Zámky naftového W123 berou podtlak z téhož čerpadla jako posilovač brzd

Prohlídka ojetého vozu má dvě části: co se pozná stáním u auta a co si žádá zvedák, podstavce a odpoledne času. U řady 123 je ta první část nezvykle vydatná, protože kus výbavy visí na podtlaku – a podtlak se dá zkoušet klíčem.

Podtlak nevzniká v sání

Dílenská příručka Haynes pro naftové vozy řady 123 z let 1976 až 1985 to odbývá jednou větou: vznětový motor nemá v sání podtlak, a proto mají tyhle vozy vlastní podtlakové čerpadlo na přední straně motoru. Odtud jde podtlak do posilovače brzd a k dalším spotřebičům, mezi nimi k zamykání dveří. Celá soustava jsou tři věci: čerpadlo, gumové zásobníky rozmístěné po voze a hadičky mezi nimi.

Příručka z toho rovnou vyvozuje pravidlo pro hledání závady: vada čerpadla se ohlásí na posilovači brzd i na centrálním zamykání naráz. Obráceně to ale neplatí. Mrtvé zámky samy o sobě čerpadlo neusvědčí, protože netěsnit může kterýkoli zásobník nebo hadička.

Zamykání jako měřidlo

Zamknutím dveří řidiče se podle příručky zamknou ostatní dveře, víko kufru i dvířka nádrže. Podtlak k tomu soustava nebere přímo od čerpadla, ale ze zásobníku v zadní části vozu, a ten vystačí až na deset zamknutí po vypnutí motoru. Potom se zamyká ručně.

Zkouška se tím píše sama. Po vypnutí motoru se zamyká a odemyká dokola a počítá se, kolikrát to vyjde. Když soustava odejde po druhém zamknutí, nedrží podtlak – není to vlastnost stáří vozu.

Posilovač brzd: pedál musí klesnout

Zkoušku posilovače popisuje Haynes takhle. Při stojícím motoru se několikrát sešlápne brzdový pedál, aby se zbytkový podtlak vyčerpal. Pak se pedál sešlápne, drží se dole a nastartuje se; funkční posilovač pedál kousek stáhne k podlaze.

Selhání posilovače ani čerpadla podle téže příručky brzdy nevyřadí, jen si vyžádají výrazně větší sílu na pedálu. To je dobré vědět dřív, než se rozjede zkušební jízda: vůz brzdí, ale jinak, než čekáte.

Volnoběh řekne o motoru víc než tachometr

Kupní příručka Svazu klubů Mercedes-Benz uvádí, že motory téhle řady ujedou 200 000 km bez zvláštností, pokud je servisní knížka vedená pořádně. Na prohlídku k tomu nabízí zkoušku průfuku, na kterou stačí ruka: víčko olejové nálevky se jen volně položí na hrdlo. Má klidně ležet, ne poskakovat.

Jistotu dá až měření. Klubová příručka posílá u naftových motorů na zkoušku kompresního tlaku, Haynes doporučuje kompresní nebo ztrátovou zkoušku u zkušeného mechanika a dodává, že velmi nízký tlak oleje ukazuje na opotřebená ložiska nebo na olejové čerpadlo. Mezní hodnoty se berou z dílenské dokumentace k příslušnému motoru; odhadovat se nedají.

Zážehový M 102, který je podle německé Wikipedie v nabídce od června 1980, má vlastní příznak. Když se třese na volnoběhu, může jít podle klubové příručky o poškozené ventily: při malé ventilové vůli a dlouhé jízdě na plný plyn se prodlouží nad míru a nakonec se odtavují po obvodu. Prodávající, který nad chvějícím se vozem řekne „chce to svíčky“, je má podle příručky nejdřív vyměnit.

Vůle v řízení: co jde dostavit a co už ne

Haynes u řízení popisuje dva hmaty. Volantem se v horní poloze zakývá a poslouchá se, jestli něco neskřípe nebo nebouchá kov o kov. Potom druhý člověk otáčí volantem a hledá se, kde přesně vůle vzniká. Roztržené manžety v řízení a na podvozku ztratí mazivo a pak podle příručky zničí to, co měly chránit.

Klubová příručka k tomu přidává hranici, za kterou se prohlídka mění v rozhodování. Vůle v převodce jde dostavit jen omezeně, a když se volant po zatáčce nevrátí čistě sám, je to podle ní známka převodky, která už dostavená byla. Další seřízení tedy nepomůže.

Na přední nápravě jmenuje klubová příručka nosné klouby: skřípání při propružení a kolo, které jde na zvednutém voze nadzvednout „hravě“. Vůz při tom musí stát na podstavcích, ne na hevru – zvedák je na zvedání, ne na držení. Haynes dává k témuž místu měřitelnou mez pro přední ložiska kol: pohyb pneumatiky při tahání shora a zdola větší než 0,005 palce, tedy zhruba 0,13 mm, znamená ložiska vyjmout a prohlédnout.

Drobnost na konec téhle části: kontrolka volitelného ABS se podle klubové příručky musí rozsvítit při zapnutí zapalování a jindy ne.

Co je drahé a co se naopak nechá

Převodovky jsou podle klubové příručky téměř nezničitelné. Výjimkou je automat za přeplňovaným naftovým motorem, kterému dělá potíž vysoký točivý moment přenášený na dlouhý převod nápravy. Rozvodovky občas zpívají, ale vyměnit se mají teprve tehdy, když při popojíždění na nízkých otáčkách začnou rachotit. Netěsné manžety poloos se podle příručky nejlevněji řeší výměnou celé hřídele.

Dvě položky jmenuje příručka jako drahé samy o sobě. Automatická klimatizace je v obou provedeních poruchová a oprava podle ní spolkne hodnotu dobrého vozu. Samočinné vyrovnávání výšky, které mělo kombi sériově, se ohlásí houpavou nebo naopak tvrdě poskakující jízdou a zdraží také rychle.

Vlastní kapitolou je dvojitý karburátor Solex 4A1. Podle německé Wikipedie ho měly typy 250 a 280 včetně kupé 280 C, kdežto 280 E jezdí na mechanickém vstřikování Bosch K-Jetronic. Klubová příručka o tom karburátoru píše, že ho dnes seřídí málokterá dílna; když prodávající takovou dílnu zná, je to podle ní jen dobře.

Naopak čelní sklo je podle klubové příručky montované klasicky, ne lepené, takže se mění poměrně snadno. Haynes k tomu dodává, že pevná skla přesto patří do rukou sklenářské dílny. Hůř se shání vnitřní obložení: provedení a barev bylo tolik, že náhradní díl je práce sama o sobě.

U naftového vozu s dodatečně namontovaným oxidačním katalyzátorem stojí za pozornost, jestli motor nepůsobí jako zaškrcený. Katalyzátor zanesený sazemi z příliš krátkých jízd podle klubové příručky motor dlouhodobě zabije.

Ceny v té příručce jsou z ledna 2002

Klubová příručka má i cenový oddíl, jenže je u něj výslovně uvedeno, že jde o stav z ledna 2002. O dnešním trhu proto neříká nic a v tomhle článku žádné ceny nejsou. Podle nás z něj zůstává použitelné jediné pravidlo: u takhle starého vozu rozhoduje cena chystaných oprav, ne cena vozu.

Zdroje

• Larry Warren, John H. Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985, 4 and 5 cylinder (Haynes Repair Manual, 1986; archive.org)
• Kaufberatung W 123 (Verband der Mercedes-Benz Clubs, PDF)
• Mercedes-Benz Baureihe 123 – německá Wikipedie

Anglické a německé podklady jsme přeložili a přeformulovali. Popsané zkoušky pocházejí z dílenské příručky a z odborné kupní příručky, ne z vlastní práce na voze.