Aby brzdy W123 tolik nepískaly, musí píst ve třmenu stát výstupkem nahoru

Brzdový třmen se u řady 123 rozebírá málokdy. Běžně se mění destičky a jednou za čas kotouč, na samotný třmen dojde, až když teče nebo drhne. Pak ale v továrním postupu čekají dvě věci, které se z rozložených dílů nepoznají: v jaké poloze má píst do válce a jak daleko se z něj po uvolnění pedálu vrátí. Obojí popisují listy skupiny 42 z dokumentační sady StarTek pro řadu 123.

Zpátky ho vytáhne manžeta

Píst kotoučové brzdy nemá vratnou pružinu ani táhlo. Od kotouče ho odtáhne samotná těsnicí manžeta uložená v drážce válce, a tovární list 42-140 to vysvětluje překrytím obou dílů: při brzdění se guma v drážce mírně stlačí, a jakmile tlak klesne, uvolní se a odtlačí píst zpátky proti zbytkovému tlaku kapaliny, který ve třmenu drží rozdíl hladiny proti hlavnímu válci.

Ta cesta zpátky má předepsanou míru. List jí říká vratná vůle pístu (v anglickém originále release clearance) a dává jí 0,01 až 0,15 mm při tlaku 5 barů a 0,01 až 0,21 mm při 90 barech. Jde o to, aby se obložení kotouče dotýkalo beztlakově: přitisknutá destička se v klidu zahřívá a ojíždí, úplně odtažená prodlouží dráhu pedálu.

Měří se to na voze a s nářadím, které dnes v běžné dílně nikdo nemá: měřidlo vratné vůle 116 589 26 21 00, tlakoměr ATE 3.9305-02004 a měřicí destičky vložené do třmenu místo obložení. Úchylkoměr se hrotem přes výřez v bloku opře o píst s mírným předpětím, pedál se sešlápne na 5 barů a hodnota se odečte. Haynes tuhle kontrolu nezná – spojení release clearance v jeho textu nepadne ani jednou –, takže na tohle číslo je pramen jediný.

Výstupek na pístu míří nahoru

Dno pístu není rovné. Nese vyvýšenou plochu, kterou tovární listy 42-150 (přední třmen) a 42-155 (zadní) na výkresu značí černě, a montážní pokyn zní u obou stejně: píst se má natočit tak, aby na namontovaném třmenu ta plocha mířila nahoru. Důvod list neschovává – obložení se pak při brzdění opře o kotouč jednostranně a brzda má menší sklon k pískání. Natočení se kontroluje měrkou polohy pístu (000 589 34 23 00 vpředu, 000 589 35 23 00 vzadu) a dorovnává kleštěmi na otáčení pístu.

U třmenů Bendix na to navazuje tepelný štít mezi pístem a obložením: jeho výřez musí přesně sednout na výstupek pístu a výstupek pak má nad plochu štítu přečnívat nejméně 0,1 mm. Zadní třmen od Tevesu žádný štít podle listu nemá.

Haynes popisuje týž krok jinak. Mluví o prohlubních na pístu, které mají stát pod úhlem 20° ode dna třmenu, a o výstupku ani o pískání nemá ani slovo. U štítu se přitom s továrnou shodne na kus (0.004 in, tedy 0,1 mm) a přidává, co tovární list neuvádí: štíty vnitřního a vnějšího pístu nejsou zaměnitelné. Které zadání platí pro který třmen, se z obou pramenů dohromady určit nedá.

Kdy je třmen na vyhození

Oba listy začínají tímtéž zákazem: půlky třmenu se od sebe nerozdělávají, protože šrouby mezi nimi dotahuje výrobce daným momentem. Zbytek jsou vylučovací kritéria a většina z nich končí výměnou celého dílu.

• Usazeniny se z pístu odstraňují měkkým mosazným kartáčem nebo hrubým hadrem. Leštící ani smirkové plátno na něj nesmí, poškodilo by chrom – a poškozený chrom znamená nový píst.
• Zarezlé písty se nevytlačují, montuje se nový třmen.
• Rýhy nebo rez ve válci jsou taky důvod k výměně celého třmenu. Drobné skvrny se ještě smějí sundat leštícím plátnem, silnější před drážkou manžety jemným smirkovým papírem zrnitosti 380 až 500.
• U Bendixu se pod prachovkou skrývá nalisovaný kroužek, který se při snímání nesmí strhnout; jako náhradní díl se nedodává. Když je zkorodovaný, bývá podle listu poškozený i válec, takže jde ven celý třmen.

Rozejdou se u maziva. Továrna maže manžetu i stěnu válce pastou ATE na brzdové válce, Haynes čistou brzdovou kapalinou. Je to táž dvojice, jaká se u téhle řady objevila už u táhel plynu, kde si tovární list a příručka nesedly v předepsaném mazivu úplně stejně.

Co se na jedné nápravě nesmí míchat

Přední třmen má píst o průměru 60 mm a list 42-150 k němu dává průměr válce 59,99 až 60,04 mm a jmenuje dvě provedení, Teves SS 2-60 a Bendix FE 60. Vzadu jmenuje list 42-155 čtyři značky – Teves M 42, Teves, Bendix a Girling – a proti nim tři rozsahy průměru válce, 41,99 až 42,03, 37,99 až 38,03 a 38,17 až 38,22 mm. Který patří které značce, se ze skenu přiřadit nedá.

Pravidlo o míchání je u každé nápravy jiné. Přední list 42-100 žádá, aby oba třmeny jedné nápravy měly stejný průměr pístu a byly od téhož výrobce. Zadní list 42-120 naproti tomu výslovně dovoluje montovat na zadní nápravu třmeny od různých výrobců.

Šrouby jsou v obou případech na jedno použití: vpředu samojisticí lícovaný šroub do těhlice na 115 N·m, vzadu samojisticí šroub M 12 × 30 do nosiče kola na 90 N·m. Když nový šroub jde ztuha, žádají oba listy vyčistit závit závitníkem M 12 × 1,5 od zbytků lepidla po mikrozapouzdřených šroubech.

A jedna ročníková změna, kterou list 42-100 zmiňuje mimochodem a při shánění dílů se hodí: od září 1979 se montují třmeny pro obložení 17,5 mm a starší provedení pro 15 mm se přestalo dodávat. Vyměnit se smí i jedna strana, jenže do takové smíšené dvojice pak jde jen sada obložení 15 mm. Ve stejném měsíci se zkrátila přední brzdová hadice z 360 na 340 mm a pozná se podle šroubení na klíč 17 mm místo dosavadních 14.

Zdroje

• Mercedes-Benz StarTek, dokumentační sada k řadě 123 – listy Chassis 42-100, 42-120, 42-140, 42-150 a 42-155
• Larry Warren, John H. Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985 – kapitola 9, oddíl 4

Oba prameny jsou anglicky; údaje z nich jsou přeložené a přepsané vlastními slovy, ne citované.