Tovární postup nedovolí dotáhnout řízení W123, když odpor roste už v přímém směru

Tovární příručka k řadě 123 dává vůli na věnci volantu mez: ve střední poloze nesmí přesáhnout 25 mm. Když je větší, posílá mechanika projít pákové ústrojí, mezilehlou páku, samotnou převodku, obě spojky dolního hřídele řízení a vůli ložisek přední nápravy – tedy pět různých míst, jejichž vůle se na věnci sečtou. Který díl ji dělá, se z toho čísla nepozná; podrobně to rozebral starší text o šesti kulových čepech.

Na konci té cesty stojí převodka a jeden seřizovací šroub. A právě u něj tovární postup mění měřenou veličinu: vůli přestane sledovat úplně.

Momentový klíč se nasazuje na volant

Úkon 46-480 z dokumentační sady StarTek popisuje seřízení posilované převodky na voze. Začíná demontáží: odšroubuje se samojisticí matice z hřídele páky a páka řízení se stáhne stahovákem s objednacím číslem 100 589 04 33 00. Bez páky nepřenáší převodka pohyb na kola, takže v ní zůstane jen vlastní tření.

Pak se na volant upne držák (126 589 13 63 00), do něj momentový klíč se stupnicí 0 až 400 N·cm (123 589 02 21 00) a řízení se několikrát protočí od dorazu k dorazu. Nečte se jediné číslo, ale průběh: příručka kreslí graf, na kterém má moment ve střední oblasti proti krajním polohám stoupat.

Meze si přitom list protiřečí sám. Nahoře v seřizovacích hodnotách stojí celkový třecí moment řízení 110 až 160 N·cm, měřený podle popisku na šneku. V postupu níž je ale příklad, kde základní moment 60 N·cm a předepsaný nárůst 30 až 60 N·cm dávají dohromady 90 až 120 N·cm, a týž krok zakazuje při průchodu střední polohou překročit 120 N·cm. Obě čísla jsou z téhož listu a který rozsah platí pro hotovou práci, se z něj nepozná.

Kdy se šroub nechá být

Seřizuje se jen tehdy, když při protáčení od dorazu k dorazu žádný nárůst uprostřed nevyjde. Opačný případ má list vlastní výstrahou: stoupá-li moment ve střední oblasti nad 110 N·cm, převodka se dotahovat nesmí.

K tomu jedna poznámka, která ušetří zbytečnou práci. U neseřízené převodky moment ve středu někdy naopak mírně klesne a vlevo i vpravo od něj stoupá. Ten pokles příručka výslovně nepovažuje za závadu; na volantu se projeví minimální vůlí, kterou odstranit nejde.

Čtvrt otáčky doleva a měřit znovu

Vlastní zásah je krátký. Povolí se límcová matice, seřizovací šroub se otočí asi o čtvrt otáčky doleva a matice se dotáhne zpátky – tabulka momentů v témž listu jí dává 60 až 65 N·m, běžící text kroku 60. Pak se měří znovu: ve střední oblasti má moment ležet o 30 až 60 N·cm nad hodnotou naměřenou před zásahem. Když nárůst nevyjde, šroub se povolí ještě o osminu až čtvrtinu otáčky.

Poslední krok je zkouška celého rejdu. Řízení se protočí od dorazu k dorazu a nikde nesmí drhnout. Přetažení se tu pozná dřív, než vůz vyjede z dílny.

Zpátky pak jde páka řízení na očištěné drážkování, značka na páce proti značce na hřídeli, a vždy nová samojisticí matice dotažená na 160 až 200 N·m. List žádá tu matici měnit pokaždé. K páce řízení se leze zespodu. Haynesova příručka u každého kroku pod vozem opakuje, že vůz musí stát na podpěrách a zadní kola být zajištěná.

Nářadí se liší podle motoru, ne podle karoserie

Kde seřizovací šroub sedí, se u řady 123 nemění, jenže přístup k němu ano. List proto dělí nářadí do tří skupin podle motoru. Vozy s motory 115, 615, 616 a 617 potřebují nástrčný klíč 123 589 01 09 00 s posuvnou rukojetí, prodloužením a imbusovým nástavcem s kloubem. U karburátorových šestiválců, tedy u motorů 110 a 123, se límcová matice povoluje zespodu očkovým klíčem 123 589 01 03 00. Vozy s motorem 102 a se vstřikovanými šestiválci 110 k témuž očkovému klíči berou ještě kolíkový nástavec 123 589 01 10 00.

Zbytek jsou běžné dílenské kusy a list u nich pro příklad jmenuje značku Hazet i objednací čísla: imbusový nástavec s kloubem 2740, posuvnou rukojeť 200 mm 8815 a prodloužení 255 mm 8821-10.

Proč se převodka nepřetahuje

Kupní příručka německého klubu vdh shrnuje totéž z druhé strany, bez jediného čísla: seřídit se řízení dá jen omezeně, a když se volant po zatáčce sám čistě nevrátí do přímého směru, je podle ní seřízené příliš. Tovární strop 120 N·cm je tedy tatáž hranice, jen vyjádřená tak, že se dá změřit. Ceny v té příručce jsou výslovně ke stavu ledna 2002, popis závady ale na datu nezávisí.

Dílenská příručka Haynes pro naftové vozy řady 123 z let 1976 až 1985 postup seřízení nemá. Spojení „steering worm“ ani „ball nut“ v jejím textu nepadne ani jednou a kapitola o zavěšení a řízení má jen demontáž a montáž převodky, mezilehlé páky, spojovací tyče, táhel a tlumiče řízení. Mezi příčinami závad přitom špatně seřízenou převodku vede. Shodne se s továrním listem v tom, co dělá kolem páky řízení: označit ji vůči hřídeli, stáhnout stahovákem, nasadit novou samojisticí matici a po montáži zkusit plný rejd na obě strany.

Ruční převodka jde jinudy. Tovární sada ji posílá měřit až vymontovanou, na úkon 46-340 – jenže ten v balíku StarTek chybí a server na něj vrací kód 404. Čísla pro ni tak zůstávají v listu o opravě oběhu kuliček, a jsou to jiná čísla než tady: měří se rozebraná převodka po dílech, ne hotové řízení ve voze.

Zdroje

• Mercedes-Benz, dokumentační sada StarTek pro řadu 123, dílenské listy 46-480 (seřízení posilované převodky), 46-110 (kontrola vůle) a 46-412 (data převodek) – archive.org
• Larry Warren, John H. Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985, kapitola 10 a seznam hledání závad – archive.org
• Kaufberatung W 123, klub vdh – mercedesclubs.de (PDF)

Anglické a německé podklady jsme přeložili a přeformulovali. Popsané postupy pocházejí z dílenské a z klubové příručky, ne z vlastní práce na voze.