W123 Historie a zajímavosti 4 min čtení
Jediný Mercedes na Carrera Panamericana 2026, upravený W123 280 E, dojel do cíle
Německý tým Völkel projel s upraveným sedanem W123 280 E všech sedm etap mexické soutěže historických vozů z Tuxtly Gutiérrez do Zacatecas. V konečném pořadí časomíry je posádka Jörg Sand a Christian Huntgeburth třiadvacátá ze 37 klasifikovaných a ve třídě Histórica B pátá.

Mexická soutěž historických vozů Carrera Panamericana se letos jela od 16. do 22. října. Mezi 49 přihlášenými posádkami byl podle oficiální časomíry jediný Mercedes: sedan 280 E řady W123 se startovním číslem 312. Přihlásila ho německá firma Völkel, která vyrábí závitníky a sady na opravy závitů. Řídil Jörg Sand, spolujezdcem byl Christian Huntgeburth. Tým startoval podruhé a stejně jako loni dojel do cíle v Zacatecas, letos na náměstí Plaza de Armas.
Sedm etap vedlo z Tuxtly Gutiérrez ve státě Chiapas přes Veracruz, Ciudad de México, Pueblu, Querétaro, Guanajuato a San Luis Potosí. Oficiální itinerář, ze kterého tým cituje, měl i s kvalifikací 3 857,638 km.
Ve třídě Histórica B dojel Mercedes pátý z osmi
Konečné pořadí časomíry vede posádku 312 na 23. místě se součtem 4:25:05,0 včetně trestů. Klasifikovaných vozů je 37, zbylých dvanáct posádek ze 49 v konečném pořadí chybí a deset z nich časomíra vede jako odstoupivší. Ve třídě Histórica B dojelo osm vozů z devíti a Mercedes je mezi nimi pátý. Třídu vyhrál José María Barba s Porsche 911 z roku 1974 za 4:03:08,2, celkově posádka Hilaire a Laura Damiron se Studebakerem Commander z roku 1954 za 3:20:29,3.
Druhý den, z Veracruzu do Ciudad de México, se kvůli lijáku skoro nezávodilo. Podle NVI Noticias zrušil pořadatel první dvě rychlostní zkoušky, protože silnice byla kluzká a zavalená sesuvy, a jela se jen jedna, u Teziutlánu v Pueble. Po třetím dni byl Mercedes podle týmu v průběžném pořadí celkově čtyřiadvacátý a ve třídě čtvrtý. Poslední etapu do Zacatecas zajel za 34:09,3, v denním pořadí celkově osmadvacátý a ve třídě pátý.
Jedno číslo mezi prameny nesedí. Tým ve svém deníku uvádí 2:25 trestu po třetím dni a k tomu šest minut ve čtvrté a dalších šest v páté etapě. Konečné pořadí časomíry přitom vede u vozu 312 trestů dohromady jen 9:25. Jestli se část z nich později škrtla, neříká ani jeden z pramenů.
Šestiválec M 110 má podle týmu kolem 220 koní
Vůz tým vede jako „280E W123 AMG“ a výkon popisuje jako „AMG Stage III“. Kdo a kdy motor upravil, jeho stránka neuvádí; jezdec Jörg Sand se podle ní v letech 1990 až 1992 vyučil u AMG v Affalterbachu. Srovnání se sériovým vozem dává typový list archivu Mercedes-Benz:
| údaj | sériový 280 E (archiv značky) | vůz č. 312 (podle týmu) |
|---|---|---|
| motor | M 110, 2 746 cm³ | M 110 |
| výkon | 177 k (130 kW), od dubna 1978 185 k (136 kW) | asi 220 k |
| převodovka | čtyřstupňová ruční, od října 1981 za příplatek pětistupňová | sportovní pětistupňová |
| stálý převod u ruční převodovky | 3,54, od listopadu 1977 3,58 | 3,92 |
Stálý převod 3,92 vzal tým podle svých slov z naftového 200 D a typový list toho vozu ho opravdu uvádí. Proti sériovému 280 E to dělá 3,92 děleno 3,54, respektive 3,58, tedy asi o 11, respektive 9,5 % vyšší otáčky motoru při téže rychlosti a témž rychlostním stupni. Vůz tím líp zrychluje, na dálnici ale točí víc.
Brzdy jsou podle týmu z řady W126 a tým u nich uvádí 15 palců. Podvozek H&R je naladěný pro tuhle soutěž a na nerezový svod navazuje sportovní nerezový výfuk Stüber. V kabině jsou sedačky Momo s homologací FIA, závodní pásy a ochranný rám.
Časomíra i tým uvádějí ročník 1975. Archiv značky klade u 280 E začátek předsériové výroby do července 1975 a sériovou výrobu od prosince téhož roku, takže by šlo o vůz z prvních měsíců výroby.
V Querétaru se do noci svařovalo uchycení tlumiče
Po čtvrté etapě měl vůz podle týmového blogu velkou vůli v ložisku zadního kola, kvůli které se uvolnila i poloosa. K tomu prasklo uchycení tlumiče a táhlo řazení potřebovalo seřídit. Mechanici to opravovali do noci v dílně, kterou jim v Querétaru půjčil místní servis, a ráno vůz znovu startoval.
Loni tým ztratil nejvíc času opravou vstřikování v Ciudad de México. Před letošním ročníkem proto vstřikování přestavěl a dal do něj nový tlakový zásobník paliva. Vůz dostal i nový chladič, těsnění hlavy a pneumatiky. Elektrický ventilátor vystřídal zase ventilátor se spojkou, který tým označuje za původní. Na cestu lodí měl v nádrži syntetické palivo švédské firmy Aspen, které podle týmu v palivové soustavě nezanechává usazeniny. Na přejezd do Mexika přibyl na střechu nosič.
Původní závod vyhrál Mercedes v roce 1952
Carrera Panamericana se původně jela pět let po sobě, od roku 1950 do roku 1954. V roce 1952 ji vyhráli Karl Kling a Hans Klenk s vozem 300 SL (W194), přestože jim podle Wikipedie v první etapě prorazil čelní sklo sup. Od roku 1988 se jede znovu jako soutěž historických vozů a letošní ročník byl podle Völkelu devětatřicátý v téhle novodobé řadě.
Sedany 280 E řady 123 jezdily dálkové soutěže už koncem sedmdesátých let. Jeden vyhrál maraton Londýn–Sydney 1977, všechny čtyři nasazené dojely rallye napříč Jižní Amerikou 1978 a na Safari Rally 1978 dokončil ze čtyř jen jeden.
Zdroje
- VÖLKEL: La Carrera Panamericana 2026, Team VÖLKEL in a W123 AMG – posádka, technika vozu, deník etap
- VÖLKEL: Team VÖLKEL at the Panamericana 2026 – opravy v Querétaru
- La Carrera Panamericana, oficiální výsledky (Status Timing) – přihlášky, třídy a konečné pořadí
- NVI Noticias: La lluvia hizo de las suyas en La Panamericana (19. 10. 2026)
- Mercedes-Benz Classic Archive: 280 E (W 123) – typový list
- Mercedes-Benz Classic Archive: 200 D (W 123) – typový list
- Carrera Panamericana, anglická Wikipedie – historie závodu
Údaje z anglických, německých a španělských pramenů jsou přeložené a přepsané vlastními slovy.