Těhlice W123, která nejde do továrního přípravku, má zkroucený čep kola

Těhlice drží u řady 123 čep předního kola, brzdový třmen a páku řízení. Nahoře ji nese vodicí kloub v horním rameni, dole nosný kloub ve spodním rameni, takže se k ní vztahuje všechno, co se na přední nápravě seřizuje. Když po nárazu do obrubníku nejde odklon kola dostat na předepsanou hodnotu, je na řadě otázka, jestli není ohnutá sama. Tovární dokumentační sada k řadě 123 na to má vlastní úkon 33-410 a zvláštní je na něm to, že k posouzení nedává žádné číslo.

Přípravek rozhodne otočkou, ne hodnotou

Úkon předepisuje kontrolní přípravek 116 589 05 23 00. Těhlice se do něj založí čepem kola a už tenhle krok je první zkouška: když do upínače nejde, je čep zkroucený a dál se neměří. Pak se těhlice přišroubuje aretačním šroubem do otvoru pro levou, nebo pro pravou stranu, do držáku pro čep vodicího kloubu se vloží úchylkoměr a měřicí plotna se posune na jeho střed. Měří se dvojí deformace: v rovinách A1 a A2 ve směru odklonu, v rovinách B1 a B2 ve směru záklonu. Plotna se k tomu nasazuje na oba vodicí kolíky pootočená o 180°, a to u levé i u pravé těhlice.

Mez je popsaná pohybem: dovolená hranice je překročená tehdy, když úchylkoměrem nejde otočit o 360°. Plotna u toho musí doléhat na jeho střed. List u měřicích rovin uvádí dvojice 0,7 + 0,7 a 2 + 2, jednotku k nim ale textová vrstva naskenované sady nenese, takže se o výsledku rozhoduje stejně tou otočkou. Čep kola má v listu vlastní údaje: dovolenou obvodovou házivost 0,05 na sedlech ložisek, rozměry obou sedel a dosedací plochy pro hřídelové těsnění. Rozměry sada udává v milimetrech, jak to v jejích listech stojí u délek, kde jednotku vypisuje.

Bez přípravku se měří porovnáním

Přípravek z té doby dnes v běžné dílně nikdo nemá, takže se těhlice posuzuje jinudy. Školicí článek novozélandské části I-CARu z března 2008 (Diagnosing a bent steering knuckle using alignment data) k ní vede přes protokol z geometrie. V jeho příkladu sedí příčný sklon osy rejdu (v protokolu SAI) na předpisu, tedy 12,7°, odklon vyšel −0,2° proti předepsaným −1,2° a souhrnný úhel, který protokol vypisuje jako included angle, 12,5° proti 11,5°. Tabulka možných příčin dává u téhle kombinace dvě: ohnutou vzpěru, nebo ohnutou těhlici. Příklad je spočítaný na nápravě se vzpěrou, ale text výslovně říká, že týž postup platí i pro nápravu se dvěma rameny, jakou má řada 123, a pro tuhou nápravu.

Rozhodnout mezi vzpěrou a těhlicí se pak musí měřením a I-CAR k němu dodává důvod, který stojí za zapamatování: k těhlicím obvykle žádná měřicí data nejsou. Měří se proto srovnáním se protilehlou stranou vozu. Na náboj nebo na brzdový kotouč se přiloží pravítko a od něj se odměří aspoň dva body na těhlici, jeden z nich v místě, kde se těhlice spojuje se vzpěrou; u páky řízení se stejně hledá, jestli není posunutá dovnitř nebo ven. Rozdíl proti druhé straně je nález. Pro řadu 123 je to obrácený postup než ten tovární: sada srovnává jeden kus s přípravkem, dnešní dílna dva kusy mezi sebou.

Očima se ohnutí hledá špatně. Litý díl je dost tlustý na to, aby po sobě nic nenechal, a I-CAR upozorňuje, že nápadné bývá leda odloupnuté lakování nebo nános koroze v místě prohnutí – a to ještě jen u hrubého poškození. Na prohlídku doporučuje svítilnu s LED kvůli barvě světla. Slabé ohnutí nenajde nikdo než měřidlo.

Plocha, od které se měří, musí být sama v toleranci

Pravítko přiložené na poškozený náboj nebo na zkřížený kotouč dá číslo, které neznamená nic; I-CAR na to upozorňuje výslovně. Tovární sada má na to meze v úkonu 33-320: příruba předního náboje smí mít boční házivost 0,03 a střední rovina kotouče 0,05. K tomu patří vůle ložisek předního kola, kterou tovární příručka drží mezi 0,01 a 0,02 mm. Dokud tohle nesedí, nemá cenu dělat si z rozdílu mezi stranami závěr o těhlici.

Rovnat se nesmí a těhlice má dvě verze

I-CAR uzavírá diagnostiku jednou tvrdou větou: těhlice je z litiny nebo z litého aluminia, nedá se opravit, nesmí se ohřívat a poškozená se vyměňuje. U vozu z konce sedmdesátých let tím práce nekončí, protože těhlice řady 123 existuje ve dvou provedeních. Úkon 33-400 je dělí květnem 1979: do něj platí první verze, od června 1979 druhá. Spolu s nimi se měnil krycí plech brzdy – do února 1979 se čtyřmi upevňovacími otvory, od března 1979 se šesti a od ledna 1980 třetí verze s odvětrávacími drážkami.

Vazba mezi nimi platí jen jedním směrem. Na těhlici druhé verze patří podle listu plech se šesti otvory, tedy druhé nebo třetí provedení; naopak plechy druhé i třetí verze se dají namontovat i na těhlici první verze. Kdo kupuje použitý díl, potřebuje tedy vědět nejen stranu, ale i to, z jakého měsíce výroby je vůz, do kterého má přijít.

Výměna a dvě místa, kde to umí ublížit

Vůz se zvedne zpředu a podpěry patří zvenku pod spodní ramena. Když se takhle zajistit nedají, musí z vozu nejdřív přední pružina – a ta je pod předpětím, takže se bez stahováku nevyndává. Druhé takové místo je vodicí kloub: vytlačovat ho z těhlice se smí jen tehdy, když je náprava zatížená. Při nezatížené se podle listu roztrhne manžeta kloubu, a poškozenou manžetu už sada na použitém kloubu měnit nedovoluje; vymění se celý nosný kloub, nebo horní rameno.

Zbytek je pořadí. Dolů jde páka řízení, třmen se odvěsí na hák na torzním stabilizátoru tak, aby se netahala brzdová hadice, u vozů s protiblokovací soustavou ven ještě snímač otáček z těhlice, pak náboj předního kola a nakonec oba kulové klouby. Při skládání zůstávají kužele čepů i jejich sedla v těhlici odmaštěné a samojisticí matice se dávají nové. Momenty z listu: matice vodicího kloubu 40 N·m, matice nosného kloubu 80 N·m, šrouby třmenu 115 N·m, šrouby páky řízení 80 N·m. Hotová práce se uzavírá seřízením vůle ložisek, kontrolou geometrie přední nápravy a kontrolou nastavení světlometů.

Tovární postup a dnešní karosářská praxe se potkávají v jediném bodě, a je to ten důležitý: ani jedna nedovoluje těhlici narovnat. Rozdíl je jen v tom, co slouží za vzor – přípravek z tovární sady, nebo druhá strana téhož vozu. Zadní nápravu měřila továrna po nehodě obdobně, jen na měřicím stole.

Zdroje

• Mercedes-Benz StarTek, tovární dokumentační sada k řadě 123 (archive.org) – složka Chassis, úkony 33-410, 33-400, 33-320 a 33-310
• I-CAR New Zealand: Diagnosing a bent steering knuckle using alignment data, I-CAR Advantage Online, březen/duben 2008 (PDF)
• Larry Warren, John H. Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985, 4 and 5 cylinder (Haynes Repair Manual, 1986), kapitola 10 – popis přední nápravy; kontrolu těhlice příručka nepopisuje

Anglické podklady jsou přeložené a přepsané vlastními slovy, čísla a jednotky ponechané tak, jak je uvádí zdroj. Postupy pocházejí z dokumentace, ne z vlastní práce na voze.