V klidu má posilovač řízení W123 nejvýš pět barů, na dorazu volantu pětašedesát

Posilovač, který přestal pomáhat, může být vadné čerpadlo, málo oleje nebo vzduch v soustavě. Tovární dokumentace na to má zkoušku, která mezi těmi možnostmi rozhodne. Stojí na dvou tlacích a na jedné zkoušečce.

Pět barů v oběhu, pětašedesát na dorazu

Skupina 46 v tovární dokumentační sadě StarTek pro řadu 123 má na hydrauliku posilovače vlastní list. Předepisuje dvě hodnoty: oběhový tlak nejvýš 5 barů přetlaku a pojistný ventil, který se otevírá při 65 barech (list to zapisuje jako 65 + 5). Nejvyšší otáčky čerpadla jsou 7 000 za minutu.

Postup je krátký. Nejdřív se sejme víko nádobky a olej se z ní odsaje stříkačkou, protože jinak při odšroubování vysokotlaké hadice vyteče. Hadice se povolí otevřeným očkovým klíčem 17 × 19 – list jmenuje kus od Hazetu, objednací číslo 612 – a mezi ni a čerpadlo se zapojí zkoušečka s továrním číslem 115 589 13 21 00. Nádobka se doplní a motor běží na volnoběh.

Oběhový tlak se čte při volnoběhu a volantem se přitom nesmí hýbat: pohyb otevře řídicí ventil a tlak stoupne, takže by měření nic neřeklo. Nejvyšší tlak se pak měří asi při 1 000 otáčkách za minutu, případně dotočením volantu na oba dorazy. Tenhle krok se dělá rychle – podle listu se olej jinak ohřeje nad přípustnou mez a čerpadlo se tím poškodí.

Když čerpadlo předepsaný tlak nedá, teprve pak přijdou na řadu regulační ventil průtoku a pojistný ventil; oba se podle listu buď zkontrolují, nebo vymění. Zpátky se převlečná matice vysokotlaké hadice dotahuje na 45 až 50 N·m, nádobka se doplní za chodu motoru a soustava se prohlédne, jestli netěsní.

Černý štítek proti modrému

Rozpis čerpadel v téže skupině je jedno z míst, kde se dá spolehnout na oči místo měřidla. Pro řadu 123 v něm stojí dvě provedení: první má litinové těleso a čísla dílů 116 460 17 80 a 116 460 20 80, druhé těleso z lehké slitiny a čísla 116 460 24 80 a 116 460 26 80. Jako výrobce rozpis uvádí Vickers VT 49 nebo ZF. Otevírací tlak je u všech 65 + 5 barů a štítek s typovým označením je černý.

Modrý štítek znamená něco jiného. Čerpadla 116 460 25 80 a 126 460 01 80 pro řadu 126 mají otevírací tlak 82 + 5 barů, čerpadlo 201 460 16 80 dokonce 85 + 5. Rozpis k tomu má jedinou poznámku: při výměně se smí namontovat jen čerpadlo se stejným otevíracím tlakem. Co se stane, když se to nedodrží, v něm nestojí. Opravné pokyny k samotnému čerpadlu se pak hned první větou omezují na modely 107, 123 a 126.

Náplň je automatový olej, 1,4 litru

Do soustavy patří olej pro automatické převodovky (ATF), případně převodový olej podle seznamu provozních hmot. Objem je u řad 107 a 123 asi 1,4 litru, u řady 126 asi 1,2 litru.

Hladina se čte podle teploty. S olejem na provozní teplotě, tedy kolem 80 °C, má sahat k odlité značce asi 20 mm pod okrajem nádobky; se studeným motorem a při okolní teplotě má být 6 až 8 mm pod tou značkou. List k tomu opakovaně žádá dokonale čistý olej, protože i nejmenší nečistota dělá v hydraulice potíže. Matice na hnacím hřídeli čerpadla se dotahuje na 50 N·m, přípojka zpětného potrubí na 45 až 50 N·m stejně jako vysokotlaká hadice.

Kde nádobka na voze je a jak se hladina i odvzdušnění dělají bez zkoušečky, jsme popsali u vůle ve volantu.

Příručka řadí příčiny podle ceny

Dílenská příručka Haynes pro naftové vozy řady 123 z let 1976 až 1985 tovární čísla nemá, zato má pořadí. U hesla „vypadl posilovací účinek“ jmenuje pět příčin a čerpadlo je až poslední: nejdřív vadný nebo špatně napnutý řemen, pak nízká hladina, ucpané hadice a vzduch v soustavě, a teprve nakonec závada čerpadla nebo převodky. U samostatného hesla „příliš těžké řízení“ stojí nahoře nedostatek kapaliny a špatný tlak v pneumatikách.

Napnutí řemene chce příručka měřit přístrojem Gates nebo Borroughs. Bez něj nabízí pravidlo palce: při rozteči středů řemenic 7 až 11 palců (178 až 279 mm) má řemen uprostřed povolit o čtvrt palce (6,4 mm), při rozteči 12 až 16 palců (305 až 406 mm) o půl palce (12,7 mm). Přepočty do milimetrů jsou naše, příručka je uvádí jen v palcích.

Vlastní demontáž čerpadla je v ní na šest kroků: odpojit záporný pól baterie, sundat řemen, odsát olej z nádobky, odpojit hadice, vyšroubovat šrouby a čerpadlo vyjmout. Po montáži se doplní olej a soustava odvzdušní. Utahovací momenty příručka v tabulce má, jenže ve skenu jsou čísla odtržená od názvů položek, takže se ke konkrétnímu šroubu přiřadit nedají – do dílny proto patří čísla z továrních listů výš.

Vůle na věnci volantu má vlastní mez

Zkouška, kterou tovární postup klade před všechny ostatní, žádné nářadí nepotřebuje. Ve střední poloze smí být vůle na obvodu volantu nejvýš 25 mm. Když je větší, kontroluje se podle listu řízení jako celek: táhla, mezilehlá páka, převodka, obě spojky spodního hřídele řízení a vůle ložisek přední nápravy. Horní spojku přitom nejde vyměnit samostatně, jde ven jen se spodním hřídelem.

Posilovaná převodka se od ruční liší i tady: její třecí moment se kontroluje na voze, kdežto u ruční se převodka musí nejdřív vymontovat.

Vlastní posilovací účinek má dvě čísla. Začíná při 5 až 7 N·m na hřídeli volantu a měří se momentovým klíčem 000 589 67 21 00 s rozsahem 4 až 16 N·m, nasazeným na šestihrannou matici hřídele volantu při běžícím motoru. Aby se na matici dalo, sundá se z náboje krytka nebo celá deska; páčí se od rohu u některého z ramen volantu a zpátky se netlačí silou, aby se nepoškodil držák klaksonu. Druhé číslo popisuje okamžik, kdy hydraulika dojde a volantem se otáčí už jen silou řidiče – na obvodu věnce je to 23 až 33 N.

Vůz bez posilovače má jinou převodku

Ruční řízení řady 123 je typ 760.100 s převodem 22 ve střední poloze a celkovým převodem 22,36. Rozpis převodek k němu vede dvě provedení, která se liší průměrem hřídele páky řízení: 123 460 38 01 má 30 mm, 123 460 62 01 pak 32 mm.

Posilovanou převodku má tentýž rozpis ve třech provedeních pro řadu 123; u druhého uvádí čísla 123 460 47 01 a 123 460 48 01, u třetího 123 460 58 01 a 123 460 59 01 a typ 765.704. Sloupce s převodovými poměry jsou ale ve skenu posunuté, takže poměr ke konkrétnímu provedení přiřadit nejde.

Co se z toho dá udělat bez zkoušečky

Obě čísla, pět barů a pětašedesát, oddělují čerpadlo, které tlak nedotáhne, od soustavy, kde je vzduch nebo prosakující hadice. Bez tovární zkoušečky se ale nezměří ani jedno a zbývá pořadí příčin z dílenské příručky.

Jedna věc se přesto dá udělat hned a podle nás patří úplně nahoru: podívat se na štítek čerpadla. U vozu s neznámou historií je modrý štítek pod kapotou nejrychlejší známka toho, že tam čerpadlo nepatří – a je to jediný údaj z celého listu, na který stačí baterka.

Zdroje

• Mercedes-Benz StarTek – dokumentační sada pro řadu 123, skupina 46 (archive.org)
• Larry Warren, John H. Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985, kapitoly 1 a 10 (archive.org)

Anglicky psané tovární listy i dílenskou příručku jsme přeložili a přeformulovali. Popsané postupy pocházejí z té dokumentace, ne z vlastní práce na voze.