Přední blatník W123 drží šrouby, u starších vozů k tomu i PVC ve spáře

Šrouby po obvodu, žádný svar

Přední blatník řady 123 drží šrouby, a jde jich vyšroubovat pěkná řádka. Tovární úkon 88-100 z dokumentační sady StarTek je bere popořadě: dva horní na čele, jeden zvenčí v pouzdře světlometu, další v lemu, na kterém sedí i gumový doraz kapoty, pak šrouby na sloupku čelní stěny a nakonec dva na podélníku. Než se k nim dá dostat, musí dolů přední nárazník, světlomet, gumový kryt na čele nárazníku a mřížka pod ním. Utahovací momenty list neuvádí, takže kdo blatník šroubuje zpět, vezme si je z dílenské dokumentace.

Dílenská příručka Haynes pro naftové vozy řady 123 demontáž blatníku nepopisuje vůbec. V obsahu její kapitoly 11 o karoserii stojí nárazníky, kapota, dveře, skla i střešní okno, blatník ne. K plechu říká jen tolik, že hlavní díly karoserie jsou samostatné vyměnitelné kusy a vážně poškozený se má vyměnit, ne opravovat; u velkých ploch rzi bývá nový panel rychlejší než záplata.

Ve spáře je měkké PVC a musí se rozehřát

U starších vozů ale blatník nedrží jen na šroubech. Spára mezi ním a lemem podběhu je zastříkaná měkkou ochranou spodku z PVC, a ta se chová jako lepidlo. Tovární postup proto u těchto vozů nejdřív žádá vyjmout přepážku a šev nahřát. Použít se dá stojanový zářič, velký svařovací hořák s dlouhým měkkým plamenem nebo horkovzdušná pistole s teplotou 600 °C. Hřeje se pomalu a rovnoměrně, od motorového prostoru podél celého švu v okolí šroubů, a podle listu to v jednotlivých případech zabere několik minut. Změklé PVC se pak ostrým nožem prořízne od podběhu skrz až k plechu, po celé délce spáry od předního rohu blatníku ke konci nástřiku.

Varování patří rovnou sem, ne na konec: dřív než se sáhne po plameni, chce list zakrýt elektrické vedení na té straně motorového prostoru žáruvzdornou dekou, kterou vede pod objednacím číslem 0187-104. Práce s otevřeným ohněm kousek od palivového vedení patří do dílny. Lak to při opatrné práci vydrží, píše list; blatník, který se stejně vyhodí, se smí nahřívat rychleji shora po ploše.

Konec listopadu 1981 podle továrny, září 1982 podle klubů

Nad samotným postupem stojí v listu poznámka o změně za výroby. Od konce listopadu 1981 se spára předních blatníků už PVC nestříká a vůz místo toho dostal vnitřní podběh z plastu. U takového vozu odpadá nahřívání i vyjímání přepážky a proti běžnému postupu přibyde jediný úkon navíc: vyšroubovat spodní přední šroub, kterým je uchycený vnitřní podběh.

Kupní příručka Svazu klubů Mercedes-Benz datuje tutéž věc jinam. Mluví o krytech podběhů montovaných od září 1982 a podle anglické Wikipedie právě v září 1982 začala třetí série řady 123. Deset měsíců rozdílu nevysvětluje ani jeden z těch pramenů, takže se u konkrétního vozu vyplatí podívat se do podběhu, ne počítat z data výroby.

Praktický důsledek přidává táž příručka: zrovna u vozů bez plastových krytů je pečlivé utěsnění nového blatníku k hornímu šroubovému spoji čelní stěny důležité. A rohy předních blatníků pod nárazníkem jsou u téhle generace první místo, kde se rez ohlásí – o tom, kde koroze u řady 123 začíná, je na webu samostatný text.

Ochrana spodku patří na blatník dřív, než se přišroubuje

Pořadí v továrním postupu je opačné, než by čekal ten, kdo panel nejdřív přišroubuje a pak nastříká. Náhradní blatník dostane trvalou ochranu spodku ještě před montáží. U vozu bez plastového podběhu se pak na lem podběhu nalepí nová podložka a otvory se do ní protaví rozžhaveným svařovacím drátem; u vozu s podběhem se místo toho kontroluje, že jeho gumové těsnění správně sedí.

Po přišroubování se u vozu bez podběhu spoje ještě jednou nastříkají trvalou ochranou spodku a po jejím zaschnutí přijde konzervace opraveného místa. U vozu s podběhem se konzervace dutiny vstřikuje otvorem v podběhu. Přepážka se vrací zpátky a utěsní se. Konzervace je tedy podle listu součástí montáže, ne úklidu po ní.

Blatník se lícuje ke dveřím, kapota k blatníku

Blatník se osazuje tak, aby odstup a přechod ke dveřím řidiče lícovaly. Kapota se pak seřídí dvěma dorazy tak, aby seděla o něco níž a jako lícovací hrana byla vidět vnitřní hrana předního blatníku.

Haynes tutéž kapotu seřizuje podle jiného bodu: dolní hrana vpředu má lícovat s horní hranou výřezů pro směrová světla, výška se nastavuje gumovými dorazy s pojistnými maticemi a podélná poloha uvolněnými šrouby pantů. Obě příručky popisují týž díl, jen si vybraly jiný orientační bod.

Kóta pro anténu na posledním obrázku

Úkon 88-100 končí něčím, co s vlastní opravou nesouvisí: rozvržením otvoru pro anténu vpravo na předním blatníku. Uvádí u něj dva rozměry, a = 138 mm a b = 24 mm, a pokyn zvolit průměr díry podle typu antény. Od čeho se ty dva rozměry měří, ukazuje jen ten obrázek; v textu listu to nestojí. Vrtat do čerstvě zakonzervovaného blatníku zní jako protimluv, ale továrna s tím na téže stránce počítá.

Zdroje

• Úkon 88-100, demontáž a montáž předního blatníku, tovární dokumentační sada StarTek pro řadu 123
• Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985, dílenská příručka Haynes, kapitola 11
• Kaufberatung W 123, Verband der Mercedes-Benz Clubs (PDF)
• Mercedes-Benz W123, anglická Wikipedie

Anglické a německé podklady jsou přeložené a přeformulované, ne převzaté větu po větě.