Táhla plynu ve W123 patří do plánu údržby a u automatu rozhodují i o řazení

Od pedálu k motoru vede řada krátkých tyčí

Od plynového pedálu řady 123 nevede k motoru lanko. Pedál sedí na páce hřídele uložené v čelní stěně, ta pootočí podélnou regulační hřídelí vedenou podél motoru a z ní jdou krátké tyče na regulační páku vstřikovacího čerpadla, u zážehových vozů na škrticí klapku nebo na páku karburátoru. Zpátky celou soustavu vrací pružina. Bovden na voze je, ale slouží k jinému: u naftových vozů k zastavení motoru a k ruční doregulaci volnoběhu.

Spoj mezi tyčemi je pokaždé stejný: na konci tyče je našroubovaná kulová hlava a přes ni je nacvaknutá plastová pánev. Takových kloubů je v soustavě několik za sebou a vůle se v nich sčítá – proto se u téhle konstrukce neseřizuje pedál, ale délka jednotlivých tyčí.

Délky tyčí stojí v listu na milimetry

Tovární úkon 30-300 nezačíná seřizováním, ale prohlídkou: soustava musí jít lehce, žádná tyč nesmí být ohnutá a poškozený díl se vyměňuje. Teprve pak přijdou rozměry, a liší se podle vstřikovacího čerpadla. U vozů s čerpadlem M/RSF má tlačná tyč u motoru 615 délku 188 mm, u motorů 616 a 617 pak 180 mm; spojovací tyč od podélné hřídele k pedálu se nastavuje na 213 mm, měřeno od středu kulové pánve ke středu tlumicího kroužku. U motorů 616 a 617 s čerpadlem MW je spojovací tyč od vodicí páky k regulační páce na víku hlavy dlouhá 122 mm (údaj platí pro ruční převodovku) a tyč z téže páky dolů ke klikové skříni 327 mm. U motoru 617 přidává list pokyn navíc: tlačná tyč musí být navlečená v izolační hadici.

Které provedení vůz má, se v listu nepozná podle modelového roku. Rozhoduje koncové číslo motoru a podvozku a tabulka je vypisuje pro každý typ zvlášť – obě čísla jsou tedy na téhle práci potřeba dřív než klíč.

Mazání kloubů je položka údržbového plánu

Dílenská příručka Haynes pro naftové vozy řady 123 vede kontrolu a mazání táhel v témže intervalu jako výměnu oleje: po 5 000 mílích nebo po pěti měsících, u britských vozů se ten interval po srpnu 1982 prodlužuje na 6 000 mílí. Kilometry si příručka převádí sama a zaokrouhluje je dolů na 7 500 a 10 000 km. Postup je krátký: každý kloub se opatrně vypáčí šroubovákem z kuličky, namaže a nacvakne zpět, přitom se kontroluje vůle v kloubech a koroze tyčí.

Čím mazat, na tom se prameny neshodnou. Tovární listy 30-310 a 30-320 předepisují při zpětné montáži na ložisková místa i na kulové pánve Molykote Longterm 2, Haynes mluví o bílé lithiové vazelíně a tovární list 30-335 u zážehového motoru 110 posílá na všechna ložisková místa, páky, klouby a bovdeny olejničku – a to po každém mytí vozu a po konzervaci motorového prostoru. Jedno místo se naopak mazat nemá: spojení páky pedálu se samotným pedálem je podle listu 30-330 pro motor 617 bezúdržbové.

U automatu visí na týchž táhlech i řazení

Haynes u automatické převodovky upozorňuje, že pracovní tlak v ní reguluje tyč řídicího tlaku, která je součástí téhle soustavy, a že špatně nastavená tyč umí převodovku poškodit. Není to tedy seřízení, které by šlo dotáhnout odhadem podle toho, jak vůz jede.

Ne každý motor tu tyč vůbec má. Podle továrního listu ji u provedení s čerpadlem M/RSF nese motor 616 v prvním provedení; motory 615 a 617 a motor 616 druhého provedení ji nemají a místo ní sedí na vstřikovacím čerpadle podtlakový regulační ventil. I ten ale visí na táhlech: ovládací páka ventilu smí mít k dorazu plného plynu nejvýš 0,5 mm vůle a spojovací tyč k ní se nastavuje na 122 mm.

Pro vozy s automatem předepisuje list ještě délky dvou dalších tyčí – tyč volnoběžné dráhy 154 mm ve vytaženém stavu a tažnou tyč 137 mm – a kontrolu plného plynu. Ta se dělá se zastaveným motorem: pedál se sešlápne až na doraz spínače kickdownu a ověří se, že regulační páka čerpadla dosedla na doraz plného plynu. Když automat nepodřadí ani při pedálu na podlaze, posílá Haynes ve svém přehledu závad rovnou sem, ne do převodovky.

Kde postup končí u dílny

Haynes vyjmenovává modely, u kterých se tyč řídicího tlaku dá nastavit běžným nářadím, a u ostatních říká rovnou, že jsou potřeba zvláštní přípravky a práce patří do vybavené dílny. Tovární listy to potvrzují z druhé strany: k úkonu patří seřizovací měrka a u motoru 617 nastavovací pouzdro, které list vede jako náhradní díl pod číslem 180 072 03 93.

U zážehového motoru 110 stojí v listu ještě jedna výměna, kterou soustava sama napoví jen těžko: spojovací tyč slisovaná z plechového profilu se má nahradit tyčí z kulatiny s našroubovanými kulovými pánvemi. Tytéž listy přitom obsluhují i starší W115 a pozdější W126; každá řada má v nich svůj oddíl s vlastními rozměry.

Táhla plynu jsou na téhle řadě díl, u kterého rozhoduje posuvné měřítko, ne cit v noze. Vůle rozpuštěná do několika kloubů za sebou se na pedálu projeví dřív než na výkonu a u automatu se přidá ještě posunuté řazení. Postupy a čísla jsou tu z dokumentace, ne z vlastní práce na voze.

Zdroje

• Tovární dokumentační sada StarTek pro řadu 123 – úkony 30-300, 30-310, 30-320, 30-330, 30-335 a 30-340 ve složkách motorů 615, 617, 110 a M115
• Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985 – kapitola 1, oddíl 18 a plán údržby, kapitola 7B, oddíl 5, a přehled závad
• Mercedes-Benz Baureihe 123, německá Wikipedie – přiřazení kódů typů k motorům

Tovární listy i Haynes jsou anglicky. Postupy a čísla jsou z nich přeložené a přeformulované, ne opsané.