W123 / W107 Dílna 4 min čtení
Rýhy na regulačním ventilu posilovače W123 znamenají podle továrny nové čerpadlo
Tovární postup na rozebrání čerpadla posilovače řízení řady 123 dovolí vyměnit skoro celý vnitřek: rotor, lopatky, tlakové desky i hnací hřídel mají vlastní opravnou sadu. Jakmile se ale na kluzných plochách regulačního ventilu objeví rýhy, mění se celé čerpadlo.
Čerpadlo posilovače řízení žene u řady 123 olej do převodky lopatkovým ústrojím. V tělese z litiny nebo z lehké slitiny se otáčí rotor s deseti lopatkami, ty se opírají o vnitřní obrys kroužku vačky a mezi dvěma tlakovými deskami vzniká tlak, který řidiči ubírá práci na volantu. Pohon obstarává klínový řemen od klikové hřídele.

Tovární sada StarTek k němu vede dva úkony, o kterých tu ještě řeč nebyla: rozebrání a složení. Mezi jejich kroky stojí jedna věta dvakrát, a právě ona rozhoduje, jestli má oprava vůbec cenu začínat.
Ventil, u kterého oprava končí
Regulační ventil objemu drží průtok do převodky v mezích bez ohledu na otáčky motoru a uvnitř sebe nese pojistný ventil, který se otevře při 65 barech. Tovární list žádá prohlédnout jeho broušené plochy a spolu s nimi i díru ve skříni, do které je zasazený. Jakmile se na kluzných plochách ukážou rýhy, končí se: mění se celé čerpadlo a samotný ventil se v takovém stavu vyměnit nesmí. Stojí to v postupu dvakrát, jednou u čerpadel Vickers a podruhé u čerpadla ZF z litiny.
Sada s novým ventilem přitom v seznamu náhradních dílů je a montážní list s ní počítá; hlídá se u ní jen otevírací tlak a výrobce. Oba pokyny se podle nás srovnají jedině tím, že rýhy nevznikají na ventilu samy: klouže se o sebe dvě plochy, takže co se zadřelo na ventilu, je poznamenané i v díře. Vysvětlení ale list žádné nenabízí. Pro majitele z toho plyne praktická věc: kdo rozebere hlučné čerpadlo a najde na ventilu rýhy, zavírá ho zpátky a shání celý kus.
Co se naopak vyměnit dá
Opravných sad má čerpadlo čtyři a pokrývají skoro všechno ostatní. Sada těsnění řeší úniky, sada zvaná vložka čerpadla rotor, lopatky, kroužek vačky a obě tlakové desky, sada hnacího hřídele pak hřídel s kluzným pouzdrem.
Kdy sáhnout po které, říká list dost konkrétně. Rýhy na broušených plochách tlakových desek znamenají vložku čerpadla. Lopatky musí v drážkách rotoru klouzat lehce a kluzná plocha kroužku vačky nesmí nést znatelné stopy – závisí na ní podle listu dodávané množství i klidný chod. Opotřebené pouzdro hnacího hřídele se mění za kus ze třetí sady a montuje se tak, aby drážka mířila na opačnou stranu, než kam tahá klínový řemen.
Čísla dílů vydá tabulka jen u čerpadla ZF z litiny: těsnění 000 586 84 46, vložka 000 586 65 46, hnací hřídel 000 586 64 46 a regulační ventil 000 586 62 46 pro 65 barů, respektive 000 586 63 46 pro 82 barů. Sloupec s čísly leží ve skenu odtržený od popisků, takže se přiřazuje podle pořadí; ověřili jsme to dvakrát – druhý sken téhož listu má tutéž mezeru a číslo sady těsnění se shoduje se sloupcem ZF v sousední tabulce. U čerpadel Vickers jsou sloupce rozházené tak, že z nich číslo vytáhnout nejde.
Který ventil patří do vozu, rozhoduje otevírací tlak, ne model. Řada 123 jede na 65 barech s černým typovým štítkem – o tom, jak se pozná od osmdesátidvoubarového provedení pro větší sedany, je samostatný článek.
Vůle hřídele a podložky, které se nesmějí prohodit
Jediná kontrolní hodnota složeného čerpadla je axiální vůle hnacího hřídele: u nového kusu nejvýš 0,7 mm, u ojetého nejvýš 1,0 mm. Utahovací momenty jsou dva a shodné – 35 až 40 N·m na šrouby tělesa i na dutý šroub, kterým drží nádobka.
Pozor si list dává u pojistného ventilu uvnitř regulačního ventilu. Jeho otevírací tlak se nastavuje distančními podložkami a montážní krok výslovně žádá vrátit tytéž, které tam byly předtím. Samotný pojistný ventil má dvě provedení, starší s kuličkou a novější s kuželkou. A když se kupuje nový regulační ventil, hlídá se vedle tlaku i výrobce: díl od Vickersu a díl od ZF se v listu rozlišují jen značkou u obrázku.
Drobnosti, na kterých montáž stojí
Všechny díly se před složením potírají olejem do ruční převodovky. Není to improvizace: tenhle olej je vedle ATF druhá povolená náplň celé soustavy, která jí u řady 123 pojme asi 1,4 litru.
Kroužek vačky má vlitou šipku směru otáčení a musí ležet nahoru. Lopatky jdou do drážek rotoru zaoblenou stranou ven, tedy ke kroužku. Oba O-kroužky jsou různě velké a nedají se prohodit – menší těsní tlakovou desku, větší víko proti tělesu. Dva přípravky si dílna vyrábí sama podle kót v listu, montážní pouzdro a průbojník; stahovák radiálního těsnicího kroužku má naopak vlastní číslo 116 589 24 33 00 a k němu čelisti 30 nebo 33 mm podle provedení, s průměrem vyraženým přímo do čelisti.
Haynes čerpadlo neotevírá
Anglická příručka Haynes pro naftové vozy řady 123 se u čerpadla zastaví na jeho obvodu. Kapitola 10 má v oddílu 20 demontáž a montáž – odpojit záporný pól baterie, sundat řemen, odsát olej z nádobky, odpojit hadice, vyšroubovat – a v oddílu 21 odvzdušnění soustavy protáčením volantu od dorazu k dorazu. Vnitřek nepopisuje vůbec: spojení cam ring v jejím textu nepadne ani jednou a v seznamu hledání závad má čerpadlo jedinou položku, totiž že je vadné.
Není to mezera v knize, ale hranice, za kterou se u ní počítá s výměnou celku. Dílenský list jde o dvacet kroků dál a končí teprve tam, kde začínají rýhy na regulačním ventilu. Na převodku samotnou to ostatně platí podobně – i tam má továrna vlastní měřítko, kterým se rozhoduje mezi opravou a výměnou.
Zdroje
- Tovární dokumentační sada StarTek pro řadu 123 (archive.org), složka Chassis, listy 46-720, 46-740, 46-700, 46-130 a 46-705
- Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985 (archive.org), kapitola 10, oddíly 20 a 21
- Mercedes-Benz W123, anglická Wikipedie
Tovární listy jsou psané anglicky; citované pokyny jsou převyprávěné, ne přeložené doslova.