Tovární list přiřazuje vahadla naftového W123 k materiálu vačkového hřídele

Náhradní vahadlo pro naftový W123 nestačí vybrat podle toho, jestli sedí na hřídelku. Tovární dokumentace k tomu přidává podmínku, kterou na dílu samotném nepřečtete: vahadlo musí odpovídat materiálu vačkového hřídele. Úkon 05-240, výměna vahadel a jejich stojanů, leží v sadě StarTek dvakrát, ve svazku čtyřválců OM 615 a OM 616 a ve svazku pětiválce OM 617. Oba listy mají stejnou poznámku: provedení jsou dvě a zaměnit se nesmějí.

Vahadlo je u těchhle motorů páka mezi vačkou a ventilem. Otáčí se na hřídelce ve stojanech přišroubovaných k hlavě, vačka po něm klouže a vahadlo předává zdvih na seřizovací matici na dříku ventilu. Proto se na něm měří i ventilová vůle. Svazek pětiválce platí podle sousedního úkonu 05-235 také pro modely 116.120 a 126.120 z řad 116 a 126.

Chromovaná plocha, nebo vrstva tvrdokovu

První provedení má plochu, po které jede vačka, indukčně kalenou a tvrdě chromovanou. Druhé má na tomtéž místě připájenou vrstvu z tvrdokovu; svazek pětiválce to popisuje jako „brazed-on carbide facing“, svazek čtyřválců jako „hard-backed, soldered contact surface“. Na výkresu obou listů je druhé provedení označené šipkou přímo na té ploše.

K čemu které patří, rozhoduje vačkový hřídel. Chromované vahadlo je pro hřídel z temperované litiny (svazek pětiválce píše „malleable cast iron“, svazek čtyřválců jen „tempered“), vahadlo s tvrdokovem pro hřídel z tvrzené litiny. Který hřídel ve voze je, se pozná podle kódu vyraženého na jeho zadním konci. U kódů se oba listy rozejdou.

Svazky se neshodnou, které kódy kam patří

Přiřazení kódů se mezi oběma svazky liší:

• svazek čtyřválců (listy 05.4-240) dává chromovaná vahadla vačkám s kódem 00 a 02 a vahadla s tvrdokovem vačkám s kódem 06, 08 a 10;
• svazek pětiválce (listy 05.8-240) dává chromovaná vahadla jen kódu 00 a vahadla s tvrdokovem kódům 05 a 08.

Kódy 00 a 08 tedy stojí v obou svazcích na stejné straně. Kód 02, 06 a 10 zná jen svazek čtyřválců a kód 05 jen svazek pětiválce. Rozdělení čtyřválcového svazku sedí s tabulkou tvrdosti v úkonu o brousení čepů vačky, která dává tvrdost 70 až 82 kódům 02 a 00 a 64 až 75 kódům 06.10 a 08. Kód 05 přitom vede pro přeplňovaný pětiválec i příručka Haynes, kdežto listy o vačce ho nejmenují; vahadlový list pětiválce je tak druhé místo, kde se objeví.

Jedna věta do toho nezapadá. V úkonu 05-250 o ventilových pružinách píše svazek pětiválce, že tvrdě chromovanou matici na dříku ventilu lze dát i na motor s vačkou z tvrzené litiny a vahadly indukčně kalenými a chromovanými. Svazek čtyřválců na stejném místě mluví o vačce temperované, a to odpovídá oběma listům 05-240. Která z obou vět platí, se z továrních listů rozhodnout nedá; s úkonem 05-240 souhlasí ta čtyřválcová.

Záměna zničí vačky, výměna vahadel znamená novou vačku

Varování je v obou listech stejně ostré: zaměněná vahadla zničí vačky i pracovní plochy vahadel. Sousední úkon 05-235 k tomu přidává pravidlo, které už popsal článek o ventilových pružinách: vahadlo se vrací na místo, odkud vyšlo, výměna vahadel si vyžádá i nový vačkový hřídel a jen u vahadel s tvrdokovem se mění pouze ta poškozená. Od kterého data nebo čísla motoru se které provedení montovalo, list neuvádí. Rozhoduje proto kód na konkrétní vačce, ne rok výroby vozu.

Vahadlo bez pouzdra jde do šrotu

Druhá podmínka se týká uložení. Při výměně se podle listu nejdřív zjistí, jestli má vahadlo v otvoru pouzdro. Vahadlo bez pouzdra se vyřadí, vahadlu s pouzdrem se pouzdro vymění. Rozměry k tomu vede svazek čtyřválců; ve skenu pětiválcového listu je čitelná jen radiální vůle, otvor a šířka stojanu, a ty se shodují:

• základní otvor ve vahadle 14,00 až 14,02 mm, vnější průměr pouzdra 14,03 až 14,05 mm;
• vnitřní průměr pouzdra v konečném rozměru 12,00 až 12,02 mm, hřídelka 11,96 až 11,98 mm;
• radiální vůle vahadla na hřídelce 0,02 až 0,06 mm;
• otvor ve stojanu 11,98 až 12,00 mm, šířka stojanu 24,07 až 24,20 mm.

Pouzdro je tedy v otvoru vahadla s přesahem 0,01 až 0,05 mm (14,03 minus 14,02 a 14,05 minus 14,00) a radiální vůle vychází přesně z rozdílu pouzdra a hřídelky: 12,00 minus 11,98 dá 0,02, 12,02 minus 11,96 dá 0,06. Jak se pouzdro lisuje a čím se dostane na konečný rozměr, list nepopisuje. Stojany se k hlavě utahují momentem 38 N·m.

Samotná výměna je krátká. Kompletní sestava vahadel se sejme podle úkonu 05-235, ze stojanů se stáhnou napínací pružiny a z hřídelky se sesune pružina, stojany a vahadla. Zpátky jdou v obráceném pořadí, druhé oko pružiny se zatlačí do drážky ve stojanu a po montáži sestavy se znovu seřídí ventilová vůle.

Haynes rozměry potvrdí, provedení nerozliší

Druhý pramen, dílenská příručka Haynes pro naftovou řadu 123, vede v tabulce specifikací všech sedm rozměrů na setinu stejně jako čtyřválcový tovární list a u stojanů tentýž moment, 38 N·m čili 28 librostop. Shoduje se i v postupu: vahadla se vracejí na svá místa a sestavy musí dosednout na výstupky v hlavě; tovární list u stojanů jmenuje lícovaná pouzdra. Haynes navíc uvádí, že skupina má dvě vahadla, kromě zadní skupiny pětiválce, která má tři.

Dvě provedení vahadel ani vazbu na kód vačky ale Haynes nezná. Při kontrole žádá jen prohlédnout plochy, které se dotýkají vačky a seřizovacích matic, jestli na nich nejsou důlky, opotřebení nebo drsná místa, a kluzné plochy hřídelky, jestli nejsou zadřené nebo nadměrně opotřebené. Poškozený díl se podle něj mění za nový. Jaký nový, to stojí jen v továrním listu.

Zdroje

• Tovární sada StarTek k řadě 123 na archive.org, úkon 05-240 ve svazcích Engine/615 a Engine/617, sousední úkony 05-235 a 05-250 v obou svazcích
• Haynes, Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985, kapitola 2 část A, oddíl 7, a kapitola 2 část B, oddíl 8 a tabulka specifikací

Anglické podklady jsou přeložené a přeformulované, čísla ověřená proti nim.