Horní rameno W123 se kvůli vadnému kulovému kloubu mění celé

Přední náprava řady 123 vypadá na výkresu jednoduše: dvě příčná ramena, pružina, tlumič a stabilizátor. Kulových kloubů je v ní ale na každou stranu trojice a tovární sada StarTek jim věnuje pět úkonů skupiny 33. Každý se přitom kontroluje i mění jinak.

Dva klouby drží těhlici, třetí patří vzpěře

Těhlice visí mezi horním a spodním ramenem na dvojici kloubů, které tovární listy pojmenovaly podle úkolu. Nahoře je vodicí kloub s koulí o průměru 30 mm, usazený v horním rameni; jeho čep míří dolů do těhlice. Dole je nosný kloub s koulí 32 mm; jeho pouzdro je zalisované v těhlici a čep míří dolů do spodního ramene. Koule běží v obou případech v plastových miskách.

Třetí kloub patří ke vzpěře, která u téhle nápravy brání sklánění přídě při brzdění: ze spodního ramene vede nosná trubka, do jejího zadního konce je zašroubovaný čep kloubu a jistí ho objímka. Pouzdro kloubu se šroubuje ke konzole v podlaze rámu a čep se v něm opírá vpředu i vzadu o pryžové uložení. Tovární listy tomuhle kloubu říkají stejně jako tomu v těhlici, tedy nosný; kdo hledá podle jména, splete si je. S kulovými čepy řízení pak nemá tahle trojice společného nic.

O životnosti kloubu rozhoduje manžeta

Klouby se nemažou: podle listu 33-425 jsou naplněné mazivem na celou životnost a rozhoduje u nich těsnost proti vniknutí nečistoty a písku. Nečistota, která se za jízdy dostane dovnitř netěsnou manžetou, vede podle listu nevyhnutelně k předčasnému opotřebení, a manžety se proto mají prohlížet pravidelně.

Příručka z toho vyvozuje dvě pravidla a opakuje je ve třech listech vedle sebe. Manžeta poškozená při montážní práci se mění okamžitě. Kloub, který se najde v provozu s netěsnou manžetou, jde ven celý – u použitého kloubu se manžeta nevyměňuje, protože nečistota už je uvnitř.

Detail, který se snadno přehlédne: drátěný stahovací kroužek na manžetě vodicího kloubu se nasazuje tak, aby jeho dělicí spára mířila ve směru jízdy. A kloub se před nasazením nové manžety nevymývá.

Zkouška je trubka dlouhá 150 milimetrů

Kontrola měřidlo nepotřebuje. Na čep se nasadí trubka dlouhá asi 150 mm a čepem se pohybuje sem a tam: u kloubů těhlice má jít pohyb bez vůle, bez zadrhávání a bez skřípavých zvuků.

U kloubu vzpěry přidává list 33-540 upřesnění, které stojí za přečtení dřív, než člověk kloub odsoudí: moment potřebný k rozpohybování čepu je vyšší než ten, kterým se čep v pohybu udrží. Je to normální stav, ne závada. Vadu dělá až vůle, trhavý pohyb, drhnutí nebo poškozená manžeta, a odpovědí je výměna celého kloubu. Uložení čepu v pryži musí být bez vůle.

Ke kloubům těhlice patří ještě jeden krok: přesvědčit se, že nosný kloub sedí v těhlici pevně.

Co u téhož místa hledá kupní příručka

Kupní příručka německého klubu majitelů popisuje totéž místo bez rozebrané nápravy. Mezi závadami podvozku jmenuje vadné přední nosné klouby a přidává k nim dvě otázky: vrže vůz při propružení? A dá se kolo na zvednutém voze zvednout „hravě“? Ceny v té příručce jsou ke stavu ledna 2002, tahle dvojice otázek ale nezastarala.

Vadný kloub bere s sebou celý díl

Vodicí kloub se podle listu 33-425 samostatně nemění: když je vadný, musí ven celé horní rameno.

Nosný kloub se z těhlice upnuté ve svěráku s hliníkovými čelistmi vyráží trnem a list 33-440 u toho kroku poznamenává, že se kloub vyražením zničí. Zpátky se lisuje přípravkem 116 589 04 62 00 a pak se kontroluje jeho usazení. Kloub vzpěry se jako náhradní díl dodává jedině vcelku.

Momenty a co se při montáži nesmí

Matice vodicího kloubu	40 N·m
Matice nosného kloubu	80 N·m
Uložení horního ramene na karoserii	85 N·m
Podpěra horního ramene na příčném stabilizátoru	65 N·m
Výstředníkový šroub uložení spodního ramene	180 N·m
Vzpěra k podlaze rámu	35 N·m
Lícovaný šroub vzpěry do spodního ramene, M 10 a M 12 × 1,5	70 a 105 N·m
Objímka na nosné trubce	20 N·m

Samojisticí matice a šrouby se u téhle práce zásadně vyměňují za nové a kužel čepu i jeho sedlo musí zůstat bez maziva. Když se čep při dotahování protáčí, vloží se pod matici podložka vlastní výroby, kužel se jí do sedla vtáhne, podložka se pak vyndá a matice dotáhne na předepsaný moment.

Dvě věci umí ublížit dílu, který byl do té chvíle v pořádku. Vodicí kloub se nesmí vytlačovat, dokud je polovina nápravy bez zatížení – poškodí se tím pryžová manžeta. A matice obou kloubů se se zamontovanou přední pružinou povolují jen tehdy, když podpěry vozu stojí pod spodními rameny, ne pod podlahou rámu; jinak musí pružina ven. Uložení ramen na karoserii, stabilizátor na přední stěně i podpěry horních ramen se pak dotahují jedině u vozu stojícího na kolech, jinak vyjde poloha ramene špatně.

Záklon se šroubuje, odklon se natáčí

Seřizovací prvky jsou dva a oba jsou dole. Záklon rejdové osy nastavuje sám čep kloubu vzpěry: zašroubováním nebo vyšroubováním se mění délka celé vzpěry a základní nastavení je 14 mm mezi šestihranem na čepu a nosnou trubkou. Odklon kola nastavuje výstředníkový šroub v uložení spodního ramene. Jeho polohu žádá list označit před demontáží; kdo to neudělá, musí ho pro první nastavení dát do střední polohy.

Poslední dva kroky postupu jsou přeměření geometrie přední nápravy a seřízení světlometů. U kulového kloubu se tedy nikdy nekončí u kulového kloubu.

Co se za deset let výroby změnilo

• Od března 1977 nahradilo jednodílné pryžové uložení v horním rameni dvoudílné. Při opravě se smí montovat jen dvoudílné a na obou ramenech vozu stejné provedení.
• Od září 1978 se šroub uložení horního ramene montuje zezadu dopředu.
• Únor 1979 až leden 1980 patří krycímu plechu brzdy a těhlici. Plech měl nejdřív čtyři upevňovací otvory, od března 1979 šest a od ledna 1980 k nim přibyly větrací štěrbiny; těhlice se změnila v červnu 1979. Na novější těhlici patří plech se šesti otvory, ten naopak sedne i na starší.
• Od září 1981 mají horní ramena v místě krytky nad vodicím kloubem plastovou vrstvu.
• Od ledna 1982 dostaly vozy s patnáctipalcovými koly a vozy policie ve spodním rameni třídílné uložení z řady 126. Dodělat se dá i na jiný vůz řady 123, ale vždy na obou stranách.

Kde prameny mlčí

Dílenská příručka Haynes pro naftové vozy z let 1976 až 1985 přední ramena nepopisuje. Její kapitola 10 má tlumiče, oba stabilizátory, uložení zadní nápravy a celé řízení, ale demontáž horního ani spodního ramene v ní není. Zbývá po ní obecná prohlídka pryžových pouzder a manžet, jestli netvrdnou, nepraskají a neteče z nich.

Čísla v tomhle článku tedy stojí na jediném prameni a dvě z nich se z něj nedají vyčíst spolehlivě. Mezní házivost čepu vodicího kloubu 0,5 mm leží v obou skenech ve sloupci odtrženém od svého popisku, takže se k němu přiřazuje podle pořadí. A u kontrolního rozměru spodního ramene, 148,6 mm, jsou v obou skenech nečitelné mezní úchylky. Do dílny proto patří číslo z dokumentace ke konkrétnímu vozu, ne to odsud.

Zdroje

• Tovární dokumentační sada Mercedes-Benz StarTek pro řadu 123, skupina 33 (listy 33-200, 33-400, 33-425, 33-430, 33-440, 33-500, 33-512, 33-540, 33-560 a 33-570)
• Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985, kapitola 10
• Kaufberatung W 123, Verband der Hersteller-Clubs (PDF)

Tovární listy i klubová příručka jsou anglicky a německy; údaje z nich jsou přeložené a převyprávěné, ne opsané. Postup je popsaný podle dokumentace, ne podle vlastní práce na voze.