Širší pneumatika na W123 chce podle tovární dokumentace i širší ráfek

Skupina 40 v tovární dokumentační sadě StarTek k řadě 123 má jedenáct listů a je celá o kolech: značení ráfků, pneumatiky, tlak, sněhové řetězy, upevnění kola, poklice. Kdo na voze mění kola, najde v ní víc podmínek, než čeká, a část z nich se netýká vzhledu, ale toho, jestli pneumatika při defektu zůstane na ráfku.

Co znamená označení 6 J × 14 H 2

List 40-102 rozebírá značení ráfku po znacích. Šestka je šířka v palcích, písmeno J popisuje tvar a výšku okraje, čtrnáctka je průměr v palcích a „H 2“ znamená hump na obou stranách. Hump je vyvýšené rameno v místě, kde na ráfku dosedá patka pneumatiky. Při rychlém úniku vzduchu jí brání sklouznout do prohlubně ráfku, tedy tomu, aby pneumatika naráz úplně zplihla. Pro bezdušové provedení předepisuje výrobce aspoň jeden hump na vnější straně.

K tomu patří tři rozměry, které se na kole nepoznají od oka: zális ET, tedy vzdálenost středové roviny ráfku od dosedací plochy v milimetrech, rozteč šroubů 112 mm a středicí díra 66,5 mm s tolerancí 0,1 mm. Na ni navazuje mez z listu 40-110: vůle mezi ráfkem a nábojem předního kola nebo přírubou poloosy nesmí přesáhnout 0,2 mm.

Záměna, kterou továrna sama povolila

Sériové rozměry ráfků a pneumatik vede list 40-100 v tabulce po typech: základ je 5½ J × 14 H 2 se 175 R 14, silnější provedení 6 J × 14 H 2 se 195/70 R 14. Dlouhé sedany, vozy se zvláštní karoserií a kombi s vyšším povoleným zatížením zadní nápravy dostaly 5½ J × 15 H 2 se 185 R 15.

Za tabulkou následuje oddíl nadepsaný jako možné přestavby a začíná větou, že se před ní mají vzít v úvahu národní zákony a předpisy. Typům 123.020, 123.023, celé naftové řadě 123.1 a typu 123.220 povoluje přejít na 195/70 R 14 – ale na ráfku 6 J × 14 H 2 a s výslovným pokynem nepoužívat k té pneumatice sériový ráfek 5½ J × 14 H 2. U části typů v té tabulce je podle poznámky pod ní širší ráfek od září 1981 sériový; sken listu je v tomhle místě natolik nečitelný, že se přiřazení k jednotlivým typům z něj doložit nedá.

List 40-102 k tomu přidává pravidlo, kterým se dá řada dnešních sporů rozhodnout rychle: montovat se mají jen ráfky schválené výrobcem a v pochybnostech rozhoduje číslo dílu vedle obecného označení, ne samotné označení. Vůz má mít podle téhož listu na všech kolech ráfky téhož provedení.

Pneumatiky, které se nesmějí míchat

List 40-104 zakazuje kombinovat na jednom voze radiální pneumatiky s diagonálními, ocelový kord s textilním a zimní s letními; při výměně i při přestavbě má být na všech ráfcích stejná konstrukce, značka i provedení. Vyšší rychlostní kategorie je naopak v pořádku a list to sám ukazuje na příkladu 195/70 R 14 90 H místo 90 S. Rezervu smí majitel zapojit do přehazování kol jen tehdy, když má podobnou hloubku dezénu a stejné provedení; kola se podle listu přehazují po 5 000 až 10 000 km a smysl otáčení se přitom nemění. Nová pneumatika chce asi 100 km mírné jízdy.

Příručka Haynes pro naftové vozy řady 123 říká v kapitole 10 totéž jinými slovy a přidává, že se pneumatiky mají měnit po párech na téže nápravě, a když jen jedna, tak ve shodném rozměru, konstrukci i vzoru dezénu. Poškozený, prasklý nebo zkorodovaný ráfek se podle ní vyměňuje, neopravuje.

Co k tomu žádá dnešní český předpis

Tovární listy odkazují na národní předpisy, ale žádný nejmenují. V Česku je to dnes vyhláška č. 341/2014 Sb. Její příloha v části F říká, že vozidlo smí být vybaveno pouze pneumatikami určenými pro daný typ výrobcem vozidla, pokud schválení technické způsobilosti typu nestanoví jinak, a že nosnost pneumatiky nesmí být nižší než povolené zatížení připadající na kolo nebo nápravu. Rychlostní kategorie musí být shodná nebo vyšší, než je nejvyšší konstrukční rychlost vozu. Jde o dnešní znění; jak to bylo v době, kdy vůz vyjel z výroby, tenhle předpis neříká.

Jedna podmínka je přitom stará. Když má vůz zimní pneumatiky s nižší rychlostní kategorií, žádá vyhláška výstražný štítek s tou rychlostí na místě viditelném z pohledu řidiče. Tovární list 40-104 uvádí tentýž požadavek jako dobové pravidlo Spolkové republiky a přidává k němu praktickou poznámku: u řady 123 se štítek nemá lepit na sklo přístrojové desky, protože je z plexiskla a odstraňování zbytků lepidla ho poškodí.

Moment 110 N·m a dva různé termíny dotažení

Šrouby kol se podle listu 40-110 utahují momentovým klíčem na 110 N·m, křížem a v několika krocích, přičemž první šroub se nesmí dotáhnout naplno dřív, než jsou ostatní aspoň natočené. Kulové osazení šroubu ani dosedací plochy ráfku nesmějí nést špínu ani tuk, jinak se namáhá závit v náboji. Šrouby pro ocelová a litá kola se nesmějí zaměnit se šrouby pro kovaná. Rázový utahovák list připouští jen do zhruba tří čtvrtin momentu se zbytkem momentovým klíčem: jediný ráz podle něj obvykle udělá 60 až 70 N·m a při dalších už se dá kolo deformovat nebo šroub utrhnout. U kovaných kol smí mít nástrčný klíč vnější průměr nejvýš 26,5 mm, jinak poškodí náboj kola.

V termínu, kdy se má nově nasazené kolo dotáhnout znovu, si prameny odporují. Dílenský list 40-110 mluví o 100 až 500 km a vysvětluje to sesednutím kulových ploch. Návod k obsluze pro americký trh, který je v téže sadě, píše o asi 800 km, tedy 500 mílích, a dodává, že u nového vozu to obstará první prohlídka. Haynes vede v tabulce momentů kapitoly 10 pro šrouby kol rozsah 100 až 110 N·m a radí potřít závity šroubu tenkou vrstvou oleje nebo mazacího spreje – což je proti továrnímu listu jen zdánlivě, protože ten zakazuje mazivo na kulovém osazení, ne v závitu.

Kdy kolo ven

Ocelové kolo, které někdo opakovaně přetahoval, se pozná podle promáčklého okolí děr pro šrouby. Tovární list dává mez: vzdálenost mezi dosedací plochou a okolím otvorů musí být na sundaném kole aspoň 0,7 mm, měří se pravítkem a posuvným měřítkem s hloubkoměrem, a pod tuhle hodnotu už se kolo montovat nemá. Zároveň list rozlišuje starší kola s prohloubeným okolím otvorů a novější s vyvýšeným, které přetažení snese lépe.

U kovaných hliníkových kol továrna nechává kontrolovat opotřebení okraje ráfku vždy před montáží nové pneumatiky a jmenuje, co ho urychluje: vysoké zatížení, provoz s přívěsem, nízký tlak, nedoporučené pneumatiky a usazená sůl s pískem. Ráfek se při dosažení meze opotřebení mění. Je to dobrý důvod podívat se na starší hliníková kola zevnitř dřív, než se na ně natáhne nová sada gum.

Zdroje

• Mercedes-Benz StarTek, dokumentační sada k řadě 123 – úkony 40-100, 40-102, 40-104, 40-106 a 40-110, návod k obsluze OM-67
• Haynes Repair Manual, naftové vozy řady 123 z let 1976 až 1985 – kapitola 1, oddíly 3, 12 a 20, kapitola 10, oddíly 2 a 3
• Vyhláška č. 341/2014 Sb. – příloha, část F, body 1 až 3

Tovární úkony i příručka Haynes jsou v angličtině; údaje z nich jsou přeložené a přeformulované, ne opsané. Postupy popisujeme podle dokumentace, ne podle vlastní práce na voze.