W123 Historie a zajímavosti 5. 10. 2026 3 min čtení

Všechny čtyři sedany W123 280 E dojely do cíle rallye napříč Jižní Amerikou 1978

Rallye Vuelta a la América del Sud vedla v srpnu a září 1978 z Buenos Aires do Caracasu, na Ohňovou zemi a zpátky, celkem 28 592 km. Ze 57 posádek dojelo 22 a mezi nimi všechny čtyři sedany W123 280 E. Nejlepší skončil třetí, za dvěma kupé 450 SLC.

Rallyový sedan Mercedes-Benz 280 E řady W123 z maratonu Londýn–Sydney 1977 v muzeu Mercedes-Benz, pohled zleva — Vítězný 280 E z maratonu Londýn–Sydney 1977 v muzeu Mercedes-Benz ve Stuttgartu. Vůz z jihoamerické rallye to není, jde o týž typ o rok dřív. Foto: Valder137, Wikimedia Commons (CC BY 2.0)

Rallye Vuelta a la América del Sud odstartovala 17. srpna 1978 v Buenos Aires a skončila tamtéž 24. září. Uspořádal ji argentinský automobilový klub Automóvil Club Argentino spolu s kluby devíti dalších zemí. Trasa vedla přes Montevideo, Asunción, Rio de Janeiro, Brasílii a Manaus na sever do Caracasu, odtud přes Bogotu, Quito, Limu, La Paz a Santiago de Chile až do Ushuaie na Ohňové zemi a zpátky do Buenos Aires. Výčet měst je ze španělské Wikipedie.

Z 57 posádek, které vyjely, dojelo do cíle 22. Mezi nimi byly všechny čtyři sedany W123 280 E, které se rallye zúčastnily. Nejlepší z nich skončil třetí, nejhorší desátý.

Kolik kilometrů a kolik dní

Délku uvádějí prameny dvojí. Kronika archivu Mercedes-Benz píše o 30 000 kilometrech a 38 dnech. Výsledková databáze eWRC-results i španělská Wikipedie mají 28 592 km, Wikipedie k tomu 26 etap a osm dní odpočinku. Od 17. srpna do 24. září včetně je dní 39 a právě tolik jich uvádí Raymond Blancafort v Mundo Deportivo.

Jezdit se smělo jen se sériovými vozy podle předpisů skupiny 1 mezinárodní federace FIA. Rozdělené byly do čtyř tříd podle objemu motoru, od třídy A do 1 300 cm³ po třídu D do 5 000 cm³. Šestiválcový 280 E i osmiválcová kupé 450 SLC patřila do nejsilnější třídy D. Pořadí rozhodoval součet trestných časů.

Osm vozů Mercedes-Benz na startu

Podle Blancaforta přihlásil vozy oficiálně jen Mercedes-Benz. Ostatní posádky jely soukromě nebo s pomocí místních továren, jako Renault Argentina se sedany Renault 12 TS a Ford Uruguay. Španělská Wikipedie připisuje továrnímu nasazení osm vozů se šesti evropskými, jedním argentinským a jedním paraguayským pilotem. Výsledková listina eWRC je rozpisuje na čtyři kupé 450 SLC a čtyři sedany 280 E. U paraguayské posádky Elpidia Caballera ovšem tým Daimler-Benz neuvádí.

Kupé dostala osmiválec o výkonu 160 kW (217 k) a automatickou převodovku, jak připomněl web Mercedes-Fans v roce 2015. Pro sedany 280 E takový údaj žádný z pramenů nemá.

Obsazení navazovalo na maraton Londýn–Sydney 1977. Ten vyhrál Andrew Cowan se sedanem 280 E a druhý dojel Tony Fowkes s vozem téhož typu. O rok později v Jižní Americe Cowan i se spolujezdcem Colinem Malkinem přesedl do kupé 450 SLC, kdežto Fowkes zůstal u sedanu. Ze sydneyské sestavy přijeli i Herbert-Ernst Kleint a Alfred Kling, tentokrát jako spolujezdec Alberta Pfuhla.

Pořadí sedanů 280 E

Trestné časy jsou podle výsledkové listiny eWRC a sedí se španělskou Wikipedií i s výčtem v Mundo Deportivo:

3. Tony Fowkes a Klaus Kaiser, 18:04:00, o 33 minut a 35 sekund za vítězem,
5. Herbert-Ernst Kleint a Günther Klapproth, 22:55:11,
9. Albert Pfuhl a Alfred Kling, 29:29:57,
10. Elpidio Caballero a Jürgen Nathan, 30:07:29.

Vyhráli Cowan s Malkinem s trestným časem 17:30:25, druzí byli Sobiesław Zasada s Andrzejem Zembrzuskim a čtvrtí Timo Mäkinen s Jeanem Todtem, všichni s kupé 450 SLC. Prvních pět míst tak obsadily vozy Mercedes-Benz, což vyzdvihuje i archivní kronika. Šestý dojel Jorge Recalde s Renaultem 12 TS z třídy do 1 600 cm³ a zaostal za Fowkesovým sedanem o víc než sedm hodin trestného času. Ze čtyř kupé nedojelo jedno, to s Rubénem Darayem a Josém Araújem. Žádný ze sedanů 280 E mezi vyřazenými není.

Kleintův sedan ztratil na Fowkese skoro pět hodin. Mundo Deportivo píše jeho jméno jako „Klein“ a u paraguayské posádky obrací pořadí na Nathan–Caballero; eWRC i Wikipedie vedou jako řidiče Caballera.

Bláto v Mato Grossu

Trasa nebyla jen dlouhá. Španělská Wikipedie popisuje úsek v brazilském Mato Grossu, kde v blátě uvízlo víc vozů a posádky je musely nechat několik kilometrů táhnout silničními stroji. Blancafort k tomu přidává traktory a bagry, které vozy vytahovaly z rozbitých kolejí. Rallye si vyžádala i dva lidské životy: oficiální lékař se utopil v doprovodném voze v řece u Manausu a jeden spolujezdec zahynul po srážce s nákladním autem u brazilské Boa Visty.

Klaus Kaiser, který v roce 1978 navigoval Fowkesův sedan, jel o 37 let později s Cowanem v jednom voze. Na Eifel Rallye Festivalu 2015 startovali podle Mercedes-Fans s kupé 450 SLC ze sbírky Mercedes-Benz Classic.