Číslo napnutí řemene ve W123 platí jen k tomu měřidlu, na kterém se odečetlo

Napnout klínový řemen palcem umí každý. Tovární dokumentace řady 123 ale takový postup nezná: úkon 13-335 předepisuje měřidlo, dvě různé hodnoty podle stáří řemene a jednu stupnici, ze které se odečítají. Vytrhnout z toho jen číslo znamená nemít nic.

Dvě čísla podle šířky profilu

Tabulka je krátká a u všech motorů řady stejná – naftový čtyřválec, pětiválec i zážehový šestiválec mají tytéž hodnoty. Řemen o šířce profilu 9,5 mm se napíná na 30 a jetý má ukázat 20 až 25. Řemen 12,5 mm se napíná na 50 a jetý má sedět na 40 až 45.

U každé z těch tabulek stojí táž věta: uvedené hodnoty se vztahují ke kilogramové stupnici měřidla. Tím měřidlem je Krikit od firmy Gates, který tovární listy vedou pod číslem 001 589 69 21 00. Je to malý ruční přístroj s výklopným ramenem, které po měření zůstane stát na naměřené hodnotě.

Po cvaknutí se přestane tlačit

Vlastní měření popisuje úkon 13-340 v pěti krocích. Rameno se sklopí dolů, měřidlo se položí na řemen doprostřed mezi dvě řemenice a bočním dorazem se opře o jeho hranu. Pak se knoflíkem tlačí svisle a rovnoměrně shora, dokud pružina slyšitelně nebo aspoň hmatatelně necvakne.

A tady je místo, kde se údaj nejsnáz zkazí. List varuje, že po cvaknutí se už tlačit nesmí, jinak přístroj ukáže špatnou hodnotu. Sundává se opatrně, bez úderů a bez posunutí ramene; odečítá se v průsečíku ramene s horní stupnicí. U dvojitého řemene musí měřidlo ležet jen na jednom z nich.

Nový řemen se napíná nadvakrát

Postup pro nový řemen má dvě kola. Nejdřív se povolí napínák nebo celé příslušenství tak, aby řemen šel nasadit bez násilí – běhouny řemenic přitom mají být bez otřepů, rzi a nečistot a bez oleje, tuku a chemikálií. Vosk na řemeny tovární list zakazuje. Napne se na hodnotu pro nový řemen, tedy na 30, resp. 50.

Pak se motor nechá běžet zhruba deset až patnáct minut se všemi zapnutými spotřebiči a napnutí se změří znovu. Teď už má vyjít hodnota pro jetý řemen; když je nižší, řemen se dopne. Dílna, která motor pustit nemůže, tuhle kontrolu odkládá na konečnou přejímku nebo na zkušební jízdu. Tovární list si od toho slibuje konec dvou stížností, které dodnes zní stejně: pískání řemene a jeho krátká životnost.

Haynes měří týž řemen na jiné stupnici

Dílenská příručka Haynes pro naftové vozy řady 123 je na tohle téma použitelný druhý pramen a u měřidla Gates se s továrnou shodne na kus. U přeplňovaného motoru 617.95 vede dvojitý řemen alternátoru a vodního čerpadla nový na 30 a jetý na 20 až 25, klimatizaci s posilovačem řízení na 50 a 40 až 45.

Vedle toho ale uvádí druhé měřidlo, Borroughs s číslem 902 589 00 23 00, a na něm jsou za tytéž řemeny úplně jiná čísla. Devítimilimetrový řemen se čte v zelené zóně a má mít 10 až 10,5 nový a 9 až 10 jetý, dvanáctimilimetrový v červené zóně 11 až 12 a 10,5 až 11. Rozdíl proti 30 a 50 není chyba přepisu, ale jiná stupnice.

Pro toho, kdo měřidlo nemá, má Haynes náhradní zkoušku: zatlačit palcem na řemen uprostřed mezi řemenicemi. Při rozteči 7 až 11 palců (18 až 28 cm, přepočet vlastní) má povolit o čtvrt palce, tedy asi 6 mm, při rozteči 12 až 16 palců (30 až 41 cm) o půl palce, asi 13 mm. Kontrolovat se má i stav: praskliny, rozvrstvení, roztřepené boky a lesklý, zesklovatělý povrch. Prohlédnout se musí obě strany, takže řemen je nutné pootočit.

Od února 1979 zmizel u naftových vozů úzký řemen

Rozměry řemenů vede úkon 13-340 zvlášť pro každý motor a u naftových vozů je dělí na dvě provedení. První platí do února 1979: řemen alternátoru a vodního čerpadla měl 9,5 × 940 mm u motoru 615, 9,5 × 970 mm u 616 a 9,5 × 980 mm u 617, kompresor klimatizace 12,5 × 1350 mm a čerpadlo posilovače řízení 12,5 × 1150 mm.

Ve druhém provedení, tedy od února 1979, zbyly v tabulce jen rozměry se šířkou 12,5 mm: 12,5 × 1030 mm, u motoru 616.912 s automatickou převodovkou 12,5 × 1000 mm, a 12,5 × 1145 mm. Úzký devítimilimetrový řemen tím u naftových vozů skončil a spolu s ním se změnily i řemenice.

Na to upozorňuje list výslovně a hned dvakrát, u každého provedení jednou: řemenice jednoho provedení se nesmějí nahradit řemenicemi druhého. Kdo shání díly na vůz na pomezí obou období, potřebuje tedy vědět víc než kód motoru. Týž list mimochodem vede v prvním oddílu i předchůdce, model 115.1, takže se rozměry obou generací dají porovnat vedle sebe.

Kdy se na to má sáhnout

Kontrola a případné dopnutí řemenů stojí v Haynesově plánu údržby v běžné prohlídce. Britské vozy ji měly mít po 10 000 mílích, tedy 15 000 km, a u vozů vyrobených po srpnu 1982 po 12 000 mílích (20 000 km); americký sloupec dává 15 000 mil nebo patnáct měsíců, podle toho, co přijde dřív.

Že se to nevyplatí odkládat, ukazuje Haynesův seznam závad. Vadný nebo špatně napnutý řemen v něm stojí hned u několika hesel, která spolu na první pohled nesouvisejí: u nedobíjení, kde řemen pohání alternátor, u přehřívání motoru kvůli vodnímu čerpadlu a u těžkého řízení, protože na témž svazku visí i čerpadlo posilovače. Jeden gumový pásek tak drží pohromadě tři soustavy naráz.

Zdroje

• Tovární dokumentační sada StarTek pro řadu 123 – úkony 13-335 a 13-340 ve složkách motorů 615, 617, 110 a M115
• Larry Warren, John H. Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976–1985 – kapitola 1, oddíl 6 a tabulka údajů

Obě příručky jsou anglicky, do češtiny je přeložila redakce.