Horní půlka olejové vany jde u naftového W123 ven až po zvednutí motoru

Netěsná vana se pozná snadno: kaluž pod motorem, ubývající hladina, mastný spodek. Co s tím, už tak jednoduché není. Naftové W123 mají vanu složenou ze dvou dílů a každý z nich znamená úplně jinou práci. Tovární list 03-210 ze sady StarTek popisuje obě a rozdíl mezi nimi je propast.

Spodní půlka jde ven zdola

Haynesova příručka pro naftovou řadu 123 to má v kapitole 2, části A, oddílu 10 na pár řádků. Vůz se zvedne a podepře, vypustí se olej, povolí se všechny šrouby spodní části kromě jednoho a vana se opatrně spustí dolů. Opatrně proto, že v ní zůstane zbytek oleje. Pak se očistí dosedací plochy a nasadí nové těsnění.

Úvod jeho kapitoly 2B říká rovnou, proč je to takhle krátké: tyhle motory mají dvoudílnou vanu a spodní část se dá sundat s motorem ve voze. Ve stejném výčtu prací bez vyndání motoru stojí i těsnění hlavy válců a přední kroužek klikové hřídele.

Vůz musí stát na stojanech. Zvedák drží jen do chvíle, kdy se člověk opře do klíče. A olej po jízdě má provozní teplotu, takže se vypouští s odstupem, ne rovnou pod ruku.

Než povolí horní část, jde dolů půl motorového prostoru

Oddíl B téhož listu platí pro typ 123.1, tedy pro naftové sedany a kombi řady 123. Má sedmatřicet kroků a jsou v nich věci, které by u olejové vany nikdo nečekal.

Kapota se zvedne do svislé polohy a zajistí levou západkou. Pětiválec OM 617 přijde o adaptér u čističe vzduchu, vozy s filtrem s olejovou lázní o gumovou manžetu ze škrticího tělesa a motory se zvýšeným výkonem o podélnou hřídel ovládání plynu. Z nádobky posilovače řízení se odsaje kapalina a odšroubuje zpětné potrubí; s klimatizací jde ven celý kompresor Delco i s držákem.

Teprve pak přijde na řadu motor sám. Odšroubuje se tlumič motoru, vyjme se seřizovací šroub předního dorazu, uvolní se podpora na držáku převodovky a zadní uložení na nosníku. Vozy s automatem přijdou o potrubí chladiče převodového oleje. Dolů jde spodní část vany, olejové čerpadlo, čtyři spodní šrouby v mezipřírubě a její víko.

Trubka olejové měrky má vlastní krok a vlastní past. Vytlačuje se vyrážečem vodítek ventilů o průměru 9 mm, ale vytáhnout ji jde až tehdy, když je vana dole. List to říká výslovně, protože jinak to vypadá, že něco překáží.

Poslední kroky jsou o jeřábu. Lano se uváže na závěsné oko vpředu na hlavě válců, motor se zvedá tak vysoko, aby horní část vany prošla, a hlídá se přitom vůle ventilátoru. Klikovou hřídel je potřeba natočit do polohy, ve které vana projde pod ojnicemi a rameny hřídele. List to žádá u staršího provedení, ale platí to i tady: pod zavěšeným motorem se pracuje jedině s druhým zajištěním, nezávisle na laně.

Zadní kroužek se uřezává milimetr nad plochou

V horní části vany sedí zadní radiální těsnicí kroužek klikové hřídele. Vyměňuje se podle stavu: nový se vloží do drážky a zamáčkne naolejovanou rukojetí kladiva. Konce se pak uříznou tak, aby přesahovaly 1 mm nad dělicí plochu, a na kontrolu toho přesahu má list vlastní podomácku vyrobenou měrku s kótou a = 1,0 mm. Nakonec se kroužek potře motorovým olejem.

Haynes se na tom milimetru shodne, ale přidává dvě věci. Kroužek je dělený a jeho druhá půlka sedí v bloku válců, takže se celý postup dělá dvakrát; tovární list o té druhé půlce nemluví vůbec. A místo měrky si vystačí s žiletkou a s velkým nástrčným klíčem nebo kusem trubky, kterými se těsnění po délce zaválí do drážky.

Tmel má jedno číslo a jiný se použít nesmí

Dělicí plocha horní části vany se před montáží potírá rovnoměrnou vrstvou tmelu 001 989 46 20. List u toho kroku zdůrazňuje, že se nikdy nesmí použít žádný jiný přípravek. Spodní část se pak nasazuje na nové ploché těsnění, tam se nic nemaže.

Dva pokyny navíc se snadno přehlédnou. Když se horní část vany mění za novou, doraz motoru a držák se přenášejí ze staré. A trubka měrky se po nasazení dorazí až k přírubě zarážečem 117 589 00 31 00. U vozů s kompresorem Delco má přitom trubka jiný tvar než u ostatních a zaměnit je nejde.

Moment visí v tabulce mezi dvěma řádky

Tovární tabulka je u vypouštěcí zátky čitelná: 50 N·m u provedení M 26 a 40 N·m u M 12. Samotná vana má ale ve skenu jedinou hodnotu, 10 N·m, a ta stojí přesně mezi řádky „horní část ke klikové skříni“ a „spodní část k horní“. Ke kterému z nich patří, se z listu přečíst nedá.

Rozsoudí to Haynesova tabulka v kapitole 2, části B, která má obě položky zvlášť. Spodní část k horní dostává 10 N·m, horní část ke klikové skříni 9 až 11 N·m u šestimilimetrových šroubů a 20 až 25 N·m u osmimilimetrových. Její čísla obstojí zkouškou převodem na librostopy, takže se z nich brát dá. V jeho části A jsou naopak hodnoty odtržené od popisků a brát se z ní nesmějí.

Náplň, šrouby a dvě provedení zátky

Na samotnou vanu vychází podle listu 5,5 litru. Je to jediné číslo v řádku, přestože tabulka nad ním rozlišuje motory 616 a 617 i dvě provedení čtyřválce 615. Řádek olejového filtru zůstal ve skenu prázdný, u vzduchového chladiče oleje stojí 0,5 litru a u jednoho provedení 0,4. Haynes proti tomu uvádí celkovou náplň včetně filtru: 6,5 litru u nepřeplňovaného motoru a 7,5 u přeplňovaného. I u něj je ale sloupec hodnot odtržený od popisků a přiřazení vychází z pořadí řádků.

Rozpis dílů dělí motory podle výkonu. Spodní část vany drží čtrnáct šroubových sestav u motorů 615.912, 615.913, 616.916 a 617.910, kdežto u 615.940, 615.941, 616.912 a 617.912 jich je sedmnáct. Vypouštěcí zátka má dvě provedení: první s těsnicím kroužkem C 26 × 32, druhé se závitem M 12 a kroužkem A 12 × 17. Kdy se to zlomilo, list neuvádí a nedatuje to ani měsícem, ani číslem podvozku. Kroužek se tedy kupuje podle zátky, kterou vůz opravdu má, ne podle motoru.

U předchůdce šla kvůli vaně ven celá přední náprava

Oddíl A listu patří typu 115.1, tedy naftovým vozům předchozí řady. Postup je v něm jiný a podstatně tvrdší: motor se zavěsí na jeřáb, nadzvedne a dolů jde celá přední náprava. Posilovač řízení znamená navíc čerpadlo i s držákem, motor 615 sundaný doraz motoru. Odkaz vede na úkon 33-100, jenže ten v balíku StarTek chybí; skupina 33 v něm začíná až listem 33-200.

Řada 123 tuhle práci zjednodušila: náprava zůstává na místě a motor se jen nadzvedne. Pořád je to práce s jeřábem, ale bez rozebrané přídě.

Kdy do toho jít

Netěsnost mezi oběma půlkami vany a prosakující vypouštěcí zátka se řeší zdola. Zadní těsnicí kroužek klikovky a dosedací plocha horní části znamenají jeřáb a dílnu, která má kde motor odložit. Podle nás se proto vyplatí zjistit, odkud olej opravdu teče: ubývat může i tělesem olejového filtru nebo víkem hlavy, a to jsou jiné peníze.

Zdroje

• Mercedes-Benz, tovární dokumentační sada StarTek pro řadu 123, list Engine/615/03-210 (demontáž a montáž sestavy olejové vany, tabulky náplní a momentů, rozpis dílů)
• Larry Warren, John H. Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985, kapitola 1 (náplně), kapitola 2 část A (oddíl 10) a část B (tabulka momentů, oddíl 21)
• Mercedes-Benz OM617 a Mercedes-Benz W123 na anglické Wikipedii (kódy motorů a provedení řady)

Obě příručky jsou anglicky, citace z nich jsou přeložené a přeformulované.