Tovární postup měří ztrátu oleje v tlumiči W123 délkou vyčnívající pístnice

Kdo u W123 povolí horní uchycení tlumiče na zvednutém voze, dělá to špatně. Tovární dílenské listy 32-100 a 32-110 mají u předního i zadního tlumiče tutéž poznámku: tlumič slouží zároveň jako doraz propružení kola. Uvolnit uchycení se proto smí jen tehdy, když vůz stojí na kolech nebo když je rameno nápravy podepřené.

Doraz, který vypadá jako obyčejný tlumič

Vpředu to znamená, že po vyvěšení tlumiče dosedne horní příčné rameno na doraz v předku vozu. Zpátky se montuje se spuštěným vozem, nebo s polovinou nápravy nadzvednutou za dolní rameno. Vzadu vede cesta k hornímu uchycení zevnitř: ven jde sedák i opěradlo zadní sedačky a pak krytka v zadní stěně.

Momenty jsou dva. Dolní uchycení předního tlumiče se dotahuje 20 N·m, dolní uchycení zadního 45 N·m, horní matice u obou až na konec závitu a vzadu se pak zajišťují druhou maticí. Přední list k tomu žádá měnit samojisticí šrouby vždy za nové. Tabulka momentů v Haynesově příručce má hodnoty odtržené od popisků, ale u obou dolních uchycení sedí s továrnou: 14 a 33 librostop je 19 a 45 N·m.

Kolik oleje zbylo, ukáže vyčnívající pístnice

List 32-120 měří stav tlumiče jedinou kótou. Jmenuje se „a“ a je to délka pístnice, která z tlumiče vyčnívá. Měří se při teplotě tlumiče kolem 20 °C a je to míra zbylého oleje.

Čte se ale podle provedení obráceně. Tlumiče s dělicím pístem mezi olejem a plynem, které list vede pod značkami Bilstein, Boge a F&S, se montují pístnicí nahoru a ztráta oleje u nich kótu „a“ zvětšuje. Tlumiče bez dělicího pístu (F&S a Boge) se montují pístnicí dolů a u nich se kóta zmenšuje. Jakmile se hodnota dostane mimo povolené rozmezí, tlumič ztrácí účinek a patří ven.

Liší se i způsob měření. U tlumiče s dělicím pístem se pístnice zasouvá, dokud pracovní píst nedosedne na ten dělicí. U tlumiče bez něj se tlumič stlačuje pístnicí nahoru, dokud není zřetelně cítit další odpor, tedy dokud píst nenarazí na sloupec oleje. Syčení, které při té druhé zkoušce vzniká, list výslovně označuje za bezvýznamné. Konkrétní meze pro čísla dílů stojí v téže tabulce, jenže sloupce s milimetry se do textové podoby skenu nedostaly. Z tohohle pramene se tedy dá vzít postup, ne číslo.

Prohlídka pístnice hledá poškození povrchu a ohnutí, které se pozná drhnutím ve vodicím pouzdru. Tenký olejový film na pístnici vadou není: podle listu ho tam konstrukce má schválně, aby mazal vodicí pouzdro vně těsnění.

Plyn pod tlakem: pístnice se nesmí protočit

Před protočením varují oba prameny, každý jinak. Tovární listy popisují stav zvednutého vozu s odlehčenou polovinou nápravy: doraz uvnitř tlumiče v té chvíli dosedá na pracovní píst, a když se pístnice při povolování horního uchycení protáčí, může se uvolnit spoj pracovního pístu s pístnicí. Tlak plynu pak pístnici prudce vysune a olej vyteče. Haynes mluví o vnitřním těsnění a o riziku zranění. Návod je v obou stejný: pístnici držet klíčem za plošky na konci. Továrna k tomu vede přidržovací klíč 5 mm 116 589 04 09 00 vzadu a nástrčný klíč 5 mm 107 589 00 09 00 vpředu.

Vlastní oddíl má likvidace. Tlumič se upne do svěráku pístnicí svisle dolů a asi 20 mm ode dna se do trubky vyvrtá díra vrtákem 5 mm, dokud neunikne plyn; vrtá se s co nejmenším posuvem a v brýlích a rukavicích. U tlumičů s dělicím pístem se pak pístnice zasune na doraz, vytáhne a asi 60 mm ode dna se vyvrtá druhá díra na olej. V tomhle pořadí: vodorovně ležící tlumič rozstříkne olej pod tlakem po okolí. Podle provedení je ho 250 až 500 cm³.

Bílé čárky na tělese rozhodují o náhradě

Provedení tlumiče se pozná podle barevného kódu. U předního je na tělese, u zadního na dolním oku uchycení, a jsou to bílé čárky: jedna podélná, dvě podélné, jedna šikmá, jedna příčná, dvě příčné. Tovární listy z toho dělají jediné kritérium výměny: tlumič se smí vyměnit i jednotlivě a nezáleží na výrobci, shodovat se musí jen provedení označené tím kódem.

Haynes tvrdí opak. Tlumiče se podle něj nemají měnit po kusech, ale v párech, ledaže by jeden selhal při nízkém nájezdu. Rozhodnout mezi nimi z pramenů nejde.

List 32-010 přiřazuje ke každému modelu dvojici pružina a tlumič podle čísel dílů, tedy tutéž tabulku, ze které vychází i výběr gumových podložek pod pružiny. Rozlišuje v ní provedení s pístnicí o průměru 22 mm do června 1979 a s 24 mm od července 1979, jenže které číslo dílu patří ke které poznámce, se ve skenu přiřadit nedá. Datovaná je v listu 32-100 i ochrana pístnice: od listopadu 1980 nahradila u části vozů gumovou ochrannou trubku plastová objímka.

Klepání, syčení a rachot mají v listu vlastní příčinu

Zvuky rozděluje tovární list podle příčiny. Klepání vzniká při velké ztrátě oleje u tlumičů s dělicím pístem, protože pístnice při propružení naráží na dělicí píst. Druhou příčinou je uvolněný pracovní píst a ta se dá zkusit rukou: pístnice se zasune, pustí a zasune znovu, a při změně mezi tlakem a tahem je klepnutí slyšet. Syčení dělá netěsný píst, kterým se plyn dostane do oleje a olej pění; takový tlumič podle listu často ještě pracuje, ale má se vyměnit. Rachot u předních tlumičů F&S způsobuje volný upínací třmen dolního uchycení, který má jít rukou pohnout jen ztěžka.

U tlumičů bez dělicího pístu se hluk posuzuje jen v montážní poloze, tedy s pístnicí dolů. Když se předtím měřila zásoba oleje s pístnicí nahoru nebo tlumič ležel obráceně, promíchal se olej s plynem a před posloucháním se musí pístnice několikrát zasunout.

Souosost uchycení a plech nad ním

Netěsné těsnění pístnice není vždycky vada tlumiče. Listy 32-125 a 32-126 měří souosost obou uchycení a povolují odchylku 5 mm. Vpředu se měří s dolním ramenem v poloze +25 ±5 mm a s odklonem i záklonem kol na jmenovitých hodnotách, vzadu s šikmým ramenem v poloze +21 ±5 mm. Větší odchylka podle listů zvyšuje opotřebení tlumiče, vede k rachotu a k úniku přes těsnění pístnice, a v krajním případě odpružení ztvrdne rostoucím třením.

A právě sem míří kupní příručka klubů Mercedes-Benz: u řady 123 podle ní nabíhá rzí výztuha nad tlumiči. U dílu, jehož uchycení se měří na pět milimetrů, to není kosmetika. Táž příručka si u zadní nápravy všímá jen vozů s vyrovnáváním zádi. Když takový vůz jede rozplizle nebo naopak tvrdě a poskakuje, bývá oprava drahá, a u hodně najetých kusů se šikmá ramena pod pružinami prorezají dokola a prasknou. Haynes u vozů s vyrovnáváním zádi počítá zadní tlumič do té soustavy a jeho výměnu posílá do dílny.

Haynes proti tomu nabízí majiteli zkoušku, na kterou stačí ruce: zatlačit na každý roh vozu a sledovat, jestli se karoserie do jednoho dvou pohupů vrátí do klidu. Továrna žádnou takovou nemá a měří tlumicí sílu na zkušebně při sto zdvizích za minutu a zdvihu 50 mm.

Zdroje

• Tovární dokumentační sada StarTek pro řadu 123, skupina 32: listy 32-010 až 32-126
• Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 až 1985, kapitoly 1 a 10
• Kaufberatung W 123, kupní příručka klubů Mercedes-Benz (PDF, ceny ve stavu k lednu 2002)
• Mercedes-Benz W123 a Mercedes-Benz S123 na anglické Wikipedii

Tovární listy i Haynes jsou anglicky, kupní příručka německy. Údaje jsou přeložené a přepočtené, ne opsané.