Naftový pětiválec z W123 vyvažovala továrna jako celý sestavený motor

Setrvačník vypadá jako díl, který se koupí a našroubuje. Tovární dokumentace řady 123 to tak nemá. Úkon 03-450 začíná větou, že motor 617 se vyvažuje jako celek, tedy celý sestavený motor na vyvažovacím stroji, a hned dodává, že v dílně se ta operace provést nedá. Místo stroje tedy zbývá vrtačka a starý díl jako předloha.

Čtyřválce jako sestava, pětiválec jako hotový motor

List 03-440 staví obě řešení vedle sebe. U motoru 615 a 616 tvoří vyvažovanou sestavu kliková hřídel, vyvažovací kotouč a setrvačník. U pětiválce jde na stroj celý motor. Čím větší celek je vyvážený, tím víc dílů z něj nejde vyměnit bez ohledu na zbytek, a částečné motory, tedy krátké bloky, se podle 03-450 vyvažují taky vcelku.

Není to v řadě 123 ojedinělé. Stejný princip drží spojovací hřídel k zadní nápravě, kterou továrna vyvažuje vcelku, a proto se před rozebráním značí.

Náhradní kliková hřídel přijde holá

Náhradní klikové hřídele se podle 03-450 dodávají bez setrvačníku, bez vyvažovacího kotouče, bez řemenice a bez tlumiče kmitů. Všechny čtyři díly se berou ze staré hřídele. Nová je vyvážená na nulu, takže vyvážení celku si nese právě to, co se na ni přendá. K tomu má list krok, který se snadno vynechá: značka na přírubě staré hřídele musí být na nové na stejném místě.

Tlumič kmitů se přitom vyvažovat nesmí. Úkon 03-340 říká totéž z druhé strany – tlumič pětiválce jde vyměnit bez vyvažování, kdežto vyvažovací kotouč se po výměně staticky vyvážit musí. Tlumič má ostatně jen pětiválec; v rozpisu dílů pro čtyřválce na jeho místě žádná položka není.

Vyvážení se přenáší vrtákem

Statické vyvážení setrvačníku popisuje 03-440 jako porovnání dvou kusů. Starý a nový se položí na sebe tak, aby všechny díry lícovaly a obě třecí plochy spojky mířily stejným směrem. Pak se prostrčí vyvažovací trn a nový setrvačník se přišroubuje ke starému přesně o 180° pootočený. Dvojice se nechá ustálit na válečkovém stojanu a do těžší strany nového kusu se vrtá tak dlouho, dokud se sestava nezastaví v libovolné poloze, aniž se kývne zpátky.

Meze vrtání jsou v tabulce téhož listu. Vrták 11 mm, největší hloubka 25 mm u ručně řazených čtyřválců a 30 mm u pětiválce, roztečná kružnice 270 mm a u čtyřválců k tomu 242 mm. Řádek pro vozy s automatem má v tabulce jen poznámku o průchozích dírách a zbytek se ze skenu přečíst nedá. Jednu věc má list zvlášť vytčenou: prachové otvory se provrtat nesmějí.

Vyvažovací kotouč se dělá stejně (03-344), jen s vlastním trnem a s předepsanými obrazci děr – u čtyřválců jsou dva, s hloubkou nejvýš 25 a 20 mm, u pětiválce jeden do 20 mm. Prasklý kotouč se má podle listu pokud možno slepit i s úlomky a teprve proti němu se ten nový vyvažuje. Válečkový stojan vede příručka jako běžně dostupné nářadí a jmenuje u něj výrobce Trebel z Ratingenu.

Setrvačníky se mezi motory nezaměňují

Úkon 03-410 přidává rozměr, kterým se dva setrvačníky rozeznají na stole. Ten pro ručně řazený pětiválec je těžší než pro čtyřválce a liší se šířkou: 90,0 mm proti 74,0 mm. Setrvačník pro automat je u všech tří naftových motorů stejný, ale s tím pro zážehový motor 110 se míchat nesmí – kóta a je u naftových 7,0 mm, u motoru 110 jen 4,5 mm.

Drží ho dvanáct šroubů se zúženým dříkem, závit M 10 × 1. Nový dřík má 8,5 mm s dolní úchylkou 0,2 mm a při 8,1 mm jde šroub ven, takže list před montáží žádá přeměřit. Dotahuje se na 30 až 40 N·m a pak o úhel 90 až 100°. Polohu setrvačníku vůči klikové hřídeli i tady určuje značka.

Spálenou nebo rýhovanou třecí plochu dovoluje 03-420 přebrousit, ale jen do meze: kóta b smí z nových 18,5 mm klesnout nejvýš na 17,5 mm a upnutý setrvačník nesmí házet víc než 0,05 mm. Pod tou hranicí jde díl ven.

Ojnice se řadí do hmotnostních tříd

V jednom motoru musí být všechny ojnice ze stejné hmotnostní třídy a číslo té třídy je vyražené na čele oka velkého ložiska. Pro motor 617.91 vypisuje 03-313 pět tříd po pěti gramech, každou s vlastní dvojicí barev: 876 až 880 g červená a žlutá, 881 až 885 g červená a modrá, 886 až 890 g červená a černá, 891 až 895 g červená a zelená, 896 až 900 g modrá a modrá. Ojnice z přeplňovaného provedení, které list označuje 617.950, se do něj dát nesmějí. Řádek o největším dovoleném rozdílu hmotnosti mezi dvěma ojnicemi téhož motoru nese v témž skenu hodnotu 5 g, což se šířkou tříd sedí.

Ojnici, která se od poškozeného ložiska přehřála a zmodrala, zakazuje list použít znovu. Matice ojničních šroubů se dotahují na 40 až 50 N·m a pak o 90 až 100°.

Haynes potvrzuje momenty, o třídách ojnic mlčí

Druhý pramen, dílenská příručka Haynes pro naftové vozy řady 123, sedí u všech tří momentů na kus: šroub vyvažovacího kotouče 270 až 330 N·m (199 až 244 librostop), matice ojnic 40 až 50 N·m a doraz 90 až 100°, setrvačník 30 až 40 N·m a týž úhel. Kotouč nazývá balancer a jeho demontáž popisuje stejně – značka kladivem a průbojníkem, stahovák, dva kolíky, které musí zapadnout do výřezů v klikové hřídeli.

Cennější je jeho poznámka o poškozeném kotouči. Vyměnit se sice má, jenže výměna si vyžádá nové vyvážení motoru, a tak drobné vady příručka radí zabrousit jemným smirkem. Dva prameny tedy docházejí k témuž ze dvou stran. O hmotnostních třídách ojnic naproti tomu Haynes nemá ani slovo.

Únor 1979 se podepsal i tady

Rozpisy dílů v úkonu 03-340 dělí řadu 123 na dvě provedení. Do února 1979 měl motor 615 řemenici o průměru 125 mm, motor 616 150 mm a pětiválec 140 mm; čtyřválce ji držely třemi šrouby M 8, pětiválec šesti. Od února 1979 mají všechny řemenici o průměru 161 mm se šířkou profilu 12,5 mm. Je to totéž datum, kterým se v tovární tabulce lámou i klínové řemeny.

Vyvažovací kotouč navíc není jen protizávaží. Odečítá se na něm začátek dodávky vstřikovacího čerpadla a v rozpisu dílů stojí hned vedle ukazatele časování. Setrvačník z vrakoviště tedy k naftovému W123 nepatří jako hotový náhradní díl, ale jako polotovar. Bez toho starého, proti kterému se vyvažuje, je z něj kotouč se správnými dírami a ničím víc.

Zdroje

• Tovární dokumentační sada StarTek pro řadu 123 – úkony 03-313, 03-340, 03-344, 03-410, 03-420, 03-440 a 03-450 ve složce motoru 615
• Larry Warren, John H. Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976–1985 – kapitola 2, část A, oddíl 4 a tabulka momentů v části B

Obě příručky jsou anglicky a do češtiny je přeložila redakce. Postupy pocházejí z dokumentace, ne z vlastní práce na voze.