejní síť Mercedes-Benzu ani přes Mercedes-Benz Classic; nabízí jen poptávku, jestli se vyplatí nová výroba. Starší čísla 110 011 15 45, 115 011 11 45 a 115 011 15 45 týž vyhledávač nezná a vrací na ně titulní stranu. Že katalog díl vede, ovšem neznamená, že sedne na konkrétní vůz: rozhoduje motor a provedení příruby.

Dva otvory navíc kvůli automatu

Příruba má dvě provedení a poznají se podle dvou otvorů. Čtyřválcový list to vysvětluje sjednocením se šestiválcem v řadě 126: novější příruby mají dva otvory navíc pro převodovky se středěním na kolíky a jde je namontovat i na starší motory. Pětiválcový list říká totéž z druhé strany, jen konkrétněji: otvory jsou pro středicí kolíky automatu 722.303, tedy W 4 A 040, a táž příruba sedí i na motor s automatem 722.120 (W 4 B 025).

Data se podle motoru rozcházejí. U pětiválce i u čtyřválce vedou listy začátek sériové montáže v únoru 1980, u šestiválce na konci listopadu 1979. Čtyřválcový list vede jako současný díl číslo 615 011 02 45; číslo dřívějšího kusu má v přepisu skenu zkomolené, takže se z něj přečíst nedá. U šestiválce vystřídala příruba 110 011 15 45 kus s číslem 115 011 11 45.

Který vůz má které provedení, se pozná z koncových čísel. V pětiválcové tabulce začíná novější provedení u motoru 617.950 v řadě 116.120 koncovým číslem motoru 022432 a podvozku 022082, kdežto u řady 123 s motorem 617.952 a u řady 126.120 s motorem 617.951 je od začátku výroby. Šestiválcová tabulka má řádek pro každý kód motoru; u typu 123.030 se nová příruba montuje od podvozku 028 448, u 123.033 od čísla 067 904. Čtyřválcová tabulka má přiřazení typů řady 123 ke kódům motoru v přepisu skenu zkomolené, takže z ní čísla nepřebíráme.

Haynes montáž odbývá jednou větou

Dílenská příručka Haynes pro naftové vozy řady 123 má oddělení motoru a převodovky v kapitole 2, části A, oddílu 13. Jsou to čtyři kroky: ven startér, u automatu zajistit ozubený věnec, vyšroubovat šrouby mezi převodovkou a motorem a rozpojit obojí velkým šroubovákem po obvodu zvonu, přičemž hydrodynamický měnič musí zůstat na svém místě. Pátý krok je jedna věta: spojení se dělá obráceně než rozpojení.

O mezipřírubě v té příručce není nic. Spojení „intermediate flange“ se v jejím textu neobjeví ani jednou a mez házivosti v ní taky není. Kdo skládá motor podle ní, se o tomhle kroku nedozví.

Tovární postup žádá měření u nové nebo vyměněné příruby. O té, která se vrací na své kolíky a nikdy se z motoru nesundávala, listy nemluví. Kdo ji ale jednou povolil nebo kdo řeší chvění od klikového ústrojí, má v úkonu 01-220 číslo, podle kterého se dá rozhodnout.

Zdroje

• Tovární dokumentační sada StarTek k řadě 123, úkon 01-220 ve složkách Engine/617, Engine/M115 a Engine/110
• Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985, kapitola 2, část A, oddíl 13
• Karta dílu A 615 011 02 45 ve vyhledávači náhradních dílů Mercedes-Benz Classic

Tovární listy i dílenská příručka jsou anglicky, karta dílu německy. Čísla jsou z nich převzatá, text je vlastní. Postup je popsaný podle dokumentace, ne podle vlastní práce na voze.