Předpínač pásu ve W123 zabere jen při silném čelním nárazu

Bezpečnostní pásy v řadě 123 vypadají navenek u všech vozů stejně. U části z nich ale v samonavíjecím ústrojí sedí díl, který se za celý život vozu buď neprojeví vůbec, nebo právě jednou – a pak jde do koše. Severoamerický návod k obsluze pro modelový rok 1985 mu říká emergency tensioning retractor, německý ceník Gurtstrammer, česky předpínač pásu. Ten oddíl návodu má v nadpisu 300 D Turbodiesel, takže popisuje jedno konkrétní provedení, ne celou řadu.

Kdy zabere a kdy ne

Návod je v téhle věci nezvykle konkrétní. Předpínače jsou podle něj stavěné tak, aby se aktivovaly jen při silných čelních nárazech, a napnou pás tak, aby seděl těsněji na těle a co nejvíc omezil pohyb dopředu.

Druhá polovina té věty je stejně důležitá. Při mírnějších čelních nárazech, při převrácení vozu, při bočním nebo zadním střetu a vůbec při nehodách bez silných čelních sil se předpínač neaktivuje – posádku pak podle návodu chrání zapnutý pás a jeho samonavíjecí ústrojí jako u kteréhokoli jiného vozu. Kdo čeká, že se díl ozve při každé nehodě, čeká špatně.

Připravený je od chvíle, kdy je klíč v zámku řízení v poloze 1 nebo 2. Návod k tomu popisuje kontrolku, která po otočení klíče do polohy 2 svítí čtyři až osm sekund; když řidič nemá zapnutý pás, přidá se bzučák. Tu samou dvojici zná i výstražné zařízení pásů, klíče a světel, které měly stotřiadvacítky i bez předpínačů.

Premiéra byla o čtyři roky dřív a v jiné řadě

Sám o sobě předpínač u řady 123 nezačal. Archiv značky datuje jeho veřejnou premiéru na ženevský autosalon mezi 5. a 15. březnem 1981, kde Daimler-Benz ukázal airbag a předpínač vedle sebe. Od 20. července téhož roku se kombinovaná zádržná soustava pro řidiče a spolujezdce dodávala nejprve do sedanů třídy S řady 126 a značka to podává jako první sériové nasazení obou prvků na světě.

Jak ten první předpínač pracoval, popisuje německé heslo o Gurtstraffer s odkazem na dobovou tiskovou informaci z 5. března 1981: seděl v navíjecím ústrojí pásu ve sloupku B a měl hnací náplň, která tlačila na píst. Ten hnal proud kapaliny na lopatky malého turbínového kola a to roztočilo osu navíječe. Pás byl napnutý za dvanáct milisekund. Jestli měl předpínač ve W123 totéž ústrojí, ani návod, ani ceník neprozradí – popisují, co díl dělá, ne jak je udělaný.

Německý ceník ho vedl jen pro spolujezdce

Tady se prameny rozcházejí a stojí za to to říct nahlas. Americký návod mluví o předpínačích pro obě přední sedadla. Německý ceník naproti tomu vede pod kódem 44/2 jedinou položku: Airbag (fahrerseitig) mit Gurtstrammer (beifahrerseitig), tedy airbag na straně řidiče spolu s předpínačem na straně spolujezdce. Samostatně se předpínač koupit nedal a řidič dostal místo něj airbag.

Ceníky to zároveň datují na měsíc. V sešitu číslo 34 platném od 4. ledna 1982 má položka 44/2 tečku ve všech čtrnácti sloupcích řady 123 a stojí 1 390 marek bez daně z obratu, tedy 1 570,70 marky kupní ceny. Do sešitu číslo 35 z 26. července 1982 cena vyskočila na 1 560 marek bez daně (1 762,80 kupní) a tam už zůstala: sešit z července 1983 vede pořád 1 560, jen kupní cena povyrostla na 1 778,40, protože se sazba daně zvedla ze třinácti na čtrnáct procent. Kdy přesně se ta výbava do nabídky stotřiadvacítek dostala, rozebírá starší text o cenících ABS a airbagu.

Aktivovaný předpínač jde ven celý

Bezpečnostní pokyny na konci oddílu jsou psané tvrdě a dnešního majitele se týkají víc než cokoli jiného v celém tom textu:

• Aktivovaný předpínač se musí vyměnit. Opravit ho nejde.
• Na součástech ani na kabeláži předpínače se nesmí měnit vůbec nic.
• Nesprávná práce, včetně chybné montáže a demontáže, může vést ke zranění nekontrolovaným spuštěním – nebo naopak k tomu, že díl přestane fungovat, aniž to je poznat. Proto na něj podle návodu smí sáhnout jedině autorizovaný prodejce.
• Při likvidaci předpínače je povinné řídit se bezpečnostními pokyny výrobce; návod k nim posílá k prodejci.

Ve stejném duchu mluví návod i o samotných pásech: poškozený pás nebo pás silně namáhaný při nehodě se mění a s ním se kontrolují i kotvicí body, montovat se smí jen pásy dodané značkou a pás nesmí vést přes ostré hrany. K běžné kontrole pásu a jeho samonavíječe má tovární příručka vlastní postup.

Při prodeji vozu se to má říct

Poslední odstavec bezpečnostních pokynů je věta, kterou v návodech běžně nenajdete: prodáváte-li vůz, značka důrazně doporučuje upozornit nového majitele na to, že je vůz předpínačem vybavený, a odkázat ho na příslušný oddíl návodu.

Po čtyřiceti letech to má praktický dopad. Vůz, který mezitím prošel deseti majiteli, tuhle informaci s sebou nenese, návod v přihrádce většinou chybí a samotný předpínač zvenčí poznat nejde – sedí uvnitř samotného navíječe. Kdo rozebírá interiér staršího severoamerického vozu, dělá dobře, když si napřed zjistí, jestli tam ten díl je.

Zdroje

• Mercedes-Benz, návod k obsluze pro podvozek 123 D, modelový rok 1985, oddíl o sedadlech a zádržných soustavách (listy OM-21 až OM-23) – ze sady StarTek pro řadu 123 na archive.org
• Genf: Airbag und Gurtstrammer feiern Premiere, kronika archivu Mercedes-Benz k 5. až 15. březnu 1981
• Tovární ceníky Mercedes-Benz číslo 34 (4. 1. 1982), číslo 35 (26. 7. 1982) a číslo 38 (1. 7. 1983), oddíl Teil II, kód 44/2
• Gurtstraffer na německé Wikipedii – princip a odkazy na dobové tiskové informace značky

Německé prameny jsou přeložené a přeformulované, názvy položek z ceníku zůstávají v původním znění.