Alarm proti vloupání dodávala továrna k řadě 123 jen s centrálním zamykáním

Dobové tovární ceníky vedou u řady 123 položku, kterou by tam dnes málokdo hledal: poplašné zařízení proti vloupání, kód 55/1, německy Einbruch- und Diebstahl-Warnanlage. Dá se z nich vyčíst to, co se jinde nedohledá – od kdy se dalo objednat, ke kterým karoseriím a za jaké podmínky.

Houkal třicet sekund, i když se dveře hned zavřely

Funkci popisuje americký návod k obsluze z tovární sady StarTek, psaný pro podvozek 123 D modelového roku 1985. Soustava se zapíná a vypíná zamknutím a odemknutím předních dveří, a to hlavním i doplňkovým klíčem.

Zapnutý alarm rozhouká přídavnou houkačku přerušovaně asi na třicet sekund, jakmile někdo otevře dveře, kapotu nebo víko kufru, otočí zámkem řízení nebo ho přemostí, anebo sešlápne brzdový pedál. Houkačka přitom doběhne celých třicet sekund i tehdy, když se spouštěč – návod jmenuje dveře – hned zase zavře.

Zvláštní pravidlo má kufr: při zapnutém alarmu se otevřít nedá vůbec. Když nejde ani po vypnutí, počítá návod s nouzovým lankem – vyjme se zadní sedák, odklopí se levý kryt a za kroužek lanka se zatáhne ve chvíli, kdy druhý člověk víko nadzvedává. Je to postup pro dva, ne pro jednoho.

Poznámka pod tabulkou rozhoduje o celé objednávce

U položky 55/1 stojí v ceníku horní index 14 a vysvětlivky na konci sešitu k němu dávají jedinou větu: dodává se jen s centrálním zamykáním. Proč to tak je, ceník nepíše. Soustava se ovšem zapíná zámkem předních dveří a právě ten u řady 123 ovládá podtlakové centrální zamykání. Kdo chtěl v osmdesátých letech alarm, musel tedy zaškrtnout dvě položky.

S alarmem se snadno splete jiná krabička z téhož vozu. Výstražné zařízení hlídá zapnutý pás, klíč nechaný v zapalování a zapomenutá světla, houká dovnitř a tovární list ho datuje rokem 1978. Poplašné zařízení má vlastní houkačku, vlastní řídicí jednotku a bylo za příplatek.

V lednu 1982 pomlčky, v červenci tečky

Ceníky se dají číst jako kalendář výbavy, protože mají vlastní legendu: tečka znamená „dodává se za příplatek“, kroužek „za příplatek bez příplatku“, prázdný čtvereček základní výbavu a pomlčka „nedodává se“. Řádek se pak čte přes sloupce, ve kterých stojí jednotlivé typy.

V sešitu číslo 34 platném od 4. ledna 1982 má položka 55/1 u všech čtrnácti sloupců řady 123 pomlčku. Tečky má jen řada 126 a na druhém řádku vozy řady 107. Totéž ukazují tři sešity před ním, zpátky po číslo 31: alarm v ceníku je, ale pro řadu 123 se nedodává.

Následující sešit, číslo 35 od 26. července 1982, je první, ve kterém řada 123 tečku má – a rovnou u všech svých typů. Sedany a kombi stojí na jednom řádku za 665 marek bez daně z obratu, tedy 751,45 marky včetně třinácti procent. Obě kupé mají řádek vlastní a jsou levnější: 605 marek, po dani 683,65. Čím se provedení pro kupé lišilo, ceník neuvádí; s dvojicí dveří místo čtyř by to sedělo, ale je to úvaha, ne údaj ze zdroje.

Tenhle způsob datování už tady jednou posloužil – stejně se z ceníků dá odečíst, kdy do řady 123 přibyly ABS a airbag. Ceník ovšem říká, co šlo objednat, ne co na konkrétním voze doopravdy je.

Kombi se v nabídce udrželo jediné vydání

Už v sešitu číslo 36 od 1. září 1982 vypadají sloupce jinak. Tečku drží šest sedanů – 200 D, 240 D, 300 D, společný sloupec 200 a 230 E, 250 a 280 E –, kdežto T-modely mají pomlčku. Kupé zůstávají na svém levnějším řádku. Totéž rozdělení pak drží sešit číslo 37 z 8. prosince 1982 i číslo 38 z 1. července 1983; v tom posledním se mění jen sazba daně z obratu na čtrnáct procent, takže kupní cena vychází na 758,10, respektive 689,70 marky. Cena bez daně zůstala celý ten rok na 665 a 605 markách.

Proč kombi z řádku zmizela, žádný z prošlých pramenů neříká. Ceníky u řady 123 takhle mlčí častěji; nevysvětlený zůstal i propad přirážky za karoserii kombi na přelomu let 1979 a 1980.

Kde ty díly na voze sedí

Schémata zapojení ze stejné tovární sady jsou americká a dělená po modelových letech. Alarm v nich má vlastní okruh i vlastní seznam umístění dílů: řídicí jednotka je pod levou stranou přístrojové desky, přídavná houkačka pod baterií, spínač kapoty v levém zadním rohu motorového prostoru. Další kontakty sedí u klik obou předních dveří a uvnitř nich, jeden u podpěry ruční brzdy a jeden za spínačem brzdových světel.

Ve výpisu pojistek schématu pro modelový rok 1983 stojí okruh alarmu dvakrát, u dvou různých pojistek. Napájení tedy nemá jediné; proč, schéma nevysvětluje.

Dílenská příručka Haynes tuhle výbavu nezná

Kdo by zapojení hledal v běžné příručce pro domácí dílnu, nenajde nic. V celém textu Haynesovy příručky pro naftové vozy řady 123 nepadne slovo alarm ani theft ani jednou. Druhý pramen k alarmu tak zůstává tovární, ne nezávislý – ceník i schémata vydal týž výrobce.

Pro dnešního majitele z toho plyne jediné praktické vodítko. Vůz, který soustavu z výroby má, prozradí přídavná houkačka pod baterií a řídicí jednotka pod přístrojovou deskou – tak to aspoň popisuje americké schéma – a hlavně centrální zamykání, protože bez něj se alarm objednat nedal.

Zdroje

• Tovární ceníky Mercedes-Benz číslo 34 (4. 1. 1982), 35 (26. 7. 1982), 36 (1. 9. 1982), 37 (8. 12. 1982) a 38 (1. 7. 1983), Teil II, položka 55/1 – skeny na w123-bremen.de
• Tovární dokumentační sada Mercedes-Benz StarTek pro řadu 123, návod k obsluze OM/OM-14 a schémata zapojení ETM – archive.org, položka w123startek
• Larry Warren, John H. Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985 – archive.org

Německý ceník i anglický návod k obsluze jsou pro tenhle text přeložené a přeformulované, ne převzaté doslova.