Vozy W123 s patnáctipalcovými koly dostaly od ledna 1982 třídílné lůžko spodního ramena

Spodní rameno přední nápravy sedí v příčníku rámu na pryži. Vypadá to jako nudná součástka, jenže právě ta pryž drží rameno v poloze, kterou dílna při geometrii nastavila, a přenáší do karoserie všechno, co kolo potká. Tovární dokumentace k řadě 123 ji proto vede jako samostatný úkon a za deset let výroby stihla u obou předních ramen jedno provedení vyměnit za druhé.

Leden 1982: tři díly místo dvou

List 33–520 ze servisní sady StarTek rozděluje uložení spodního ramena na dvě provedení. Starší je dvoudílné: dva pryžové bloky, které v oku ramena drží pohromadě upínací pouzdro. To pouzdro má po obvodu olemovaný okraj, takže se při demontáži nevytlačí – lem se musí odříznout záhlubníkem a zaseknuté pouzdro se do poloviny vyvrtá.

Novější provedení je třídílné a list u něj uvádí datum: od ledna 1982 ho sériově dostávají vozy s patnáctipalcovými pneumatikami a vozy pro policii. Skládá se z jednoho radiálně-torzního pryžového lůžka uprostřed a dvou axiálně-torzních po stranách. Tovární text k němu připisuje, že je obdobné jako u řady 126, tedy u tehdejší třídy S; sesterský list 33–515 to říká ještě přímočařeji – jsou to třídílná pryžová lůžka modelu 126.

Proč zrovna vozy na patnáctipalcových kolech

Co ta patnáctipalcová kola u řady 123 znamenala, tovární list nevysvětluje; popisuje jen díl. Německá Wikipedie k řadě 123 uvádí, že u kombi šla na přání koupit výbava s patnáctipalcovými koly, jinými pružinami a tlumiči a silnějším posilovačem brzd, a že s ní užitečná hmotnost zhruba patnáctisetkilového vozu stoupla ze sériových 560 na 700 kilogramů.

Tím se kruh uzavírá. List 33–520 totiž hned pod datem dodává, že se třídílné uložení smí při opravě namontovat i do ostatních vozů řady 123 – a jako příklad jmenuje vůz s vysokým zatížením přední nápravy. Jedna podmínka je tvrdá: přestavba se musí udělat na obou stranách vozu. Důvod k tomu list neuvádí.

Olej ani tuk se pryže nesmí dotknout

Oba postupy mají u lisování stejný vykřičník. Oko ramena i obvod lůžka se potírá kluznou kapalinou – list jmenuje Naphtolen s číslem 000 989 04 60, případně Paladinol 000 989 08 60 – a výslovně zakazuje olej i tuk. Proč, v listu nestojí; je tam jen ten zákaz, dvakrát a s vykřičníkem.

Záleží i na natočení. U dvoudílného lůžka mají výstupky pryže stát svisle k referenční rovině ramena, u třídílného jsou v ose s referenční ploškou dvě plošky prostředního lůžka. Na třídílné provedení je navíc předepsaný vytlačovací a zatlačovací přípravek 126 589 01 43 00, který má podle listu osm dílů. Bez něj se radiální lůžko z ramena nedostane ven a nové se nedostane dovnitř do správné hloubky; správná je ta, kde okraj pryže lícuje s hranou ramena při nezatíženém lůžku.

Excentrický šroub se dotahuje až s vozem na kolech

Uložení drží v příčníku rámu excentrický šroub, a ten má dvojí práci: jeho natočením se seřizuje odklon kola. Moment mu list 33–515 dává 180 N·m, ale důležitější je poznámka u něj – dotahovat se smí jedině tehdy, když vůz stojí na kolech v pohotovostním stavu. Utažený bez zatížení kol vydá podle listu špatné hodnoty polohy ramena; proč, už list neříká.

Před demontáží se proto poloha excentru označí proti příčníku. Kdo to neudělá, má podle listu jediné východisko: dát excentr do střední polohy jako výchozí nastavení a poslat vůz na geometrii. Na tu ostatně míří i závěr úkonu, kde se po montáži kontroluje výška vozu na přední nápravě, seřízení předních kol a sklon světlometů.

Ještě jedna věta z téhož listu stojí za pozor. Přední tlumič slouží zároveň jako doraz propružení kola, takže se jeho uchycení uvolňuje jen u vozu na kolech nebo s podepřeným spodním ramenem; jinak dosedne horní rameno na koncový doraz. Jak se zásoba oleje v tlumiči měří délkou vyčnívající pístnice, popisuje jiný úkon téže skupiny.

Horní rameno má vlastní změnu, o pět let starší

Uložení horního ramena vede sada pod číslem 33–550 a má za sebou obdobný příběh, jen dřív: od března 1977 nahradila jednodílná pryžová lůžka dvoudílná. Tovární pokyn je tu ještě přísnější než u spodního ramena – při opravě se montují jen dvoudílná a na obou ramenech vozu musí být stejné provedení.

Poznat se dají od sebe podle vnitřku. Jednodílné lůžko má pryžový plášť a vnitřní pouzdro, dvoudílné k tomu ještě plastovou podložku, která má po zalisování dosednout na rameno. Kontrola je na dva hmaty: jestli lůžko pevně sedí v rameni a jestli vnitřní pouzdro drží v pryžovém plášti. Kulový kloub v tom samém rameni se naproti tomu zvlášť nemění – rameno kvůli němu jde ven celé.

Haynes zná nápravu, pryžová lůžka ne

Dílenská příručka Haynes pro naftové vozy řady 123 odbývá v kapitole 10 přední nápravu jednou větou: horní a dolní příčná ramena, vinuté pružiny, teleskopické tlumiče, stabilizátor na horních ramenech a všechny body zavěšení uložené v pryži. Postup výměny těch pryžových lůžek v ní ale není a o rozdílu mezi provedeními v ní nepadne ani slovo – z okolí spodního ramena zná její tabulka momentů jen šroub tlumiče a stabilizátoru. Kdo drží rameno ve svěráku, potřebuje tovární list, jinak neví, co za pryž v něm vlastně je.

Pro majitele z toho plyne jedna použitelná rada. Když jde do opravy vůz na patnáctipalcových kolech nebo jinak těžce zatížená přední náprava, stojí za to zeptat se dopředu, které provedení do ramene míří – a objednat je rovnou dvakrát. Jak celá ta náprava funguje a proč má poloměr rejdu nula, je na samostatné povídání.

Zdroje

• Tovární servisní sada StarTek k řadě 123 na archive.org – listy Chassis/33–520 (uložení spodního ramena, dvoudílné a třídílné provedení), Chassis/33–515 (nosič brzdy, excentrický šroub a momenty) a Chassis/33–550 (uložení horního ramena)
• Mercedes-Benz Baureihe 123 na německé Wikipedii – příplatková výbava kombi s patnáctipalcovými koly a údaje o užitečné hmotnosti
• Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985 na archive.org – kapitola 10, popis přední nápravy a tabulka utahovacích momentů

Tovární listy i Haynes jsou psané anglicky, německá Wikipedie německy; údaje z nich jsou přeložené a přeformulované, ne opsané.