W123 / S123 Elektrika a přístroje 3 min čtení
Tovární seznam zemnicích bodů W123 má osm položek a u kombi leží dva z nich jinde
Tovární dokumentace k řadě 123 vede zemnicí body pod vlastními čísly a ke každému píše, kde ho na voze hledat. Na sedan a kupé v něm vychází sedm bodů, na kombi osm. Jeden zkorodovaný spoj přitom umí vypnout několik obvodů naráz.

Zemnicí bod je místo, kde je vodič přišroubovaný přímo na plech karoserie. Proud se jím vrací k zápornému pólu baterie, takže ke každému spotřebiči stačí jeden vodič místo dvou. V dílně se témuž místu říká kostra. Kolik jich řada 123 má a kde přesně sedí, vypisuje tovární dokumentace.
Osm čísel a ke každému místo na voze
Úkon 54-100 v tovární dokumentační sadě StarTek je právě takový seznam. Ke každému bodu dává označení a popis místa:
- M1 – hlavní kostra za přístrojovým štítem,
- M2 – vpředu vpravo, u světlometu,
- M3 – levý přední podběh, u zapalovací cívky,
- M4 – u přední stropní lampičky,
- M5 – motor, přes díl našroubovaný do bloku (příručka jmenuje čidlo teploty),
- M6 – kufr, u levého podběhu,
- M7 – kufr, u pravého podběhu,
- M8 – zadní dveře, jen u kombi.
Většina z nich sedí tam, kde by je člověk čekal: u spotřebiče, který mají obsloužit. M5 je výjimka, protože to není bod na karoserii ani samostatný šroub – kostru dělá součástka zašroubovaná přímo do motoru.
Kombi má osmý bod v zadních dveřích
Tovární list nepopisuje karoserie jednou větou pro všechny. U kombi, které Mercedes vedl pod písmenem T, uvádí u dvou bodů vlastní variantu: M6 leží nad levým podběhem, ne u něj, a M7 se stěhuje dozadu k pravému podběhu. Osmý bod v zadních dveřích má potom už jen kombi – u sedanu a kupé žádné zadní dveře nejsou, takže seznam pro ně končí sedmičkou.
Dílenská příručka Haynes pro naftové vozy řady 123 tiskne tentýž seznam u schémat zapojení a u M8 připisuje jednu podrobnost navíc: osmipinový konektor. V továrním listu ta poznámka není. V tom Haynesově seznamu, kde M8 stojí, jsou naopak M6 a M7 popsané stejně jako u ostatních karoserií, tedy bez rozlišení, které dělá tovární list. Obě příručky se tak spíš doplňují, než že by si odporovaly.
Proč jeden spoj vypne několik věcí naráz
Ve schématech Haynese stojí u zemnicího bodu ještě jedno číslo v závorce, například M1 (60). Legenda k němu říká, že je to pořadové číslo součásti, přes kterou je zemnicí vedení protažené. Spotřebiče tedy nejsou ukostřené každý po svém, ale navěšené na společné větvi.
Z toho plyne pravidlo, které táž příručka píše v kapitole o hledání závad v elektrice: když přestane fungovat víc obvodů naráz, je příčina spíš v pojistce nebo v zemnicím spoji než ve spotřebičích, protože několik obvodů obvykle vede přes tutéž pojistku a tutéž kostru. Příručka tedy posílá nejdřív k pojistkové skříni na přepážce motorového prostoru a ke kostře, ne ke spotřebiči, který zrovna nejde. Že se přes kostru řeší i věci, které by to na první pohled nepotřebovaly, ukazuje tempomat: brzdový a spojkový spínač ho vypínají právě zemnicím vodičem.
Jak se zemnicí spoj zkouší a čistí
Před prací na kostře odpojte záporný kabel baterie. Haynes to žádá jak u zkoušky, tak u výměny kabelů, a u kladného kabelu na tom pořadí trvá výslovně: nejdřív dolů záporný.
Zkouška je podle téže příručky jednoduchá. Jeden vodič samonapájené zkoušečky – tedy takové, která má vlastní baterii a žárovku – se připojí na známou dobrou kostru, druhý na zkoušený spoj. Žárovka svítí, spoj vede; nesvítí, nevede.
Na čištění dává Haynes v oddílu o kabelech baterie postup, ve kterém zemnicí spoj jmenuje přímo: závit očistit drátěným kartáčem od rzi a koroze a potřít tenkou vrstvou vazelíny, která montáž usnadní a další korozi zpomalí. Bílé chomáčkovité usazeniny pod izolací u oka kabelu jsou podle příručky známka toho, že je kabel zkorodovaný – ten se nečistí, ale mění.
Postupy i čísla tady jsou z dokumentace, ne z vlastní dílny; nikdo z redakce ten vůz kvůli článku nerozebíral.
Seznam napoví, kde hledat, ale rozhodne schéma vlastního vozu
Osm čísel je vodítko, ne výbava konkrétního auta. Řada 123 se prodávala na trzích s odlišnými předpisy a výbava se za dobu výroby měnila – Haynes proto netiskne jedno schéma, ale zvlášť pro každý modelový rok, karoserii a trh, a seznamy zemnicích bodů se u nich liší. Sada StarTek má z téhož důvodu schémata rozdělená po modelových letech 1977 až 1983 a po typech. Kdo hledá kostru na svém voze, potřebuje tedy schéma k jeho roku a provedení, ne jen tenhle seznam.
Zdroje
- Tovární dokumentační sada StarTek k řadě 123 na archive.org, úkon 54-100 a schémata zapojení
- Dílenská příručka Haynes pro naftové vozy řady 123 z let 1976 až 1985 na archive.org
- Heslo o řadě 123 a heslo o kombi na anglické Wikipedii
Obě příručky jsou anglicky. Údaje z nich jsou přeložené a přeformulované, ne opsané.