Šrouby hlavy naftového W123 se od února 1979 dotahují nakonec dvakrát o devadesát stupňů

Hlava naftového motoru řady 123 vypadá jako díl, který se sundá a zase přišroubuje. Tovární sada StarTek jí ale ve skupině 05 věnuje vlastní řadu úkonů a jeden z nich je celý o šroubech. Háček je v tom, že ty šrouby jsou dvojí a dotahují se každý jinak. Platí to na všechny tři naftové motory řady, tedy na čtyřválce 615 a 616 i na pětiválec 617.

Poznají se podle otvoru v hlavě šroubu

Starší šroub má v hlavě vnitřní šestihran, tedy obyčejný imbus, a dřík po celé délce stejně silný. Novější má vnitřní dvanáctihran a dřík uprostřed zúžený. Továrna přešla na zúžený dřík v únoru 1979, aby šroub hlavu přitáhl větší silou; list to shrnuje jako zvýšení předpětí. Rozeznat se dají i na zabudovaném motoru, aniž se cokoli povoluje.

Tři stupně proti čtyřem

Dotahuje se vždy na studeném motoru a v pořadí podle schématu, které mají čtyřválce jiné než pětiválec. Zbytek se liší podle šroubu. Imbusový se přitáhne na 70 N·m, pak na 90, deset minut se počká a nakonec jde na 100 N·m. Dvanáctihranný začíná na 40 N·m, druhý stupeň je 70, jenže po stejné desetiminutové prodlevě se už nedotahuje momentem: dvakrát se pootočí o 90°.

Prodleva mezi druhým a třetím stupněm nahradila starší postup, při kterém se hlava dotahovala za tepla. Tovární list u té změny dodává, že se poslední stupeň zároveň zvedl o 10 N·m na sto. Haynes má obě řady čísel shodně, včetně převodu na librostopy (52, 66 a 74).

Úhel se momentovým klíčem neměří

Poslední dva stupně u dvanáctihranného šroubu nejsou moment, ale otočení, a oba prameny na to upozorňují po svém. Tovární list zakazuje sáhnout na úhel po momentovém klíči s omezením a radí úhel odhadnout: rukojeť se zaskočenou ráčnou se nasadí rovnoběžně s osou motoru a otáčí se, dokud nestojí kolmo k ní. Haynes k témuž kroku posílá tyč a žádá označit hlavy šroubů barvou, aby bylo pootočení vidět.

Mazat se přitom nemá jen závit. Tovární postup žádá potřít olejem i dosedací plochu pod hlavou šroubu, kdežto Haynes mluví o vyčištěném závitu a čistém motorovém oleji na něm.

Po pěti stech kilometrech se dotahuje jen ten starší

Imbusové šrouby se podle továrny musí dotáhnout znovu po 500 až 1 000 km, a to při první prohlídce i po každé opravě. U dvanáctihranných tenhle úkon odpadá. Z povinnosti měla výjimku část vozů od roku 1977, jenže symboly, kterými ji tovární list označuje, sken ztratil. Čitelný je v tom místě Haynes: mluví o vozech pro americký trh.

Zúžený šroub se protahuje, a proto má mez délky

Dotažením se dvanáctihranný šroub trvale prodlouží. Na jedno použití proto není, ale má mez: nový měří podle místa v hlavě 104, 119 nebo 144 mm a ven jde při 105,5, 120,5 a 145,0 mm. Kvůli témuž protažení továrna prodloužila závitové díry v bloku a šrouby zkrátila o milimetr.

Míchat obojí v jednom motoru list zakazuje a píše to dvakrát. Dvanáctihranný šroub se nesmí použít v motoru, který má šestihranné, a platí to i při montáži částečného motoru nebo nového bloku. Do opraveného motoru patří to provedení, které v něm bylo.

K šroubu patří i jeho těsnění

Provedení šroubu rozhoduje i o tom, které těsnění pod hlavu smí. Motory s dvanáctihrannými šrouby berou jen těsnění s lepší impregnací – u motoru 615 nese číslo 615 016 16 20, u 616 číslo 616 016 14 20 a u 617 číslo 617 016 05 20. Patří k nim tvrdší podložky a ty se poznají podle olivově zbarveného chromátu. Motory se šestihrannými šrouby vezmou kterékoli provedení těsnění; výjimkou je hlava s rozdělovači chladicí kapaliny, ke které tovární list připouští jen 615 016 07 20 a 615 016 08 20.

Těsnění se dodává ve svařené fólii a list žádá nevyndávat ho z ní dřív než těsně před montáží. Škodí mu světlo a ozon.

Hlava se za výroby změnila čtyřikrát

Ani sama hlava nezůstala celou dobu stejná a tovární list ty změny datuje. Od listopadu 1975 chladí příčné proudění a rozdělovače kapaliny odpadly; po přechodnou dobu se místo nich průchody zaslepovaly plechovými víčky. Od května 1977 je spodní deska zesílená a mezi druhým a třetím válcem přibyl otvor o průměru 6 mm. Důvod list pojmenovává rovnou: praskající hlavy a škody z přehřátí. Od srpna 1978 vedou kanálky i mezi jednotlivými ventily a kolem žhavicích komůrek, zvenčí uzavřené kuličkami; tuhle hlavu smí podle listu dostat kterýkoli z těch motorů. Od října 1978 má i ona šestimilimetrový otvor mezi druhým a třetím válcem.

Náhradní hlava se přitom dodává holá, tedy bez přípojky topení, bez snímačů a bez zátek. Vybírají se podle konkrétního motoru, a právě proto vede tovární list vedle řady 123 i její předchůdkyni 115: hlava je táž, liší se osazení. U čtyřválců jsou v něm tři sestavy podle toho, jak vůz žhaví a startuje: s kontrolkou žhavení, s kontrolkou připravenosti ke startu a termospínačem, nebo se startováním klíčem.

Přebroušení končí na 84 milimetrech

Nová hlava měří na výšku 84,8 až 85,0 mm a přebrousit se smí na 84,0. Níž už dílenský list nejde. Po přebroušení se musí znovu zkontrolovat časování rozvodu. Podélná nerovnost dělicí plochy smí být nejvýš 0,08 mm; příčnou mez sken ztratil a druhý sken týchž listů sada neobsahuje, protože pod naftové motory je vede jen jednou. Haynes měří totéž pravítkem a spárovou měrkou a posílá hlavu do dílny, jakmile prohnutí po délce přesáhne 0,003 palce, tedy 0,076 mm.

Prasklou hlavu odhalí zkouška těsnosti. Na očištěnou hlavu se přišroubuje zkušební deska, otvory a přípojky se uzavřou, natlakuje se dvěma bary a hlava se ponoří do vody o osmdesáti stupních; kde jdou bublinky, tam je trhlina. Sundávat se hlava smí jedině ze studeného motoru, a to spolu se sacím potrubím a výfukovým svodem.

Pro majitele z toho plyne jedna praktická věc. Než objedná těsnění pod hlavu, má se podívat, jaký šroub v motoru je. Ten jeden údaj rozhoduje o těsnění, o podložkách, o postupu dotažení i o tom, jestli se bude po pár stovkách kilometrů dotahovat znovu.

Zdroje

• Tovární dokumentační sada Mercedes-Benz StarTek pro řadu 123, listy 05-100, 05-105, 05-115, 05-118 a 05-120 ve složce motoru 615
• Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985, kapitola 2, části A a B
• Mercedes-Benz OM617 engine, anglická Wikipedie

Tovární listy i dílenská příručka jsou anglicky; údaje z nich jsou přeložené a převyprávěné, ne opsané. Postup je popsaný podle dokumentace, ne podle vlastní práce na voze.