Přeskočit na obsah

W123 Elektrika a přístroje 4 min čtení

Zaseknutá vložka zámku řízení W123 končí podle příruček vyvrtaným blokovacím kolíkem

Klíč u řady 123 nesedí v samostatné spínací skříňce. Zámek řízení je jeden díl a drží v sobě vložku, elektrickou část spínače, mechanickou blokaci sloupku a u naftových vozů s klíčovým startem i podtlakový ventil. Tovární dokumentace k němu vede tři provedení a jedno z nich se nakonec dodávalo jako jediná náhrada.

Sedan Mercedes-Benz řady 123 zepředu
Sedan Mercedes-Benz řady 123. Zámek řízení sedí uvnitř za přístrojovou deskou a na snímku vidět není. Foto: Squirrel82v, Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Spínací skříňka není u řady 123 samostatný díl. Tovární úkon 46-640 popisuje jediný kus a v něm čtyři části: elektrickou část spínače, vložku zámku, mechanickou blokaci řízení a u naftových vozů s klíčovým startem ještě podtlakový ventil. Kdo sahá na jednu z nich, má na stole i ty ostatní.

Čtyři polohy klíče a jedna z nich zamyká řízení

Americký návod k obsluze nepíše o „zapalování“. Ovládání vozu popisuje důsledně podle polohy klíče v zámku řízení a těch poloh je čtvero, značených od nuly do trojky. Nula znamená zamčené řízení a klíč z ní jde vytáhnout; z jiné polohy ne. Jednička řízení odemyká, přičemž návod rovnou připouští, že se občas musí volantem trochu pohnout, aby klíč šel doprava otočit. Dvojka je žhavení a jízda, trojka start.

Návod k tomu vypisuje spotřebiče, které nepotřebují jízdní polohu: stěrače, ostřikovač, světelnou houkačku, zapalovač, osvětlení schránky, rádio, vyhřívání sedadel a elektricky ovládané vnější zrcátko. Číslo polohy u toho výčtu sken ztratil; u jednotlivých položek ale návod jinde uvádí polohu 1 nebo 2, a to u zapalovače, rádia i vnějšího zrcátka. Zůstane-li klíč v nule nebo v jedničce a řidič otevře dveře, ozve se bzučák.

Klíč se za jízdy nevytahuje. Návod to říká natvrdo: zámek zaskočí a s vozem se pak nedá jet.

Tři provedení a dvě ročníkové změny

První provedení má krytku z plastu, která se na zámek jen nasazuje. Druhé ji má šroubovací. Rozdíl je i v seznamu dílů: kontaktní spínač je u prvního provedení označený jako věc vozů pro USA, u druhého už stojí bez omezení. K čemu ten kontakt slouží, list neuvádí. Samostatný úkon 54-410 popisuje v zámku kontakt bzučáku, přes který zazní výstraha, když klíč zůstane v zámku a otevřou se dveře řidiče; celé výstražné zařízení pásů, klíče a světel je v dokumentaci datované rokem 1978.

Ročníkové změny nese list dvě. Od poloviny roku 1978 se montuje spínač se změněnou blokací opakovaného startu: klíč se před dalším pokusem musí vrátit až do nuly, do té doby stačilo do jedničky. Návod k obsluze tutéž věc popisuje z druhé strany, jako pokyn pro řidiče. A od poloviny roku 1980 jde konektor spínače odpojit jedině v poloze 1; ve všech ostatních je zajištěný.

Třetí provedení není výbava, ale náhradní díl. U benzinových vozů a u naftových se spínačem v zámku řízení se po vyčerpání zásob prvních dvou dodávalo jen ono, se šroubovací krytkou. Kdo ho montuje na starší vůz, musí podle listu zvětšit výřez v přístrojové desce a vzít objímku většího průměru.

Vložka vyjde jen s drátem

Postup začíná daleko od zámku. Ven jde přístrojovka, s ní lanko rychloměru, oba konektory a hadička tlaku oleje, a teprve pak se z desky sundá objímka kolem vložky. Haynes k tomu přidává krok, který v továrním listu není vůbec: odpojit záporný pól baterie. U vozů s airbagem je to povinné i podle továrny – úkon 46-610 začíná demontáž volantu odpojením kostry, zakrytím pólu a klíčem v nule.

U prvního provedení sundá krytku ocelový drát o průměru 1 mm, na konci ohnutý asi o 1,5 mm. U druhého se otvorem ve vložce zasune uvolňovací drát 1,25 mm, který si dílna vyrobí podle nákresu v listu; proti pružnému odporu odjistí západku a teprve potom se dá krytka odšroubovat. Haynes vede týž drát v palcích jako 0,05 in a v závorce ho převádí na 1,25 mm; přesně je to 1,27 mm (přepočet vlastní), takže obě čísla míří na týž drát.

Zpátky to jde s jednou drobností navíc: závit krytky nebo zámku se lehce potře přípravkem Anticorit PRC II nebo mazivem na valivá ložiska a našroubovaná krytka se pootočí doleva nejvýš o jednu otáčku, dokud západka vložky nezapadne do drážky.

Blokovací kolík je zámek navíc

V držáku plášťové trubky je zámek zajištěný kolíkem, který se zatlačí trnem o průměru asi 3 mm – a jedině v poloze klíče 1. List u toho má vlastní poznámku: ten kolík je zámek navíc proti zlodějům.

Odtud plyne nepříjemnost, na které se oba prameny shodnou. Když se vložka nedá otočit do jedničky, kolík zatlačit nejde a zámek z držáku nevyjde. Tovární list proto doporučuje odpojit dolní hřídel řízení od horního, vyndat celou plášťovou trubku a kolík vyvrtat; Haynes totéž shrne hned v úvodní poznámce svého oddílu, jen posílá ven rovnou celý sloupek. Trubka se přitom nesmí vyrážet silou. Dolní hřídel je s převodkou spojený vlnovcem a ten podle listu 46-620 snáší boční síly špatně; německá Wikipedie u něj dodává, k čemu je – při nárazu se má zlomit do strany, aby sloupek nešel do kabiny.

Naftový vůz má na zámku i podtlakový ventil

Naftový vůz s klíčovým startem má na zámku ještě podtlakový ventil, přes který klíč zastavuje motor. Hadičky u něj mají v listu určené místo: hnědá vede od podtlakového čerpadla na horní přípojku, hnědo-modrá k podtlakovému regulačnímu členu vstřikovacího čerpadla na dolní. Do obou přípojek se mají zasunout nejméně 12 mm a až na doraz. Zkouška po montáži je jednoduchá – několikrát nastartovat a vypnout.

Naftové vozy bez spínače v zámku řízení mají místo toho lanko k žhavicímu spínači a u něj rozměr, který se musí trefit. Kóta „a“ je 22,7 ± 0,5 mm a seřizuje se rýhovaným šroubem na žhavicím spínači, vztažná kóta „b“ je 165 mm. Haynes obě čísla vede ve svých údajích ke kapitole o řízení, jen bez tolerance. V názvu dílu si prameny nesedí: elektrické části říká Haynes prostě spínací skříňka, kdežto tovární list ji vede jako spínač v zámku řízení.

Poslední zmínka o zámku je v návodu na úplně jiném místě. U alarmu proti odcizení stojí, že přídavná houkačka spustí přerušovaně zhruba na 30 sekund, když někdo otevře dveře, kapotu nebo víko kufru, sešlápne provozní brzdu – nebo zámkem řízení otočí či ho přemostí. U vozu s alarmem tedy zámek nehlídá jen sám sebe.

Zdroje

Tovární i servisní podklady jsou anglicky, obsah je do češtiny přeložený a přepsaný vlastními slovy.

Dál k tématu

  1. W123 / W126 / W116 Elektrika a přístroje

    Když se kontrolka žhavení u rychlostartovací soustavy W123 nerozsvítí, hlásí relé poruchu

    Kolíkové žhavicí svíčky zapojené vedle sebe berou po zapnutí každá kolem 30 A a relé s pojistkou 80 A hlídá, jestli jim proud teče rovnoměrně. Tovární listy popisují, jak relé…

  2. W123 / C123 / S123 Elektrika a přístroje

    Alarm proti vloupání dodávala továrna k řadě 123 jen s centrálním zamykáním

    Poplašné zařízení vedl tovární ceník pro řadu 123 pod kódem 55/1 a objednat se dalo jen k vozu s centrálním zamykáním. V sešitu z ledna 1982 má u všech čtrnácti sloupců řady…

  3. W123 Elektrika a přístroje

    Podtlak ze sání motoru přestavuje klapky klimatizace ve W123

    Klapky v klimatizovaném W123 nepřepíná elektromotor. Vzduch mezi venkovním a vnitřním okruhem a do otvorů k nohám přesouvají podtlakové členy zavěšené na sání motoru. Kterého z…

  4. W123 / C123 / S123 Elektrika a přístroje

    Levá zadní svítilna W123 má o žárovku víc než pravá

    Zvenčí vypadají zadní svítilny W123 souměrně, jenže tovární list jim dává jiný konektor. Levá strana sedanu a kupé má obsazených všech šest pólů, pravá jen pět a rozdíl dělá zadní…