Přeskočit na obsah

W123 Dílna 3 min čtení

Brzdová kapalina se ve W123 dostane netěsnou manžetou až do posilovače

Ubývající brzdová kapalina bývá vidět na zemi, ve spoji nebo na vnitřní straně pneumatiky. Tovární postup pro řadu 123 ale počítá i s případem, kdy není vidět nikde: kapalina projde netěsnou manžetou hlavního válce dovnitř posilovače a zůstane tam. Zkouška těsnosti obou okruhů má proto dvě části a každá měří něco jiného.

Sedan 300 D řady 123 z roku 1980
Sedan 300 D z roku 1980. Brzdové okruhy vedou u téhle řady zvlášť na přední a zvlášť na zadní nápravu a hlavní válec má pro každý z nich vlastní nádobku. Foto: Jeremy from Sydney, Australia, Wikimedia Commons (CC BY 2.0)

Netěsná brzda se pozná snadno, dokud po sobě něco nechá. Skvrna pod vozem, mokrý spoj, stopa na vnitřní straně pneumatiky u třmenu. Tovární dokumentace řady 123 ale ve svém postupu pro zkoušku těsnosti počítá i s tím, že úbytek kapaliny nejde najít nikde – a rovnou říká, kam se v takovém případě podívat.

Dvě zkoušky, dvě různá čísla

List 42-015 z tovární sady StarTek popisuje zkoušku obou brzdových okruhů a skládá ji ze dvou částí. Vysokotlaká jede na 50 až 90 barech, trvá pět minut a tlak během nich smí klesnout nejvýš o pět procent nastavené hodnoty. Nízkotlaká drží jen tři bary po dvě minuty a při ní nesmí tlak klesnout vůbec.

Tlakoměr se připojuje k brzdovému třmenu místo odvzdušňovacího šroubu a pak se odvzdušní i on sám. List k němu uvádí objednací číslo 3.9305-1020.4 a jako výrobce Teves z Frankfurtu. Totéž číslo a tutéž adresu má u zkoušky posilovače brzd list 43-325, jenom tam výrobce stojí jako ATE.

Tlak v potrubí se nedělá nohou, ale přípravkem, který pedál sešlápne a v té poloze zajistí. Ještě před tím postup žádá roztočit motor na střední otáčky a náhle pustit plyn, aby se v soustavě vytvořil co největší podtlak. Nízkotlaká část jde pak obráceně: motor se vypne, pedálem se podtlak vyčerpá a přípravek se povoluje, dokud tlakoměr neukáže zhruba ty tři bary. Proč se měří dvakrát a zrovna při těchhle dvou hodnotách, list neuvádí.

Když pod vozem nic není

Nejzajímavější je na tom listu odstavec, který se zkouškou samotnou nesouvisí. Začíná podmínkou: když ztrátu kapaliny nejde zvenčí pozorovat, má se ověřit, jestli neprošla netěsnou sekundární manžetou tandemového hlavního válce do posilovače brzd.

Postup je pak proti očekávání. Posilovač se nedemontuje, kapalina se z něj odsaje – a když jí je uvnitř víc než 100 cm³, jde ven i posilovač. Důvod list uvádí: pružná membrána brzdové kapalině odolá, kdežto reakční kotouč a talířový ventil v řídicím ventilu ne. Do 100 cm³ se ke kotouči ani k ventilu při namontovaném posilovači nedostane.

Označení „brake unit“ používá list jen pro tenhle díl a že jde o posilovač, plyne z dílů, které jmenuje: sousední list 43-325 vede skříň řídicího ventilu jako součást posilovače brzd. Týž list mimochodem počítá s cestou opačným směrem – poškozená podtlaková manžeta v hlavním válci pouští otvorem ve válci vzduch zvenčí do posilovače.

Haynes měří okem, ne tlakoměrem

Dílenská příručka Haynes pro naftové vozy řady 123 popisuje soustavu stejně: dva samostatné okruhy, hlavní válec s oddělenými nádobkami a pravidlo, že při netěsnosti jednoho okruhu zůstane druhý činný. Kontrolu těsnosti ale řeší prohlídkou. V kapitole 9 před odvzdušněním posílá projít všechny spoje a šroubení, pryžové hadice na praskliny a třmeny na stopy kapaliny.

Blíž tovární úvaze má její kapitola 1. Hladina v hlavním válci podle ní s ojíždějícím obložením mírně klesá, to je normální stav; když se ale musí doplňovat opakovaně, je to netěsnost a ke kontrole patří vedení, spoje, válce – a výslovně i posilovač. Číslo, podle kterého by se dalo rozhodnout, u toho nestojí. V seznamu hledání závad pak stojí málo kapaliny a únik v soustavě mezi příčinami dlouhé dráhy pedálu, a prázdná nádobka u pedálu, který dojede k podlaze bez odporu.

Rozdíl mezi oběma prameny je tedy stejný jako u zkoušky posilovače: příručka řekne „těsní, netěsní“, tovární list dá minuty, bary a procenta. V garáži je proto použitelnější postup z příručky – přípravek na pedál ani tlakoměr do potrubí doma nikdo nemá. Tovární postup je ale to, co dílna při reklamaci opravdu měří, a jeho odstavec o posilovači stojí za přečtení i tomu, kdo si brzdy sám rozebírat nebude.

Co si z toho vzít k vlastnímu vozu

Klesající hladina v nádobce není spotřeba. Buď ojíždí obložení, nebo kapalina někam uniká, a třetí možnost není. U čtyřicet let starého vozu s původním hlavním válcem přitom platí, že stopa nemusí být vidět – a právě na tenhle případ tovární list ukazuje prstem.

Kontrolku, která na nízkou hladinu upozorní, má řada 123 v přístrojové desce společnou se zataženou ruční brzdou a s hlídačem rozdílu tlaků mezi okruhy. Rozsvítí se tedy i tehdy, když kapalina mizí do posilovače, jenom neřekne kam.

Zdroje

Oba prameny jsou anglicky; údaje z nich jsou přeložené a přeformulované vlastními slovy.

Dál k tématu

  1. W123 Dílna

    Seriál 722.6, díl 5: Mercedes připouští pro automat jediný list provozních hmot, 236.14

    Automat 722.6 má ve většině vozů jen plnicí trubku s víčkem a hladina se měří zvláštní měrkou při teplotě oleje 80 °C. Obsah měniče se mění propláchnutím přes chladič a udávaný…

  2. W123 Dílna

    Seriál 722.6, díl 6: Vůle lamel se při generální opravě nastavuje pojistným kroužkem

    Šestý díl seriálu prochází generální opravu automatu 722.6 od demontáže po momenty šroubů podle listů WIS, servisních příruček Chrysleru a SsangYongu, dvou příruček ATSG a…

  3. W123 Dílna

    Seriál 722.6, díl 7: Tlakoměr není kam připojit, automat prověří tester a zkušební jízda

    Převodovka 722.6 z Mercedesů, Chrysleru, Jeepu i SsangYongu nemá jediný vývod pro tlakoměr, takže se zkouší testerem, multimetrem na konektoru a zkušební jízdou. Sedmý díl seriálu…

  4. W123 / C123 / S123 Dílna

    Víčko automatického sytiče karburátorového W123 se cejchuje při 20 °C

    Karburátor Stromberg 175 CDTU, se kterým jezdily W123 200 a 230 se čtyřválcem M 115, má automatický sytič s bimetalovou pružinou ve víčku, které ohřívá elektřina i chladicí…