Nejvyšší otáčky naftového W123 hlídá pružina v regulátoru vstřikovacího čerpadla

Zážehový motor se bez zátěže nevytočí donekonečna proto, že mu přivřená škrticí klapka nepustí dost vzduchu. Naftový W123 žádnou škrticí klapku nemá – nasává plný objem vzduchu pořád a otáčky mu roste nechá jedině to, kolik nafty mu vstřikovací čerpadlo pustí. Hlídá to regulátor na čerpadle, a protože je mechanický, dá se přestavit. Tovární dokumentace mu proto věnuje vlastní úkon.

Rozmezí je v listu, přiřazení k čerpadlu ne

List 07-105 z tovární dokumentační sady StarTek se jmenuje kontrola a seřízení nejvyšších otáček naprázdno, tedy konce regulačního pásma. Tabulka na jeho začátku dělí vozy na model 115.1 a 123.1 a ke každému vede hodnoty podle provedení vstřikovacího čerpadla; všechny leží mezi 4 700 a 5 400 otáčkami za minutu. Která hodnota patří kterému čerpadlu, se ale z naskenované podoby listu vyčíst nedá – sloupce se v přepisu rozpadly a zbyla holá řada čísel. Kdo hodnotu pro svůj vůz potřebuje, musí sáhnout po obrázkové podobě téhož listu.

Řád těch čísel potvrzuje nezávisle druhý tovární pramen: servisní příručka pro motory OM615, OM616 a OM617 vede mezi technickými daty řádek „Max. engine rpm (no load)“ s hodnotami 5 200 a 5 400. Pro srovnání, jmenovitého výkonu dosahují tyhle motory mnohem níž: datový list typu 240 D uvádí 48 kW při 4 200 otáčkách a od srpna 1978 53 kW při 4 400. Regulátor tedy motor nepustí o moc dál, než kam sahá užitečný výkon.

Měří se za tepla a mechanickým otáčkoměrem

Postup je krátký: připojit otáčkoměr, zahřát motor na teplotu oleje 75 až 85 °C, pomalu sešlápnout plyn a odečíst. Teplota oleje není formalita – studený motor má jinou vnitřní ztrátu a jiné chování regulátoru, takže měření mimo to pásmo nic neříká. List předepisuje teploměr oleje 116 589 27 21 00 a pro mechanický otáčkoměr nástavec 616 589 00 63 00; samotný otáčkoměr je běžné dílenské zboží.

Šroub plného zatížení se smí posunout o dva milimetry

U čerpadel s pneumatickým regulátorem se otáčky nastavují šroubem plného zatížení na škrticím tělese: zašroubovat znamená nižší otáčky, vyšroubovat vyšší. Na to se váže mez, která v listu stojí jako samostatné upozornění – přestavení klapky nesmí překročit dva milimetry. Za tou hranicí už šroub škrtí přívod vzduchu a podle příručky klesnou jízdní vlastnosti. Jinými slovy: kdo si tímhle šroubem vynucuje víc, zaplatí to jinde než na otáčkoměru.

Když se ani v rámci těch dvou milimetrů hodnota netrefí, jde regulátor od druhé strany. List 07-130 popisuje, jak se pod pružinu regulátoru přidávají nebo ubírají vyrovnávací podložky: přidat znamená vyšší otáčky, ubrat nižší. Podložka silná jeden milimetr posune otáčky asi o 120 až 150 za minutu a dodávají se ve třech tloušťkách – 0,5, 1,0 a 2,0 mm. Příručka u toho varuje před drobností, kterou se práce zkazí hned na začátku: při sundávání víka regulátoru snadno vypadne pružina i podložky pod ní, a pak už nikdo neví, kolik jich tam bylo.

U čerpadel MW a M/RSF, tedy těch s mechanickým regulátorem, list tuhle cestu nenabízí. Když motor předepsaných otáček nedosáhne, má se nejdřív ověřit podtlak na podtlakové skříňce čerpadla – stáhne se hadička a zkouší znovu. Pokud se nic nezmění, jde čerpadlo dolů a na zkušební stolici Bosch; na voze se u nich nejvyšší otáčky nastavit nedají.

Přes volnoběh se k tomu chodit nemá

Druhé místo, kde do téhle soustavy sahá i běžná údržba, je knoflík ručního zvýšení volnoběhu na přístrojové desce. Tovární příručka k motorům OM615, OM616 a OM617 u jeho seřízení píše nahlas, co se stane při přestřelení: nastavit vyšší otáčky znamená opustit regulační pásmo volnoběhu a motor pak může vyletět až na koncové otáčky naprázdno. Proto se má po seřízení nechat běžet a sledovat, jestli otáčky samy nestoupají; když stoupají, patří seřizovací šroub kousek zpátky.

Dílenská příručka Haynes pro naftové vozy řady 123 dává u téhož knoflíku konkrétní kontrolní číslo: se sešlápnutým plynovým pedálem a knoflíkem otočeným nadoraz se motor nastartuje a nesmí běžet výš než na 1 000 otáčkách, jinak se otáčky můžou vyšplhat na plný plyn. Je to jiný postup než ten tovární a jiné číslo, ale míří na totéž.

Co z toho patří domácí dílně

Haynes je v tomhle tvrdší než továrna. Naftové vstřikování u téhle řady odkazuje kvůli složitosti a potřebnému vybavení na servis a domácímu mechanikovi ponechává jediné nastavení, začátek dodávky. U volnoběhu dělí vozy podle roku: u modelů do roku 1979 postup popisuje, u vozů od roku 1980 už žádá zvláštní nářadí a posílá je k prodejci. Nejvyšší otáčky naprázdno v jeho textu nejsou vůbec – spojení „no-load“ ani „maximum speed“ v něm nepadne ani jednou, takže tenhle úkon je zatím doložený jen z tovární strany.

Měření samo je přitom neinvazivní a řekne dost: když se vůz bez zátěže vytočí výš, než list dovoluje, někdo už regulátor přestavoval. Postupy výš jsou převzaté z dokumentace, ne vyzkoušené na voze, a u čtyřicet let starého motoru platí ještě jedna výhrada: čerpadlo nemusí být původní. Rozhoduje štítek na něm, ne rok v technickém průkazu.

Zdroje

• Mercedes-Benz StarTek, tovární dokumentační sada k řadě 123 (archive.org, položka w123startek) – listy Engine/615/07-105 a Engine/615/07-130
• Mercedes-Benz, servisní příručka pro motory OM615, OM616 a OM617 (archive.org, položka MB-om615-616-617) – technická data a seřízení volnoběhu
• Larry Warren, John H. Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985, 4 and 5 cylinder (Haynes Repair Manual, 1986; archive.org), kapitola 1, oddíly 14 a 28
• Veřejný archiv značky Mercedes-Benz, datový list typu 240 D (W 123 D 24, 1976–1985)

Anglicky psané podklady jsou přeložené a přeformulované vlastními slovy, čísla a jednotky ponechané tak, jak je uvádějí zdroje.