Když se kontrolka žhavení u rychlostartovací soustavy W123 nerozsvítí, hlásí relé poruchu

Kdo sedne do naftového vozu řady 123 z posledních let výroby, otočí klíč do polohy 2 a čeká, až zhasne žlutá kontrolka žhavení. Když se vůbec nerozsvítí, není to vadná žárovka, ale hlášení: relé rychlostartovacího žhavení tak dává vědět, že v okruhu něco chybí. Tovární listy 15-505, 15-705 a 15-710 ze sady StarTek popisují, jak to relé pracuje a jak se soustava proměřuje.

Řetěz svíček s rozžhavenými odpory

Starší naftové vozy řady 123 mají svíčky s žhavicí spirálou zapojené za sebou. Tovární list dává každé z nich 0,9 V při proudu nejvýš 63 A; zbytek napětí palubní sítě spotřebují odporové vodiče, které při žhavení samy rudě žhnou. Celý okruh bere podle listu 50 až 55 A a jistí ho pojistka 50 A. Časové relé sedí u vozů s klíčovým startem na pedálové konzole za přístrojovkou a dobu žhavení odvozuje z čidla teploty chladicí kapaliny. Orientační časy z listu: asi 10 až 12 s při +20 °C, kolem 20 s při 0 °C, 30 s při −5 °C, nejvýš minuta.

Když řidič po zhasnutí kontrolky nenastartuje, soustava žhaví dál a vypne ji až pojistný obvod po 90 ± 20 sekundách; kdo mezitím sáhne do motorového prostoru, sahá na rozžhavené odporové vodiče. Zkratovat svíčku šroubovákem na blok motoru list zakazuje, relé to nepřežije.

Kolíková svíčka se přiškrtí sama

Rychlostartovací soustava vyměnila žhavicí spirálu za kolíkovou svíčku se závitem M 12 × 1,25 a jediným přívodním kolíkem. Uvnitř jsou za sebou topná a regulační spirála. Po zapnutí bere každá svíčka kolem 30 A; jak roste teplota, roste odpor regulační spirály a proud klesne zhruba na 14 A podle listu pro čtyřválce, respektive na 8 až 15 A podle listu pro pětiválec. Za 9 sekund má kolík 900 °C, za 30 sekund nejvyšších 1 180 °C. Svíčky jsou stavěné na 11 V a zapojené vedle sebe, takže jedna vadná ostatní nezastaví.

Předchůdce bez přívlastku „rychlostartovací“ popisuje list pro pětiválec u přeplňovaného motoru 617.950, který podle anglické Wikipedie poháněl v letech 1978 až 1980 severoamerický sedan 300 SD řady 116: 20 A po zapnutí se špičkou kolem 40 A, po zahřátí 8 A, 900 °C až za 20 sekund a nejvíc 1 080 °C. Navenek se obě svíčky liší jen maticí přívodního kolíku: pomalejší má hliníkovou, rychlostartovací mosaznou.

Relé v motorovém prostoru a pojistka na 80 A

Časové relé se přestěhovalo z kabiny na levý podběh v motorovém prostoru; americká schémata ho od modelového roku 1980 kladou za levý světlomet a Haynes mluví o přední stěně nebo levém vnitřním blatníku. Pod nacvaknutým víčkem je pojistka 80 A a svorkovnice. Silový proud jde ze svorky 30 přes tu pojistku ke svíčkám; u modelu 123 vede přívod ze spojky motorového svazku, u řady 126 z opěrného bodu v pojistkové skříni. Ovládání ze svorky 15 jde u modelu 123 přes pojistku 12, u řady 126 přes pojistku 14.

Od roku 1981 zmizelo u pětiválce čidlo v chladicí kapalině. Dobu žhavení odvozuje odporový snímač NTC uvnitř relé z jeho vlastní teploty, tedy z teploty motorového prostoru. List pro čtyřválce zná jen tuhle podobu a poznamenává, že u motorů 615 a 616 se pátá svíčka G5 nemontuje.

Bezpečnostní vypnutí přijde 20 až 35 sekund po zhasnutí

Relé má čtyři úlohy: spíná žhavicí proud, ukazuje připravenost ke startu, z bezpečnostních důvodů vypíná a hlásí poruchu. Kontrolka svítí, dokud relé žhaví; jakmile zhasne, motor je připravený. Když řidič nestartuje, relé žhavení samo vypne, u soustavy od roku 1981 za 20 až 35 sekund po zhasnutí kontrolky. U přeplňovaného 617.950 to bylo v modelových letech 1978 a 1979 pevných 90 ± 20 sekund a v roce 1980 50 ± 10 sekund. Při startu drží relé žhavení přes svorku 50 tak dlouho, dokud se klíč nevrátí do polohy 2.

Totéž vypnutí zná i návod k obsluze, jen z druhé strany: po roztlačení má motor běžet aspoň minutu na volnoběh, protože žhavení začalo už v poloze 2 a soustava ho vypne až sama.

Poruchu hlásí kontrolka, která nesvítí

U soustavy od roku 1981 se porucha pozná při otočení klíče do polohy 2: kontrolka se nerozsvítí. List vypisuje, co relé takhle hlásí: přerušený přívod ke svorce 30, spálenou pojistku 80 A, vadné silové relé, přerušené vedení k některé svíčce nebo přerušenou svíčku. Návod k obsluze pro rok 1985 to zkracuje do věty: když se kontrolka nerozsvítí, je žhavení vadné a patří k prodejci.

Proud první svíčky a společný proud zbylých svíček tečou dvěma protisměrnými vinutími jazýčkového relé s různým počtem závitů. Dokud si oba proudy odpovídají, magnetická pole se ruší a kontakt zůstává otevřený. Vypadne-li svíčka, rovnováha se poruší, kontakt sepne a elektronika kontrolku okamžitě vypne. List k tomu přiznává mez: při nepříznivých tolerancích svíček nebo jazýčkového relé smí hlášení naskočit až po výpadku dvou svíček. U staršího provedení na motoru 617.950 hlásila kontrolka poruchu naopak blikáním asi 30 sekund: hned po zapnutí u přerušeného hlavního okruhu, až po startu u vadné svíčky.

Měří se proud, ne napětí

Tovární postup 15-710 měří klešťovým ampérmetrem proud na přívodu každé svíčky: po 10 až 20 sekundách v poloze 2 má být 8 až 15 A. Víc než 15 A znamená novou svíčku, míň než 8 A vedení nebo svíčku s přerušením, které se pak hledá ohmmetrem proti bloku motoru na odpojené spojce relé; svíčka v pořádku má při 20 °C pod 1 Ω. Když se kontrolka nerozsvítí a přitom nic nechybí, přemostí se dva kolíky odpojené spojky; rozsvítí-li se teď, je vadné relé. Jestli hlášení poruchy vůbec funguje, se ověří odpojením dvou svíček druhého až pátého válce. Relé, které pak kontrolku nerozsvítí, je v pořádku.

Relé, které dlouho leželo ve skladu, žhaví kratší dobu, než má, a motor nenaskočí; stačí žhavení pětkrát až desetkrát za sebou zopakovat, kondenzátor se tím znovu naformuje. Od září 1981 má relé odvětrání kódovacím kolíkem místo dírou v pouzdru; číslo dílu zůstalo, do staršího vozu ale patří jen s novou pětipólovou spojkou, jinak do něj vnikne vlhkost. Haynes dodá jen, že se relé sundává po odpojení záporného pólu baterie a že domácímu opraváři zbývá kontrola spojů a svíček.

Kdy který vůz

Haynes klade svíčky se spirálou před rok 1980 a kolíkové na pozdější vozy; americká schémata mají relé v motorovém prostoru od modelového roku 1980. Přeplňovaný pětiválec 617.950 měl kolíkové svíčky od začátku, rychlostartovací od modelového roku 1980, a upravené relé se snímačem NTC uvnitř přišlo s motory 617.951 pro řadu 126 a 617.952 pro řadu 123 v roce 1981. Kdy na rychlostartovací soustavu přešly evropské čtyřválce, tovární list neuvádí; starší článek k tomu má jen prospekt z roku 1981, který ji nabízel jako novinku.

Zdroje

• Tovární dokumentační sada StarTek k řadě 123, listy Engine/615/15-505 a 15-510, Engine/617/15-705, 15-708 a 15-710, schémata ETM 77_240 až 83_240 a návod k obsluze OM-48 a OM-78
• Larry Warren, John H. Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985, kapitola 5, oddíly 5 až 7
• Mercedes-Benz OM617 engine na anglické Wikipedii (přiřazení motorů 617.950 až 617.952 k řadám)
• Typový list 300 D Turbodiesel v archivu Mercedes-Benz

Anglicky psané podklady jsou přeložené a přeformulované; postupy pocházejí z dokumentace, ne z vlastní práce na voze.