Ojetý oběh kuliček v ruční převodce W123 pozná továrna podle třecího momentu

Ruční převodku řízení, tedy tu bez posilovače, měly čtyřválcové sedany a kombi řady 123 v základní výbavě až do září 1982. Když se taková převodka po čtyřiceti letech otevře, tovární list na ni nemá jediný údaj o vůli. Všechno v něm stojí na třecím momentu, tedy na momentu potřebném k protočení jednotlivých dílů.

Šnek, matice a čtyřiašedesát kuliček

Převodka bez posilovače nese u řady 123 označení 760.100. Ve skříni jsou dva hlavní díly: šnek na hřídeli od volantu a matice, která po něm jezdí nahoru a dolů a ozubením na boku otáčí hřídelí páky řízení. Mezi šnekem a maticí obíhají kuličky a vnější vodicí trubky je vracejí z jednoho konce matice na druhý. Tabulka údajů v listu 46-070 jich uvádí čtyřiašedesát.

Šnek se otáčí v kosoúhlých kuličkových ložiskách a ta mají dvě provedení, s plastovou a s plechovou klecí. Počet kuliček stojí v té tabulce samostatně, kdežto průměry sedel a čepů jsou v ní rozdělené do dvou sloupců podle klece – a ty jsou ve skenu posunuté, takže se konkrétní kóta ke konkrétnímu provedení přiřadit nedá.

Sama vůle na věnci volantu o převodce stejně nic neřekne. Sčítá se do ní šest kulových čepů a mezilehlá páka, takže i vůz s bezvadnou převodkou může mít volant, který se nejdřív protočí naprázdno.

Opotřebení se měří, nehmatá

Prohlídku uvozuje list větou, která v téhle dokumentaci padne jen u řízení: díly se pro další použití posuzují přísnými měřítky. Pak přijde postup. Matice se upne do svěráku s hliníkovými čelistmi a měří se moment, který je potřeba na protočení kuliček.

Nový oběh má 15 až 20 N·cm, tedy 0,15 až 0,20 N·m. List k tomu rovnou dodává, jak se to pozná bez jemného měřidla: závaží 200 gramů zavěšené v sedmém až desátém zářezu přípravku na měření třecího momentu. Ojetý oběh smí mít nejméně 3 N·cm, což je 50 gramů v šestém zářezu. Pod tou hodnotou jde ven celý oběh – šnek i matice s kuličkami dohromady.

Proč se nedá vyměnit jen jedna půlka, říká list sám: ve výrobě se díly vybírají tak, aby předepsaný třecí moment vyšel. Je to párovaná dvojice, ne dva náhradní díly vedle sebe. Totéž platí, když je poškozená vodicí trubka kuliček nebo když jsou v drahách důlky a rýhy.

Zářezy na přípravku vycházejí zhruba po centimetrech: dvě stě gramů na rameni osmi centimetrů dá 15,7 N·cm, na deseti 19,6, a padesát gramů na šesti centimetrech necelé 3. Rozteč zářezů ale list neuvádí a ten přepočet je náš. S hřídelovým těsnicím kroužkem stoupne moment oběhu na 23 až 28 N·cm.

Skládání: čtyři měření a tři momenty

Vnitřní kroužky ložisek se nahřejí asi na 80 °C a nalisují na šnek. Závit ve skříni se před zašroubováním závitového kroužku potře těsnicím prostředkem. Teprve pak se poprvé měří: třecí moment samotného šneku má být 60 až 70 N·cm a seřizuje se dvojicí kroužků ve skříni. Závitový kroužek se nakonec dotáhne 180 až 200 N·m, přičemž se ten druhý drží na místě, aby se nastavení nezměnilo – a moment se přeměří znovu.

Hřídel páky řízení přijde do skříně tak, aby prostřední zub zapadl do prostřední mezery v matici. Víko skříně drží šrouby dotažené 25 N·m. Seřizovací šroub musí v hřídeli sedět bez vůle a na to jsou tři podložky, 3,0, 3,2 a 3,3 mm.

Poslední měření jde přes celou dráhu, z dorazu na doraz. Celkový třecí moment má být 100 až 120 N·cm při průchodu střední polohou a seřizuje se právě tím šroubem. List u toho varuje: řízení se ve střední poloze nesmí zadírat, ale mírný tlakový bod tam být má. Matici SEAL-LOCK na seřizovacím šroubu pak drží 40 až 45 N·m a celkový moment se kontroluje ještě jednou po ní.

Dvě provedení a klíče, které k nim patří

Závitový kroužek má dvě provedení a pozná se podle nářadí. První je ocelový a seřizovací kroužek pod ním se drží očkovým klíčem 46 mm. Druhý je z plechu na nástrčný klíč 60 mm a seřizovací kroužek k němu chce nástrčku 41 mm. Kdy se to změnilo, list neříká: nemá u té dvojice ani měsíc výroby, ani rozsah čísel podvozku.

Zbytek nářadí napovídá, že tahle práce nikdy nebyla pro běžnou dílnu. Momentový šroubovák se čtyřhranem 1/4 palce na rozsah 0,15 až 0,65 N·m, momentový klíč do 400 N·m, přípravek na měření třecího momentu, kleště na vnitřní pojistné kroužky ve dvou velikostech – a k tomu dva kusy, které si má dílna vyrobit sama podle rozměrů z listu: montážní šroub na zalisování těsnicího kroužku do seřizovacího kroužku a pouzdro, přes které se hřídelové těsnění nasazuje na drážkování hřídele páky.

Krok, ve kterém se do spodního kroužku ložiska klade klec s kuličkami, navíc odkazuje na úkon 46-330 s upravenými klecemi a maticí. Ten ve veřejně dostupném balíku dokumentace není – a chybí v obou jeho větvích, takže co se na klecích měnilo, se odtud nedozvíte.

Haynes zná převodku jen jako celek

Dílenská příručka Haynes pro naftové vozy řady 123 z let 1976 až 1985 o vnitřku převodky nepíše nic. Šnek ani matice s kuličkami v jejím textu nepadnou ani jednou; v kapitole 10 má převodku jako jeden díl, který se sundá a nasadí. Začíná ale odsátím oleje z nádobky posilovače, takže první krok je u vozu bez něj bezpředmětný.

Dál je to použitelné i pro vůz bez posilovače: odpojit záporný pól baterie, srovnat kola do přímého směru, povolit imbusové šrouby svěrné spojky na sloupku, odpojit spojovací tyč a táhlo, označit si polohu páky řízení vůči hřídeli a stáhnout ji stahovákem. Upevňovací šrouby jsou přístupné z podběhu a kniha u nich připomíná, že převodka je velmi těžká.

Na olej má Haynes vlastní krok v kapitole o údržbě: kola do přímého směru, vyšroubovat zátku ve skříni a hladina má sahat k dolní hraně otvoru. Doplňuje se olej do rozvodovky, který má kniha v tabulce provozních hmot jako hypoidní SAE 90W. Sama se sebou si přitom neladí: v úvodu tvrdí, že řada 123 má posilovač řízení v sériové výbavě, a v kapitole o údržbě přesto kontroluje hladinu v převodce, která žádný nemá.

Na pořadí těch měření je vidět, k čemu tovární list vlastně je. Nejsou to hodnoty ke kontrole na konci: každé dotažení nastavení posune, takže se moment měří po každém z nich znovu. Kdo si to nechá až nakonec, zjistí, že mu vyšlo něco jiného, než co si nastavil.

Zdroje

• Tovární dokumentační sada StarTek pro řadu 123 na archive.org, složka Chassis: list 46-070 (oprava převodky 760.100) a list 46-310 (typ, převod a čísla dílů)
• Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985, kapitola 10 (demontáž převodky) a kapitola 1 (hladina oleje)
• Typový list 240 D v archivu Mercedes-Benz – posilovač řízení jako příplatek, sériově od 09/1982

Tovární list i příručka jsou anglicky; čísla a postupy z nich jsou do češtiny přeložené a přepsané vlastními slovy.