Polohu bezrámového okna v kupé řady 123 určuje těsnicí guma, ne rám dveří

Sklo v předních dveřích sedanu má nad sebou rám a v něm vodicí lištu. U kupé řady 123, tedy u vozu s kódem karoserie C123, rám chybí a lišta nemá kde být: sklo se nahoře opírá jen o těsnicí gumu okenního otvoru a vzadu o těsnění zadního bočního okna. Tovární sada StarTek pro řadu 123 proto dává jednomu a témuž úkonu dva různé postupy: list 72-195 má oddíl A pro sedan a oddíl B pro kupé, a kromě názvu nemají společného skoro nic.

U sedanu rozhoduje lišta, u kupé guma

Postup pro sedan je krátký. Povolí se šrouby zadního zvedáku a obou konců zvedací lišty, okno se stočí dolů, zatlačí ve vodicí liště dopředu a zvedací lišta se přitom drží úplně vzadu; v téhle poloze se šrouby dotáhnou. Pak se okno vytočí nahoru, zatlačí ve vodicí liště dozadu a zajistí. Kontrola je jediná a je v ní celé zadání: se zavřeným oknem musí zadní hrana skla ležet ve vodicí liště po celé délce.

Oddíl pro kupé začíná úplně jinde. Prvním krokem po sejmutí výplně dveří a fólie za ní není sklo, ale vodicí držák v přední části okenního otvoru. Ten se po povolení dvou šroubů posune tak, aby se při zavřených dveřích opíral o přední těsnicí gumu lehkým tlakem. List k tomu má vlastní poznámku: guma se přitom nesmí zmáčknout.

Že je těsnost bezrámových skel u téhle karoserie téma, plyne i z dobových souvislostí. Kupé se představilo na jaře 1977, karoserie k němu dostala zesílení a delší dveře výztuhu, aby posádce ani při převrácení nehrozilo nebezpečí, přestože mezi okny nezůstal sloupek; jak píše německá kupní rada Classic Trader, konstruktéři přitom museli bezrámová skla utěsnit tak, aby vůz zůstal tichý.

Bez rozměrů, jen dotyk a lícování

Zbytek oddílu B je řada seřízení, ve kterých se pokaždé něčeho dotýká něco jiného. Povolí se přední a zadní dorazový úhelník horního omezení zdvihu. Okno se vytočí nahoru, dokud vodicí držák a jeho přední hrana nelícují; korekce se dělá zadním šroubem zvedáku a předním úhelníkem, a když ani to nestačí, povolí se tři šrouby na zvedací liště a doladí se sklon celého skla.

Pak přijde krok, jaký jinde v téhle skupině není. Horní roh vytočeného skla se má právě dotknout těsnicí gumy ve chvíli, kdy dveře zaskočí v první západce zámku. Teprve při docvaknutých dveřích musí sklo doléhat na vnitřní ret gumy po celé délce a zadní hrana skla stejně tak na těsnění zadního bočního okna. Sklo se tedy nekontroluje v jedné poloze dveří, ale ve dvou po sobě jdoucích.

Konec je vcelku obyčejný: horní omezení zdvihu oběma úhelníky a šroubem, dolní omezení dorazem na zvedací liště tak, aby horní hrana staženého skla lícovala s těsnicími lištami, a vodicí klín posunutý v podélném otvoru tak, aby se ho zadní hrana skla dotýkala. Nakonec se všechny kluzné plochy vodicích lišt potřou kluznou pastou Mercedes-Benz.

V celém listu nestojí jediný utahovací moment, rozměr ani tolerance. Seřizuje se na dotyk a na lícování, což je u bezrámového skla pochopitelné, ale pro toho, kdo si chce práci ověřit, to znamená, že kontrolní hodnota neexistuje.

Zadní boční okno přijde na řadu až po dveřním

Zadní boční okno kupé má vlastní úkon 67-400 a jeho seřizovací část začíná pokynem zkontrolovat nejdřív okno ve dveřích řidiče. Pořadí je dané: tovární list žádá zkontrolovat dveřní okno dřív, než se sáhne na zadní, a list o dveřním okně končí pokynem srovnat zadní sklo podle něj.

Sklo se vytočí nahoru, povolí se oba šrouby přední vodicí lišty a sklo se zatlačí dozadu proti těsnění; v téhle poloze se šrouby dotáhnou. Přední hrana se předním šroubem v podélném otvoru srovná rovnoběžně se zadní hranou dveřního okna. Horní doraz zdvihu má vlastní šroub na krytu a boční přítlak skla další. Vodicí čelist se přitom do přední lišty montuje tak, aby její pružinová strana běžela v úzkém rohu lišty; chromované díly rámečku list před prací nechává přelepit malířskou páskou.

Kde se příručky rozcházejí

Britská dílenská příručka Haynes pro naftové vozy řady 123 popisuje kupé v kapitole 11, oddílu 17 a jde stejnou cestou: vodicí držák se lehce opře o těsnění při zavřených dveřích, přední hrana zavřeného skla s ním lícuje, stažené sklo lícuje horní hranou s těsnicími lištami a vodicí klín se dotýká zadní hrany. Boční polohu ale řeší vodicími čepy, kdežto tovární list mluví o klínu a o přítlačném šroubu na zadním okně.

Dva rozdíly stojí za zapsání. Krok s první západkou zámku Haynes nemá vůbec, takže tuhle kontrolu drží jediný pramen. A na kluzné plochy posílá lithiovou vazelínu, ne tovární kluznou pastu; u téhle dvojice příruček je to stejný rozpor jako u táhel plynu a u sloupku řízení. Zadní boční okno má Haynes v oddílu 31 jen jako demontáž a seřízení odbývá větou o povolení příslušných šroubů.

Za zmínku stojí i to, co v dokumentaci není. Celý postup je psaný pro okno stahované klikou. U elektrického zvedáku zbyla v listu 72-185 z celého seřízení jediná poznámka, a to o dolním dorazu na rameni zvedáku. Kdo tedy ve dveřích kupé srovnává elektricky ovládané sklo, řídí se listem pro jiný pohon.

Práce sama se navíc nedá udělat bez zásahu do dílů, které drží vodu mimo kabinu: fólie za výplní je podle téže dokumentace těsnění a poškozená se musí vyměnit a znovu nalepit. Kolem dveří má kupé ještě jednu zvláštnost, podtlakový spínač zajištění sklopných opěradel; s oknem ale nesouvisí.

Postup je popsaný podle dokumentace, ne podle vlastní práce na voze. Obě kontroly polohy skla, ta v první západce zámku i ta při docvaknutých dveřích, stojí v listu vedle sebe a jedna druhou nenahrazuje.

Zdroje

• Mercedes-Benz, tovární dokumentační sada StarTek pro řadu 123 – listy 72-100, 72-180, 72-185, 72-190, 72-195 a 67-400
• Larry Warren, John H. Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976–1985 – kapitola 11, oddíly 17, 31 a 32
• Classic Trader: Mercedes-Benz C123 Kaufberatung
• Mercedes-Benz W123 na anglické Wikipedii – kód karoserie C123 a doba výroby kupé

Tovární listy i příručka Haynes jsou v angličtině; údaje z nich jsou přeložené a přeformulované, ne převzaté doslova.