W123 / C123 Dílna 3 min čtení
Odřený pás ve W123 se podle tovární příručky mění až s přeřezanými vlákny
Tovární dokumentace řady 123 věnuje bezpečnostním pásům dva samostatné úkony. Jeden určuje, kdy pás patří ven a kdy stačí nechat ho být, druhý zakazuje samonavíječ mazat i rozebírat. Po nehodě rozhoduje viditelná deformace a příručka pro ni má dva stupně.

Tovární dokumentační sada pro řadu 123 má bezpečnostní pásy ve skupině 91 a dělí je do dvou listů. List 91-500 je demontáž a montáž, list 91-550 posuzuje poškození. Pro majitele čtyřicet let starého vozu je užitečnější ten druhý, protože odpovídá na otázku, kterou si při prohlídce položí každý: kdy je pás ještě dobrý.
Příručka nepovažuje odřená místa bez přeřezaných vláken za důvod k výměně
Vizuální kontrolu popruhů předepisuje list při každé údržbové prohlídce a rozhoduje podle toho, co je na popruhu vidět. Přeřezaná vlákna nebo propálení, například od cigarety, znamenají, že se zákazníkovi má oznámit nutnost výměny. Odřená místa bez přeřezaných vláken výměnu nevyžadují. Odmítne-li zákazník poškozený pás vyměnit, má se to podle listu poznamenat do zakázkového listu.
Poškození popruhu příručka připisuje zacházení: špatnému čištění, nešikovnému odložení, přiskřípnutí.
Než se pás vymění kvůli tomu, že se nenavíjí
Na reklamaci, že se pás nenavíjí správně, má list vlastní postup a začíná tím, co se nedělá. Dřív než se cokoli demontuje, ověří se dvě věci: jestli jde pás vrátit ručně tak, jak předpis popisuje, a jestli není za obložením přetočený o 180°. To druhé je následek nesprávné manipulace, ne závada navíječe, a pozná se až po sejmutí obložení.
Hluk navíječe je podle příručky funkce, ne závada
Zvuk, který samonavíječ při navíjení vydává, označuje list výslovně za funkční. Reklamaci na hlučnost jde podle něj odstranit jedině výměnou celého pásu.
Dva zákazy stojí hned u toho odstavce. Olej ani mazivo se na odstranění hluku použít nesmí. A samonavíječ se nesmí rozebírat: je v něm předepnutá pružina a při otevření může způsobit zranění. Rozebraný navíječ podle listu navíc ztrácí nárok ze záruky. Ta na dnešní vůz stejně neběží, důvod s pružinou platí dál.
Po nehodě rozhoduje viditelná deformace
Jestli se po nehodě mění celý pás, nebo jen některý díl, určuje podle listu viditelná deformace. Jmenuje čtyři díly, které přicházejí v úvahu samostatně: držicí lištu, samonavíječ, zámek pásu a přestavitelnou kotvu.
V lehčím ze dvou stupňů zůstává zámek pásu nepoškozený a zdeformovaný je jen jeho držák; příručka pak mění samotný držák. Do téhož stupně patří promáčknuté plastové obložení držicí lišty, které se pozná tím, že sedadlo už nejde přesně seřídit. Tam se mění lišta.
Druhý stupeň je silně zdeformovaná lišta, u které sedadlo nejde seřídit vůbec, a nefunkční samonavíječ. Pro něj příručka předepisuje výměnu celé soustavy pásu.
Sedan a kupé se rozebírají jinak
U sedanu se sundá krytka a vyšroubuje šroub na podélníku, sejme obložení středního sloupku (úkon 68-470, při kterém se popruh s jazýčkem protahuje otvorem v obložení) a povolí šroub vodicího kování i šroub samonavíječe. Zámek pásu sedí na sedadle a jde k němu po odsunutí sedadla dozadu a sejmutí krycí lišty. Při montáži se šroub zámku dává se zajišťovacím lepidlem Loctite 241, které příručka vede pod číslem dílu 002 989 94 71.
U kupé vede tentýž pás jinudy. Šroubuje se na podélníku, jde se k němu přes boční obložení (úkon 68-456) a vyjmuté sedadlo řidiče, a místo pevného kování je na podélníku otočné. Montáž je proto o krok složitější: do horní části kování se vloží vinutá pružina s plastovou vložkou, imbusovým klíčem se předepne o 190° a zajistí přípravkem, který si má dílna vyrobit sama; jeho rozměry list kreslí. Smysl té pružiny vysvětluje rovnou: nenasazený pás má stahovat dolů do zadního rohu, aby se nevytvořila volná smyčka.
Obě provedení končí stejnou zkouškou. Pás se vytáhne šikmo dolů, s jazýčkem se ručně vrátí až k vodicímu kování a musí se navinout celý.
Zámky pásů se za výroby změnily
Který pás vůz dostal, záleží na ročníku. Německá Wikipedie vede změněné zámky pásů mezi znaky druhé série a klade ji od srpna 1979. Kupní příručka Svazu klubů Mercedes-Benz posouvá rozhraní interiérových sérií na září 1979. Rozdíl je jeden měsíc a ani jeden z obou pramenů není tovární.
Dílenská příručka Haynes pro naftové vozy řady 123 z let 1976 až 1985 vede ve svých klíčích ke schématům zapojení kontrolku zapnutých pásů a spínač v zámku řidičova pásu. Vlastní postup na pásy v ní ale není, takže na tomhle úkonu se s tovární dokumentací nedoplňuje.
Mez stárnutí popruhu v listu není
Všechny pokyny listu stojí na tom, co je na pásu vidět: přeřezaná vlákna, propálení, deformace po nehodě. Mez stárnutí popruhu v něm není. Vůz, pro který byl psaný, měl tehdy pár let; jak dlouho popruh vydrží sám od sebe, se z tovární dokumentace vyčíst nedá.
Zdroje
- Tovární dokumentační sada StarTek pro řadu 123, listy 91-500, 91-550, 68-456 a 68-470
- Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985
- Kaufberatung W 123, Verband der Mercedes-Benz Clubs (PDF)
- Mercedes-Benz Baureihe 123, německá Wikipedie
Tovární listy a příručka Haynes jsou anglicky, kupní příručka klubů německy. Údaje z nich jsou přeložené a přeformulované, ne opsané.