W123 Historie a zajímavosti 14. 10. 2026 3 min čtení

Ze čtyř Mercedesů 280 E dokončil Safari Rally 1978 jen Sobiesław Zasada

Keňský podnik mistrovství světa v březnu 1978 dokončilo ze dvaasedmdesáti startujících třináct vozů. Polák Sobiesław Zasada byl šestý a ve skupině 2 druhý; zbylé tři W123 280 E vyřadil motor a v jednom případě olejová vana.

Šedý sedan Mercedes-Benz W123 280 E zepředu — Sériový sedan W123 280 E. Snímek vozu ze Safari 1978 s volnou licencí k dispozici není. Foto: Ethan Llamas, Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)

Safari Rally se v roce 1978 jela od 23. do 27. března se startem i cílem v Nairobi a byla třetím podnikem mistrovství světa. Výsledková listina na eWRC-results.com uvádí 5 015 km po šotolině, 72 vozů na startu a 13 v cíli. Německá Wikipedie má o kilometr víc a rozepisuje trať na 81 zkoušek. Mezi startujícími byly čtyři Mercedesy 280 E řady 123. Výsledek dovezl jediný.

Čtyři posádky a tři různé konce

Podle eWRC jely s Mercedesy tyto posádky:

startovní číslo 2: Joginder Singh a David Doig,
9: Andrew Cowan a Johnstone Syer,
12: Tony Fowkes a Klaus Kaiser,
18: Sobiesław Zasada a Błażej Krupa.

Kde který vůz skončil, zapisuje přehled na juwra.com číslem časové kontroly. Singh odstoupil na šesté kontrole, Cowan na devatenácté, obojí kvůli motoru. Fowkesův vůz skončil na dvacáté deváté kontrole a důvod zní „sump“, tedy olejová vana. U Singha uvádí německá Wikipedie ještě jinou okolnost: vůz trojnásobného vítěze Safari prý uvázl hned první den v korytě řeky. Obě verze se nevylučují, ale žádný z pramenů je nespojuje.

Zasada dojel šestý. Vítěz Jean-Pierre Nicolas s Peugeotem 504 V6 Coupé měl ve výsledkové listině 8 hodin 18 minut, Zasadova posádka 15 hodin 30 minut, tedy o 7 hodin 12 minut víc. Zasada jel ve skupině 2, kam patřily upravené cestovní vozy s větší volností úprav než sériová skupina 1, jak je vysvětluje anglická Wikipedie. Tu skupinu vyhrál třetí celkově Rauno Aaltonen s Datsunem 160J. Další vůz skupiny 2 v pořadí je Zasadův Mercedes, takže ve své skupině byl druhý. Skupiny 1 a 3 podle juwra.com nedokončil nikdo.

Zasada jel se soukromě registrovaným vozem

Archiv značky píše, že Zasada startoval se sedanem 280 E registrovaným na soukromníka (profil Sobiesława Zasady). eWRC u jeho vozu vede jako přihlašovatele firmu D. T. Dobie & Co. Stejné jméno stojí i u Aaltonenova Datsunu. U vozů, které odstoupily, přihlašovatele výsledková listina nevypisuje vůbec.

O rok později se u Mercedesů, které dojely, objevuje i jméno automobilky. Na Safari 1979 vypisuje eWRC u Cowanova vozu „D. T. Dobie / Daimler-Benz“ a u Singhova „American Sports Sales / Daimler-Benz“. Archiv k tomu v profilu Andrewa Cowana píše, že úspěch soukromníka na maratonu Londýn–Sydney 1977 dal firmě další důvod rozšířit účast v rallye, a to se stalo pod vedením Ericha Waxenbergera.

Spolujezdce a karoserii popisují prameny různě

Zasadovým spolujezdcem byl podle eWRC i německé Wikipedie Błażej Krupa. Archiv značky jmenuje Andrzeje Zembrzuského, se kterým Zasada o půl roku později dojel druhý na Vuelta a la América del Sud. Wikipedie přitom svou tabulku výsledků opírá právě o eWRC, takže v té věci nejde o dva nezávislé hlasy. Rozhodnout to z dostupných pramenů nejde.

Totéž platí o karoserii. Archiv mluví o sedanu („280 E Saloon“), eWRC o voze 280 E W123 a juwra.com jen o Mercedesu 280. Německá Wikipedie má v tabulce kupé 280 CE.

Sériový 280 E měl v březnu 1978 ještě 177 koní

Typový list archivu uvádí u sedanu 280 E šestiválec M 110 E 28 o objemu 2 746 cm³ s mechanickým vstřikováním Bosch K-Jetronic. Výkon 177 koní (130 kW) při 6 000 otáčkách platil do dubna 1978, potom 185 koní (136 kW) při 5 800 otáčkách. Safari se jela měsíc před tou změnou. Jak upravené byly soutěžní vozy, neuvádí ani jeden z pramenů. Skupina 2 úpravy připouštěla, takže sériová čísla pro soutěžní vozy platit nemusí.

Co následovalo

V srpnu 1978 vyrazily čtyři sedany 280 E na rallye napříč Jižní Amerikou. Fowkes s Kaiserem tam podle profilu Klause Kaisera jeli s vozem připraveným v továrně a skončili třetí za dvěma kupé 450 SLC.

Na Safari 1979 startovalo podle eWRC 66 vozů a dojelo 21. Cowan se Syerem byli s 280 E čtvrtí, Singh s Doigem jedenáctí. Zasadu s Krupou vyřadila havárie, kterou zmiňuje i archiv. Druhý dojel Hannu Mikkola s kupé 450 SLC, jak uvádí i německá Wikipedie.