W123 Karoserie a koroze 4 min čtení
Vosk v dutinách W123 má podle továrního návodu vydržet po celý život vozu
Americký návod k obsluze řady 123 pro modelový rok 1985 píše, že dutiny karoserie dostaly ve výrobě konzervaci na bázi vosku a že vydrží po celou dobu života vozu. Dodatečný nástřik proto Mercedes-Benz nedoporučuje: obává se, že se hmota z výroby s pozdějším přípravkem nesnese. Haynesova příručka pro naftové vozy téže řady o dutinách nepíše nic a péči o karoserii staví na mytí, vosku a průchodných odtocích.
Tovární sada StarTek pro řadu 123 nese vedle dílenských listů i americký návod k obsluze. Jeho úvodní strana má v záhlaví „Chassis 123 D“ a rok 1985, takže je psaný pro pozdní naftový vůz na severoamerický trh. V kapitole o čištění a péči v něm stojí i to, co má majitel dělat s dutinami karoserie. Odpověď zní, že nic.

Vosk z výroby a důvod proti nástřiku navíc
List OM-59 píše, že vůz byl v dutinách karoserie ošetřen už ve výrobě konzervací na bázi vosku a že ta vydrží po celou dobu jeho života. Dodatečné ošetření podle něj není nutné a Mercedes-Benz ho nedoporučuje; jako důvod uvádí možnou neslučitelnost materiálů použitých ve výrobě s těmi, které by na ně přišly později. Lhůtu, kontrolu ani způsob, jak stav vosku poznat, list neuvádí.
Jedna výjimka v něm je a týká se motorového prostoru. Po každém mytí motoru má jít motorový prostor znovu nakonzervovat a ještě předtím se mají pouzdra táhel ovládání promazat hydraulickým olejem. Značku toho oleje návod nejmenuje a posílá si pro ni k prodejci.
Spodek se nejdřív umyje, teprve pak prohlédne
Odštípnutý lak a jiná poškození má majitel podle návodu čas od času projít a opravit co nejdřív, aby na nich nezačala rez. Spodek vozu z toho vyňatý není: podmínkou pořádné prohlídky je umytí spodku a poškozená místa se musí znovu podmazat. Interval ani tady žádný nestojí.
Konkrétnější je Haynesova příručka pro naftové vozy řady 123. Kapitola 11 v ní žádá nechat jednou ročně nebo po 12 000 mílích (asi 19 000 km, přepočet vlastní) vyčistit spodek a rám párou a pak si na něj posvítit: hledá se rez, poškozené brzdové trubky, roztřepené vodiče a natržená lanka. Po té práci se má promazat přední zavěšení. Podběhům dává zvláštní pozornost, protože podmaz se umí odloupnout a kamení od pneumatik lak odštipuje; nalezená rez jde očistit na holý kov a natřít antikorozní barvou.
O konzervaci dutin ale Haynes nemá ani slovo, a to ani tam, kde už mluví o plechu za předním blatníkem. Jeho kapitola o karoserii končí u podmazu a u odvodňovací soustavy: odtoky se podle ní kontrolují pokaždé, když je vůz zvednutý, a dělá se to šroubovákem a svítilnou.
Odtoky vody: jednou práce za příplatek, jindy úkon 6030
Pracovní listy servisní prohlídky z téže sady ukazují, že se čištění odtoků za deset let výroby po formuláři přestěhovalo. List pro modelový rok 1976 ho vede v rámečku prací za příplatek, hned vedle voskování chromu, mazání vodicích lišt střešního okna a seřízení světlometů. List pro rok 1981 má „vyčistit všechny odtoky v karoserii“ v levém sloupci běžných prací a v rozpisu úkonů pod číslem 6030 se lhůtou 30 000 mil.
A list pro rok 1984 vede týž úkon 6030 mezi pracemi navíc k běžné prohlídce, s termínem jednou ročně, nejlépe na jaře – vedle výměny brzdové kapaliny (4280) a mazání střešního okna (7730). V listech pro ročníky mezi tím se ten řádek v textové podobě skenu nenajde; jestli tam není, nebo ho jen ztratilo rozpoznávání písma, se z těch souborů poznat nedá.
Lak po třech měsících, u Haynese po šesti
U laku se oba prameny rozcházejí. Tovární návod radí voskovat asi jednou za tři měsíce a výslovně zakazuje dělat to na slunci nebo na ještě horké kapotě; drobná poškození má majitel zatím zaretušovat tovární tužkou. Podle Haynese stačí pořádné navoskování karoserie i chromu jednou za půl roku. Přidává k tomu varování, které v továrním textu není: čistič chromu ubírá spolu se rzí i kus chromu, takže se s ním má šetřit.
Mytí chce návod jemným šamponem a spoustou vody, s často vymáchanou houbou a s vytřením do sucha jelenicí; do sání ventilace smí jen slabý proud. V zimě mají stopy po posypové soli pryč co nejdřív a při mytí spodku se nemají zapomenout vnitřní strany kol. Kola z lehké slitiny se podle něj myjí pokud možno jednou týdně vlažnou vodou s autošamponem. Týdenní lhůtu dává Haynes rovnou celé karoserii a říká i proč: hrubá nečistota, kterou někdo smyje ledabyle, lak časem obrousí.
Jeden pokyn patří jen téhle řadě. Po průjezdu automatickou myčkou, hlavně starší, se mají dotřít prohlubně v zadních svítilnách – ty zapuštěné plochy, které tam jsou proto, aby se svítilny tolik nešpinily. Rozpouštědla, tedy paliva a ředidla, u toho návod zakazuje. U dehtových skvrn je přitom Haynes doporučuje: hadřík namočený v rozpouštědle. Tovární text mluví jen o tom, že se skvrna má odstranit rychle, dokud nezaschne, a čím, neříká.
Co se naopak nevoskuje ani nemaže
Seznam dílů, na které nemá přijít ani olej, ani vosk, je krátký: plastové díly, obložení stropu, gumy a potahy z MB Texu. Bezpečnostní pásy se čistí jen vlažnou vodou a mýdlem, bez chemie; sušit se nesmějí nad 80 °C (176 °F) ani na přímém slunci a bělit či přebarvovat popruh je zakázané úplně. Volant, volicí páka a přístrojová deska snesou jemný prostředek na nádobí nebo na jemné prádlo na vlhkém hadříku, nic drsného.
Na vinyl má Haynes vlastní seznam: žádné detergenty, žíravá mýdla ani čističe na ropné bázi, na skvrny mýdlo s vodou a napřed zkouška na malé ploše. Bublinu pod vinylem radí propíchnout špendlíkem a vzduch vytlačit. A má položku, kterou návod nemá vůbec: panty a zámky dveří, kapoty i pátých dveří chtějí každých 3 000 mil nebo tři měsíce pár kapek oleje a zámkové plechy tenkou vrstvu bílé lithiové vazelíny.
Co z toho plyne pro dnešní vůz
Věta o celoživotní konzervaci byla psaná pro auto, které mělo pár set kilometrů, a o tom, jak vosk v dutině stárne, list neříká nic. Podle nás z ní tedy neplyne, že je dutina po čtyřiceti letech pořád chráněná. Plyne z ní jen to, že továrna počítala s jediným ošetřením a s tím, že se do něj nebude zasahovat. Kdo dutiny stříká dnes, dělá něco, s čím výrobce nepočítal; jestli si tím vůz pomůže, se z téhle dokumentace nedozví.
Zdroje
- Tovární dokumentační sada StarTek pro řadu 123 na archive.org, složka OM: list OM-59 (čištění a péče o vůz), jeho kratší varianta OM-59a a úvodní list s označením podvozku 123 D a modelovým rokem 1985
- Táž sada, složka Maintenance: pracovní listy servisní prohlídky pro modelové roky 1976, 1981 a 1984
- Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985, kapitola 11, oddíly 2 až 5 (údržba karoserie, čalounění a koberců, vinylu, pantů a zámků)
Tovární návod i příručka jsou anglicky; údaje z nich jsou do češtiny přeložené a přepsané vlastními slovy.