Výměník topení ve W123 jde ven až s celou skříní topení

Teplo do kabiny vozu řady 123 nese chladicí kapalina motoru a odevzdá ho výměníku, tedy malému chladiči schovanému ve skříni topení za přístrojovou deskou. Haynes mu věnuje jedinou větu v úvodu kapitoly o chlazení. Tovární dokumentační sada má na jeho výměnu vlastní úkon 83-110 a ten má třináct kroků; teprve první z nich prozradí, o jak velkou práci jde.

Padesát kroků, než je skříň topení venku

Krok jedna zní: sundat skříň topení. To je úkon 83-100 a má padesát kroků. Začíná se koberci v prostoru řidiče, středovou konzolou a oběma kryty pod přístrojovou deskou, sedadla jdou úplně dozadu a z chladicí soustavy se vypustí asi dva litry kapaliny. Pak přijde na řadu schránka i s konektory jejího osvětlení, vzduchovody k topení zadního prostoru, vzduchovod na tunelu převodovky a všechny hadice k bočním kruhovým i středovým tryskám.

Elektrika se odpojuje na dvou místech, na skříni topení a u spínací skříňky. Bovdeny jsou také dva: jeden vede k vodnímu ventilu, druhý od spínače dmychadla k hlavní vzduchové klapce. Sdružený přístroj přitom ven nemusí, což list u matice levého horního úhelníku říká výslovně. Skříň se nakonec spustí na tunel převodovky, aby vyklouzla z defrosterových trysek, vytáhne se dozadu od přední stěny a zvedne nad prostor spolujezdce. Trubky topení se u toho drží nahoru, jinak z nich vyteče zbylá voda.

Teprve pak je na řadě vlastní výměník. Z vyndané skříně se sundají spony a šrouby krytu, dolů se srazí spony po stranách dmychadlové části, z vodních trubek jdou pryč gumová těsnění a skříň dmychadla se od skříně topení oddělí. Výměník se vytáhne nahoru. Při zpětné montáži musí gumové těsnění mezi dmychadlem a skříní topení sednout do zahloubení, které je pro ně přichystané.

Dolní úhelník drží dvě kóty

Montáž má dvě čísla, která jinde nejsou. Dolní úhelník se přišroubuje tak, aby vyšly rozměry a = 165 mm a b = 217 mm. Gumové těsnění u defrosterových trysek se před nasazením potře mýdlovou vodou nebo něčím podobným, skříň dmychadla má do otvoru ve vodním boxu dosednout bez pnutí a na závěr se na ovladač nasadí středový knoflík: otočením na doraz doprava i doleva se zkontroluje, jestli se hlavní vzduchová klapka opravdu otevírá a zavírá.

Jedna věta v listu vypadá jako maličkost a přitom je z ní vidět, kde ten člověk klečí. Při montáži se nesmějí drobné díly odkládat na přístrojovou desku, protože propadnou defrosterovými tryskami rovnou do topení.

Bovdeny k vodnímu ventilu vedou křížem

Vodní ventil na přední stěně má dvě otočná šoupátka a řada 123 díky nim topí zvlášť vlevo a zvlášť vpravo. Ovládání je ale prohozené: levý spínač na ovladači je bovdenem spojený s pravým šoupátkem a pravý spínač s levým. Seřídit se to musí ještě před připojením lanka k ventilu. Spínač na ovladači se zavře, šoupátko se posunutím dozadu zavře taky a lanko se na čtyřhranu prodlužuje otáčením doprava, dokud jde očko na šoupátko nasadit. Pak funkční zkouška.

Dmychadlo a ventil jdou vyměnit bez rozebírání desky

Ne všechno kolem topení znamená velkou práci. Motor dmychadla se dostane ven po sundání pravého krytu pod přístrojovou deskou: odpojí se konektor, vyšroubuje šroub z kontaktní destičky, ta se nadzvedne a vytáhnou se z ní oba vodiče předřadného odporu, a pak už zbývají jen šrouby příruby. Vodní ventil je ještě snazší. Vypustit asi dva litry kapaliny, povolit spony, sundat hadice, odpojit oba vodiče a vyšroubovat jeden šroub z přední stěny. K čemu ty dva vodiče na ventilu jsou, list neuvádí.

Tytéž dva díly má Haynes v kapitole o chlazení, topení a klimatizaci, oddílech 10 a 11, a je to na ně použitelný druhý nezávislý zdroj. Přidává i to, co tovární listy u topení vynechávají, totiž odpojení záporného pólu baterie; u ventilu radí hadici přiskřípnout kleštěmi, nebo pod něj postavit nádobu. Výměník ani skříň topení ale nepopisuje. Spojení heater core padne v celé knize jedinkrát, a to v úvodu té kapitoly.

Skříň topení v ní přesto stojí, jen z druhé strany. V kapitole o karoserii, oddílu 34, se přístrojová deska zvedá tak, aby z ní defrosterové trysky vyklouzly, a skříň přitom zůstává ve voze.

Oběhové čerpadlo vedou listy jen u automatiky

Úvod téže Haynesovy kapitoly píše, že kapalinu žene výměníkem vodní čerpadlo motoru a k němu pomocné elektrické oběhové čerpadlo topení. Vypadá to na sériovou výbavu, jenže klíče ke schématům zapojení v téže knize vedou tu položku pokaždé jako Auxiliary water pump for heater, automatic climate control. Tovární listy míří stejným směrem: ve skupině 83.4, tedy u topení a větrání, se o čerpadle nepíše ani slovo.

Popsané je až u klimatizační automatiky. List 83-600a klade oběhové čerpadlo vpředu vpravo do motorového prostoru a říká, k čemu tam je: udržet rovnoměrný průtok výměníkem i při nízkých otáčkách motoru. Zapíná ho řídicí jednotka na signál otevřených trysek k nohám. Ve stejné soustavě sedí i monoventil se zpětným ventilem, který zabrání tomu, aby se výměník po zastavení motoru zaplnil horkou kapalinou, a blokování, které soustavu nespustí pod 33 °C chladicí kapaliny.

Od srpna 1980 je skříň jiná

List 83-100 začíná poznámkou, že se od srpna 1980 montuje upravená soustava topení a větrání; zvenčí ji prozradí dvě páčky pro směr vzduchu nahoru a dolů. Rozsah práce se tím mění. U druhého provedení se navíc odšroubují přidržovací pásky, při montáži se dotahují jen pod mírným pnutím a před nasazením skříně se zkontrolují klapky do prostoru pro nohy, jestli zavírají rovnoměrně. Týž předěl zná i americká tabulka klimatizačních soustav, jenže ho datuje modelovým rokem 1981.

Kupní příručka svazu německých mercedesových klubů o topení mlčí: slova Heizung, Wärmetauscher ani Gebläse v textu jejího PDF nepadnou ani jednou. Prohlídka před koupí se tedy nemá o co opřít a zbývá zkusit obě strany topení zvlášť a projet dmychadlo po stupních. Ten pokus stojí minutu. Když dopadne špatně, je za ním celá skříň topení.

Zdroje

• Mercedes-Benz StarTek, dokumentační sada k řadě 123 – listy 83-100, 83-110, 83-112, 83-115, 83-120 a 83-600a (archive.org)
• Larry Warren, John H. Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985 (Haynes, 1986)
• Kaufberatung W 123 (Verband der Mercedes-Benz Clubs, PDF)

Anglicky psané podklady jsme přeložili a přeformulovali, čísla jsme ověřovali proti nim. Popsané postupy pocházejí z dílenské dokumentace, ne z vlastní práce na voze.