W123 Elektrika a přístroje 3 min čtení
Tovární návod vede u W123 záporný startovací kabel přímo na pól vybité baterie
Americký návod k obsluze naftové řady 123 chce startovací kabely o průřezu nejméně 25 mm² a obě baterie spojuje pól na pól. Dílenská příručka Haynes vede druhý konec záporného kabelu na kostru motoru a na záporný pól vybité baterie ho výslovně nepřipojuje.
Startování z cizí baterie zabírá v americkém návodu k obsluze řady 123 s naftovým motorem jedinou stránku, list OM-79 tovární sady StarTek. Postup je krátký. V jednom bodě se ale rozchází s dílenskou příručkou Haynes, kterou pro naftové vozy řady 123 z let 1976 až 1985 napsali Larry Warren a John H. Haynes: továrna spojuje obě baterie pól na pól, kdežto Haynes vede záporný kabel na kostru motoru startovaného vozu.

Továrna chce kabel o průřezu aspoň 25 mm²
Pomocnou baterii má podle návodu dát jiný vůz a musí to být baterie dvanáctivoltová. Kabely mají mít průřez nejméně 25 mm². Na téže stránce stojí varování, které platí pro celý postup: baterie vyvíjí vodík, hořlavý a výbušný plyn, takže se k ní nesmí dostat plamen ani jiskra. Mezi zdroji jiskry návod výslovně jmenuje cigaretu a špatně připojené startovací kabely. Nad baterie se při startování nikdo nemá naklánět. Elektrolyt je kyselina sírová; do očí, na kůži ani na oděv se nesmí dostat, a když k tomu dojde, místo se hned oplachuje vodou a podle potřeby se vyhledá lékař.
Samotný postup má pět kroků:
- Klíč v zámku řízení se otočí do polohy 0.
- Kabely se připojí nejdřív na kladné póly obou baterií a teprve potom na záporné.
- Motor pomocného vozu se nastartuje a nechá běžet ve zvýšených volnoběžných otáčkách.
- Vůz s vybitou baterií se nastartuje obvyklým způsobem.
- Jakmile motor naskočí, kabely se odpojují opačně: nejdřív ze záporných pólů, pak z kladných.
Haynes připojuje mínus na blok motoru
Baterie sedí podle Haynese v zadním rohu motorového prostoru a drží ji dvě příchytky s maticemi u dna nádoby. Startování z pomocné baterie má příručka v úvodu knihy, ještě před první dílenskou kapitolou, a kapitola 5 na ně jen odkazuje. Než se kabely připojí, žádá sedm opatření. Klíč má být ve vypnuté poloze, světla, topení a ostatní spotřebiče vypnuté a oči chráněné, nejlépe brýlemi. Pomocná baterie musí mít stejné napětí jako vybitá. Vozy se nesmějí navzájem dotýkat a převodovka má být v neutrálu, u automatu v poloze P. Není-li pomocná baterie bezúdržbová, sundají se jí víčka článků a odvětrávací otvory se přikryjí hadrem.
Červený kabel spojuje i tady kladné póly obou baterií. Černý vede ze záporného pólu pomocné baterie na dobrou kostru startovaného vozu, třeba na šroub nebo držák na bloku motoru. Popisek obrázku to opakuje ještě jednou: záporný kabel se na záporný pól vybité baterie nepřipojuje. Kabel se přitom nesmí dostat k ventilátoru, řemenům ani jiným pohyblivým dílům. Když motor naskočí, odpojují se kabely za chodu na volnoběh v opačném pořadí, než se připojovaly.
Proč volí kostru motoru, Haynes nevysvětluje. O průřezu kabelu nepíše nic a neříká ani, jestli má motor pomocného vozu běžet. Tovární návod zase o kostře mlčí úplně a jiskru ze špatně připojených kabelů uvádí jen jako jeden z důvodů, proč se oheň má držet od baterie dál.
Zamrzlou baterii je nutné nejdřív rozmrazit
Jednu poznámku má jen továrna. Vybitá baterie podle návodu zamrzne zhruba při −10 °C a v takovém stavu se musí rozmrazit dřív, než se na ni nasadí startovací kabely. Haynes v oddílu o startování nic podobného nemá. Dílenský list 54-005 z téže tovární sady dává vybité baterii pro běžné podnebí, tedy mimo tropy, bod tuhnutí −12 °C; jeho tabulku rozebral článek o hustotě kyseliny a zkoušce zátěží. Čísla se liší o dva stupně a návod to svoje uvádí jako přibližné.
Za chodu motoru zůstávají svorky na pólech
O dvě stránky dřív, na listu OM-77, návod varování o kyselině a vodíku opakuje a přidává k nim zákaz. Dokud motor běží, nesmějí se svorky vodičů na pólech baterie povolit ani sundat, protože by se poškodil alternátor a další elektronické jednotky. Na téže stránce stojí, že se vůz smí vléct jen s připojenou baterií. Co k vlečení říká zbytek návodu, popsal článek o vlečení W123 s automatem.
Oba prameny platí pro naftové vozy
Návod v sadě StarTek je psaný pro podvozek 123 D a modelový rok 1985, jak říká hned jeho úvodní list. Je to americké vydání, takže teploty uvádí i ve stupních Fahrenheita a rozlišuje federální a kalifornské provedení. Haynes pokrývá naftové vozy řady 123 z let 1976 až 1985. Benzinové vozy ani evropské vydání návodu nepopisuje ani jeden z obou pramenů, takže průřez kabelu a pořadí kroků jsou doložené jen pro naftové provedení.
Zdroje
- Tovární dokumentační sada StarTek k řadě 123 – americký návod k obsluze pro podvozek 123 D, modelový rok 1985, listy intro, OM-77 a OM-79; dílenský list 54-005
- Larry Warren, John H. Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985 – oddíl Booster battery (jump) starting v úvodu a kapitola 5, oddíly 2 a 3
- Mercedes-Benz W123, anglická Wikipedie
Oba dílenské prameny jsou anglicky. Postup je z nich přeložený a přepsaný vlastními slovy, na voze ho redakce nezkoušela.