Hřídel se šikmým ozubením roztáčí u naftového čtyřválce W123 olejové čerpadlo

Olejové čerpadlo roztáčí u naftového čtyřválce řady 123 svislá hřídel se šikmým ozubením, kterou tovární dokumentace vede anglicky jako helical gear shaft. Patří jí samostatný úkon 05-410 a ten stojí i ve svazcích zážehových motorů téže sady, jen s úplně jiným postupem.

Co se z klikové skříně vytáhne

Rozpis dílů u motoru 615 jmenuje mezihřídel, hřídel se šikmým ozubením, hřídel olejového čerpadla, dvě ložisková pouzdra, přítlačný díl, zajišťovací šroub, O-kroužek a zátku. Svazek pro zážehový šestiválec M 110 to říká v jedné větě natvrdo: pohon olejového čerpadla tvoří mezihřídel a hřídel se šikmým ozubením.

Mezihřídel přitom pracuje pro dvě věci naráz. Podle úkonu 05-412 na ní u naftového čtyřválce sedí zařízení předvstřiku a pohání vstřikovací čerpadlo. Od srpna 1976 přešla její ložisková pouzdra z rozstřikového mazání na tlakové; vnitřní průměr se tím zmenšil z 24 na 23 mm a list u toho varuje, že nové pouzdro se starou mezihřídelí použít nelze, protože by se olej k ložiskům vůbec nedostal.

Dvě provedení a jeden srpen

Přítlačný díl, který hřídel drží v klikové skříni, má dvě provedení. Od srpna 1976 má silnější stěnu, drží ho zajišťovací šroub M 10 místo M 8, zátka má závit M 22 × 1,5 místo M 26 × 1,5 a O-kroužek sedí v drážce na vnějším průměru, ne pod krytkou, která u druhého provedení zmizela úplně. Vodicí kolík nového šroubu má 7,8 mm, starého 5,8 mm.

Starší změna je z ledna 1976: žlutě chromátovaný zajišťovací šroub na klíč 10 nahradil černěný díl 615 990 00 15 na klíč 13, aby se přítlačný díl prvního provedení dal upevnit spolehlivěji. U kterých vozů se to stalo, list neříká; datuje změnu jen měsícem a seznam typů v něm není. Řada 123 se přitom rozjížděla právě v roce 1976, předsériové vozy podle německé Wikipedie v roce 1975, takže změna z ledna 1976 padá do prvních měsíců výroby.

Důležitá je poslední věta oddílu: kromě O-kroužku se díly obou provedení zaměnit nedají. Tovární text k tomu dodává, že náhradní díly se tehdy dodávaly pro obě verze.

Zátka, na kterou se připojí otáčkoměr

Zátka přítlačného dílu není jen zátka. Právě skrz ni se k hřídeli připojuje mechanický otáčkoměr, a protože se její závit v srpnu 1976 zmenšil, je na to podle listu potřeba adaptér 616 589 00 63 00. Ten sedí na oba závity, takže v dílně stačí jeden. Otáčkoměr na přístrojové desce s tím nemá nic společného, ten si u naftového W123 bere signál ze svorky W alternátoru.

Postup má čtrnáct kroků a dvě místa, kde se to zadrhne

Demontáž začíná vyšroubováním zátky, u prvního provedení se pak sundá krytka s O-kroužkem a povolí zajišťovací šroub. Přítlačný díl, který se nechce pustit, řeší list trikem: zátku zatočit zpátky o pár závitů, nasadit na ni kleště a vytáhnout díl za ni. Hřídel i zadní ložiskové pouzdro jdou ven špičatými kleštěmi.

Dvě kontrolní místa stojí za pozornost. Když je opotřebená čelní plocha ložiskového pouzdra v přítlačném dílu, mění se celý přítlačný díl, a když má známky opotřebení opěrný nákružek hřídele, jde do koše hřídel. O-kroužek se prohlíží na zpórovatění a poškození.

Při montáži druhého provedení list výslovně varuje, aby se přítlačný díl zasouval opatrně a nepoškodil O-kroužek v drážce. Momenty jsou tři: zajišťovací šroub M 8 25 N·m, M 10 45 N·m a zátka 50 N·m. Samotné čerpadlo je jiná práce, ta podle úkonu 18-210 chce vypustit olej a sundat dolní půlku olejové vany; horký olej u toho umí popálit.

Pětiválec to má řetězem

U přeplňovaného pětiválce 617 je úkon 18-210 něco úplně jiného. Čerpadlo tam pohání dvouřadý řetěz s napínacím ústrojím, takže se žádná hřídel ze skříně netahá. List u toho má varování, které se v dílně vyplatí znát: řetěz se při opravě nesmí rozpojit a spojit zpátky spojovacím článkem, protože by článek mohl drhnout o rozvodový řetěz nebo o vanu. Výměna řetězu a napínáku znamená demontovat celou olejovou vanu a přední kryt klikové skříně. Momenty: šrouby čerpadla 20 až 25 N·m na klikovou skříň, 9 až 11 N·m na přírubový člen a šroub řetězového kola 30 až 35 N·m. Že má pětiválec vlastní řetězový pohon čerpadla, zmiňoval web už u olejových trysek pod válci.

U zážehových motorů jde hřídel ven shora

Zážehový čtyřválec M 115 má týž úkon napsaný jako práci na hlavě. Sundá se kryt hlavy, motor se protočí nástrčným klíčem 27 mm na zážehovou horní úvrať prvního válce, vyndá se rozdělovač a hřídel se vytáhne vzhůru kleštěmi. Při montáži má drážka stát přibližně podél motoru a širší segmentová část k motoru, pak se vrací rozdělovač a nakonec se kontroluje předstih. Matice krytu hlavy se dotahují na 15 N·m.

Šestiválec M 110 je třetí případ. Pohon se u něj mění jedině jako sada pod číslem 110 050 02 06, mezikolo má devět zubů a hřídel se šikmým ozubením dvanáct. Do skříně se jde po demontáži sacího potrubí a krycí víčko se vyráží rázovým vytahovačem; nové se zatlouká trubkou o průměru asi 35 mm. List má i tabulku koncových čísel motorů, od kterých se ta sada montovala ze série, a dodává, že výměnné motory od čísla 464 130 ji mají všechny.

Kde se prameny rozcházejí

Dílenská příručka Haynes pro naftovou řadu 123 pohon šikmým ozubením nezná. V kapitole 2, části B vede v pořadí rozebírání motoru položku oil pump and chain assembly a popisuje čerpadlo s řetězovým kolem a napínákem s pružinou, tedy řešení pětiválce, aniž by čtyřválec a pětiválec rozlišila. Spojení helical gear se v jejím textu v souvislosti s olejovým čerpadlem neobjeví ani jednou. Čím je ten rozdíl, neříká ani jeden pramen; kdo opravuje čtyřválec podle Haynese, hledá řetězové kolo, které tam není.

Zdroje

• Tovární sada StarTek pro řadu 123 – úkony 05-410 a 05-412 ve svazku Engine/615, 05-410 ve svazcích Engine/110 a Engine/M115, úkon 18-210 ve svazcích Engine/615 a Engine/617
• Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985, kapitola 2, část B
• Mercedes-Benz Baureihe 123 na německé Wikipedii – předsériová a sériová výroba

Tovární listy jsou anglicky, čísla a postupy jsou z nich přeložené a přeformulované.