Přeskočit na obsah

W123 Motory a převodovky 4 min čtení

Vstřikovací čerpadlo Bosch v naftovém W123 se lišilo motor od motoru i rokem výroby

Naftový W123 stojí na řadovém vstřikovacím čerpadle Bosch. Tovární dokumentace ho nevede jako jeden díl, ale jako sadu provedení, která se liší motorem, modelovým rokem i typem regulátoru otáček. Začátek dodávky je 24 nebo 26 stupňů před horní úvratí podle motoru a volnoběh se u vozů od roku 1980 bez dílenských přístrojů seřídit nedá.

Mercedes-Benz 240D řady 123, naftový sedan
Mercedes-Benz 240D řady 123. Pod kapotou naftových verzí sedí řadové vstřikovací čerpadlo Bosch, jehož provedení se lišilo podle motoru i roku výroby. Foto: Andrew Bone, Wikimedia Commons (CC BY 2.0)

Naftový W123 stojí a padá na jednom dílu: na řadovém vstřikovacím čerpadle Bosch. To odměřuje dávku nafty a tlačí ji přesně načasovanou do vstřikovacích trysek jednotlivých válců; samo čerpadlo je poháněné přes rozvodový řetěz vlastním časovacím členem, takže jeho seřízení drží pohromadě s rozvodem motoru.

Tovární dokumentace řadu čerpadel nevede jako jeden díl, ale jako sadu provedení, která se liší motorem, modelovým rokem a typem regulátoru. Naftové 123 dostaly řadové čtyřválce 615 a 616 a pětiválec 617 (kódy a úkony jsou v tovární servisní příručce pro motory OM615, OM616 a OM617). Věta „u W123“ bez motoru a roku proto o čerpadle neřekne skoro nic a číslo dílu z jednoho vozu na druhý sedět nemusí.

Dva regulátory otáček, které se ovládají jinak

Regulátor je část čerpadla, která drží otáčky: brání motoru zhasnout na volnoběhu a přetočit se nahoře. Tovární list 07-001 z dokumentační sady StarTek pro řadu 123 rozlišuje dvě provedení. Starší značené „M“ má regulátor pneumatický – otáčky snímá podtlakem z hrdla v sání a na čerpadle k němu patří podtlaková komora s membránou. Novější „MW“ a „M/RSF“ mají regulátor mechanický, na odstředivá závaží.

Rozdíl není akademický. U pneumatického provedení je membrána regulátoru a podtlakové vedení další místo, kde soustava netěsní: tovární postup seřízení volnoběhu končí pokynem prohlédnout podtlakovou hadici, těsnicí kroužky a membránu, když otáčky nejdou nastavit. U mechanického provedení se při měření předstihu naopak páka regulátoru zajistí do polohy plného zatížení a podtlaková hadice se sundá – jinak vyjde číslo špatně.

Začátek dodávky: 24, nebo 26 stupňů před úvratí

Nejdůležitější seřizovací údaj čerpadla je začátek dodávky, tedy okamžik, kdy element začne tlačit naftu. Udává se ve stupních natočení klikového hřídele před horní úvratí v kompresním zdvihu prvního válce a podle továrního listu 07-110 je 24° pro motory 615.912 a 615.941 a pro všechny 616 a 617, kdežto 26° pro 615.913 a 615.940. Dvě čísla, dvě různá čerpadla – proto se hodnota nebere z hlavy.

Měří se přepadovou metodou: naftou se protéká, klikou se otáčí a čte se poloha, ve které se z plného proudu stane kapání po jedné kapce za vteřinu. Tovární list zná dvě varianty, nízkotlakou a vysokotlakou (ta pracuje s tlakem kolem 34 bar). Potrubní přípojka elementu se přitom dotahuje předepsaně: u provedení M/RSF dvakrát na 30 N·m s povolením a pak na 35 N·m, u MW jedním tahem na 40 až 50 N·m. A výslovné varování z téhož listu: u čerpadla MW se nesmí povolit spojení elementu, jinak si čerpadlo vyžádá základní seřízení na zkušební stolici.

Provedení se měnilo motor od motoru i podle roku

List 07-001 je rozpis čerpadel, regulátorů a podávacích čerpadel po modelových letech 1975/76 až 1981. Samotné vstřikovací čerpadlo nese označení Bosch typu PES (řadové), u čtyřválců se čtyřmi elementy, u pětiválce s pěti. Podávací čerpadlo, které nasává naftu z nádrže a plní filtr, je napříč skoro celou řadou tentýž typ FP/K 22.

Regulátor se ale za výrobu měnil. U mechanického provedení čtvrtválců a pětiválce vede list do konce sedmdesátých let regulátor RW 350/2200 a od modelového roku 1980 typ RW 375/2200; jednotlivé roky mají navíc vlastní kombinační čísla. K rozeznání provedení tovární list dodává dvě vodítka: doraz plného zatížení a skříň regulátoru jsou zaplombované a u jedné skupiny je na čerpadle zelený informační štítek. Kdo shání díl, potřebuje tahle značení opsat z konkrétního vozu, ne odhadovat z řady.

Volnoběh: do roku 1979 doma, potom do dílny

Volnoběžné otáčky naftového 123 leží podle továrního listu kolem 700 až 800 otáček za minutu a seřizují se na teplý motor, ne hned po svižné jízdě nebo po měření výkonu. Dílenská příručka Haynes pro naftové vozy řady 123 k tomu přidává praktickou hranici: u vozů do modelového roku 1979 je seřízení volnoběhu přímočará práce – odpojí se táhlo a otáčí se šroubem (u pneumatického regulátoru na hrdle sání, u mechanického po povolení pojistné matice) – kdežto u vozů od roku 1980 už chce zvláštní přístroje a patří do dílny.

S čerpadlem souvisí i knoflík na přístrojové desce, kterým řidič ručně zvedne volnoběh pro snazší studený start a rozjezd. Po každém seřízení volnoběhu se podle Haynese kontroluje, jestli má tenhle knoflík ještě svou vůli, a u vozů s tempomatem se seřídí i jeho lanko.

Demontáž je práce pro dva a na značky

Sundat čerpadlo není práce na pět minut. Podle Haynese (kapitola 4A, oddíl 4) se u některých motorů musí nejdřív dolů pouzdro olejového filtru – tedy vypustit olej – pak se odpojí táhlo plynu, označí a sundají podtlakové hadice, potrubí k tryskám a palivové přívody, a teprve pak jde čerpadlo dozadu ven. Příručka zvlášť upozorňuje, že je těžké, takže se drží pevně.

Při zpětné montáži rozhoduje jedna značka: široká drážka na drážkování čerpadla se musí srovnat se značkou na skříni a motor musí stát přesně na začátku dodávky, tedy na 24 nebo 26 stupních před úvratí. Kdo to spojí od oka, natočí předstih vedle a motor kouří nebo nemá výkon. Po montáži se soustava odvzdušní ruční pumpou a začátek dodávky se přeměří.

Pod vozem se přitom nikdy nepracuje, když ho drží jen zvedák – Haynes to píše jako výslovné varování. A pozor na palivo: potrubí k tryskám je pod vysokým tlakem a nafta stříkne, kdykoli se povolí spoj u běžícího nebo právě zastaveného motoru.

Naše hodnocení: z dostupných pramenů je čerpadlo nejlíp doložený díl naftového 123, ale zároveň ten, u kterého se nejvíc vyplatí opsat značení z vlastního vozu a přesnější seřízení nechat na dílně s přístroji.

Zdroje

Tovární listy i Haynes jsou anglicky. Čísla i postupy jsou z nich přeložené a přeformulované, ne opsané.

Dál k tématu

  1. W123 Motory a převodovky

    Pětistupňová převodovka W123 je čtyřstupňová se skříní navíc vzadu

    Řada 123 se prodávala se čtyřstupňovou i pětistupňovou ruční převodovkou. Pětistupňová je podle Haynese vlastně ta čtyřstupňová se stupněm navíc ve skříni vzadu, takže vnitřek je…

  2. W123 Motory a převodovky

    Rané naftové W123 žhavily i startovaly otočným táhlem, klíč start převzal později

    Vznětový motor nemá zapalování, které by šlo vypnout – zastavit ho znamená vzít mu naftu. Rané vozy řady 123 žhavily, startovaly i stavěly zvláštním otočným spínačem s táhlem;…

  3. W123 Motory a převodovky

    Tovární příručka dává nové trysce naftového W123 otevírací tlak 115 až 123 barů

    Vstřikovací tryska naftového W123 nemá žádnou elektroniku: otevře ji tlak paliva a zavře pružina, jejíž předpětí se nastavuje ocelovými podložkami. Tovární příručka na ni má…

  4. W123 / W114 / W115 Motory a převodovky

    Benzinové W123 měly do poloviny roku 1980 karburátor Stromberg 175 CDT

    Dokud v červnu 1980 nenastoupil motor M102, měly benzinové W123 200 a 230 pod kapotou čtyřválec M115 a s ním karburátor Stromberg 175 CDT s proměnným průřezem hrdla. Tovární…