Tovární sada k W123 popisuje výměnu řetězového kola klikové hřídele dvojím postupem

Řetězové kolo sedí na předním konci klikové hřídele, drží ho pero a přes ně jde celý pohon rozvodu. Vyměnit se musí, když mu ujedou zuby nebo když se kliková hřídel mění celá. Jenže ke kolu vede cesta přes rozvodový řetěz: ten přes ně běží, druhý konec má nahoře na kole vačky a nad olejovou vanou ho drží zádržka.

Tovární dokumentační sada StarTek k řadě 123 vede tu práci pod číslem úkonu 03-350 a má ji tam dvakrát. Obě znění leží v téže sadě, nesou totéž číslo a většinu předepsaných nástrojů mají společnou. Postup mají jiný.

První znění: jeden článek řetězu se vybrousí

Znění označené 03.4 jmenuje v hlavičce motory 615, 616 a 617, u kroku s čističem vzduchu pak konkrétně 617.912 – nepřeplňovaný pětiválec z 300 D. Motor podle něj zůstává ve voze a olejová vana na svém místě.

Ven jde chladič s ventilátorem, víko hlavy, řemenice s tlumičem kmitů a vyvažovacím kotoučem, přední radiální těsnicí kroužek a distanční kroužek. Pak přijde krok, kvůli kterému tenhle text vznikl: prostor řetězu se zakryje hadrem a u jednoho článku rozvodového řetězu se vybrousí oba čepy. Na uvolněné místo přijde otevřený článek, označí se barvou a klikovou hřídelí se otáčí tak dlouho, dokud ho není vidět otvorem po těsnicím kroužku. Pak se vytáhne, řetěz spadne z kola a kolo jde dolů stahovákem 615 589 01 33 00.

Dvě varování má list přímo u kroků. Klikovou hřídelí se smí otáčet jen ve směru chodu motoru. A než se sundané kolo zkontroluje, patří pod klikovou hřídel kus lepenky, aby do olejové vany nespadlo pero. Nové kolo se před nasazením ohřeje na plotně na zhruba 80 °C a barevná značka se na ně přenese ze starého.

Zpátky se řetěz nasazuje po půlkách – nejdřív pravá při pohledu zepředu, pak levá – a otevřený článek se do něj vloží znovu. Ten se pak protočí až ke kolu vačky a teprve tam se vymění za normální čep s přídržnými destičkami. V řetězu tedy nezůstane. Drží ho jen po dobu práce, aby se nerozpadl.

Druhé znění: dolů vana i přední víko

Znění označené 03.8 nejmenuje motory, ale modely – 116.120, 123 a 126.120. První a třetí jsou 300 SD řady 116 a 300 SD řady 126, tedy turbodieselové sedany pro Severní Ameriku. Z řady 123 do téhle skupiny patří přeplňovaný pětiválec 617.952, který jel v americkém 300 D Turbodiesel a v evropském kombi 300 TD.

Tady se rozvodový řetěz nerozpojuje vůbec. Místo toho jde dolů celá olejová vana, pak přední víko klikové skříně, a teprve potom šroub kola olejového čerpadla, samo kolo a dvojitý válečkový řetěz olejového čerpadla. Rozvodový řetěz se sundá až po odmontování kola vačky, ke kterému je napřed potřeba vyjmout napínák. U modelu 126.120 si list navíc vyžádá motor ven z vozu a mezi běžným nářadím jmenuje zvedák motoru.

Proč zrovna u téhle skupiny, list neříká. Nabízí se vysvětlení z konstrukce motoru: přeplňované provedení dostalo podle popisu řady OM617 silnější olejové čerpadlo s vlastním řetězovým pohonem, protože turbodmychadlo potřebuje větší průtok oleje – a právě ten druhý řetěz sedí na témže kole. Je to ale naše čtení dvou pramenů vedle sebe, ne věta z dokumentace.

Jeden šroub, dvě jména a 330 newtonmetrů

Čísla mají obě znění skoro totožná. Šroub M 18 × 1,5 × 45, kterým se do klikové hřídele zabírá při otáčení i při stahování, se dotahuje na 270 až 330 N·m, v dobovém zápisu 27 až 33 kpm. Je to nejvyšší moment celého úkonu a list k němu předepisuje momentový klíč na 150 až 500 N·m se čtyřhranem 3/4 palce.

Příručka Haynes pro naftové vozy řady 123 z let 1976 až 1985 vede tentýž šroub pod jiným jménem – jako šroub vyvažovacího kotouče – a dává mu 270 až 330 N·m, v librostopách 199 až 244. Přepočet sedí: 199 ft·lb je 270 N·m, 244 ft·lb je 331 N·m. Matice víka hlavy jsou u obou pramenů na 15 N·m, šrouby víka hlavy u motoru 615 na 5 N·m a napínací šroub kola vačky na 80 N·m.

Na olejovou vanu mají prameny každý svou tabulku. Tovární znění 03.8 má na ni dva řádky – horní půlka ke klikové skříni a dolní půlka k horní –, jenže v přepisu skenu k nim zbyla jediná hodnota, 10 N·m. Haynes proti tomu horní půlku dělí podle šroubu: 9 až 11 N·m u M 6 a 20 až 25 N·m u M 8, dolní půlce dává 10 N·m. Jestli se prameny rozcházejí, nebo jen sken spolkl řádek, z papíru nerozhodneme.

Haynes tu práci zná a zrazuje od ní

Rozbroušený článek řetězu není jen tovární zvláštnost. Haynes ho v kapitole 2 popisuje u výměny celého rozvodového řetězu ve voze: hlavy čepů nejhořejšího článku se odříznou, vnější destička se vyrazí kladivem a průbojníkem a nový řetěz se ke starému připojí dělitelným článkem, který ho pak motorem protáhne.

Podmínky si ale klade jiné než továrna. Brousit se podle něj musí brusným kotoučem na vrtačce; sekáč ani pilka na železo nejsou přípustné. Dělitelný článek se shání u prodejce a zamáčkne se nástrojem Mercedes-Benz 000 589 58 43 00. A pak přijde věta, kterou tovární list nemá: udělaná špatně a bez doporučeného nářadí umí tahle práce motor vážně poškodit, takže ve většině případů patří k prodejci.

Konkrétní riziko pojmenuje příručka o pár řádků níž. Na obou koncích řetězu se musí po celou dobu držet napětí; když povolí, může se řetěz zaseknout na některém z napínáků a uvolnit ho jde pak jedině rozebráním motoru. Z práce, která se dělá proto, aby motor nemusel z vozu, je rázem důvod ho rozebrat.

Zdroje

• Tovární dokumentační sada StarTek k řadě 123, úkon 03-350 ve znění 03.4 a 03.8 (demontáž a montáž řetězového kola klikové hřídele)
• Larry Warren, John H. Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985, kapitola 2, část A, oddíl 5 a tabulky utahovacích momentů
• Mercedes-Benz OM617 a Mercedes-Benz W126 na anglické Wikipedii (provedení 617.950 až 617.952, modelové kódy 116.120 a 126.120)

Tovární sada i příručka Haynes jsou psané anglicky; čísla jsou z nich přepsaná, text přeformulovaný.