Naftový pětiválec z W123 měl v rekordním voze 230 koní místo osmdesáti

Sedan 300 D rozjela továrna sériově v únoru 1976. O čtyři měsíce později jel jeho motor po zkušebním okruhu v jihoitalském Nardò šedesát čtyři hodin v kuse a držel průměr přes 250 km/h. Nebyl to ovšem sedan, ale pokusný vůz C 111-II s karoserií z plastu a křídlovými dveřmi.

Jízda na červen 1976

Ilustrovaná kronika archivu značky datuje ten pokus na 12. až 15. června 1976 a přičítá mu tři světové rekordy a šestnáct rekordů třídy. Motor popisuje jako pětiválec OM 617 LA se 140 kW, tedy se 190 koňmi, s turbodmychadlem na výfukové plyny a s chladičem plnicího vzduchu.

O původu toho motoru kronika nemlčí: říká rovnou, že vychází ze sériového motoru modelů 240 D 3.0 a 300 D. Oba ty vozy měly v roce 1976 podle typových listů archivu shodně 59 kW, tedy osmdesát koní – 240 D 3.0 jako typ 115.114 z předchozí řady a 300 D jako typ 123.130. Rekordní provedení mělo z téhož základu víc než dvojnásobek.

Podruhé v dubnu 1978

Za dva roky přišlo Nardò znovu, tentokrát s přestavěnou karoserií pod označením C 111-III. Zápis kroniky mluví o 29. a 30. dubnu 1978, o dvanáctihodinové jízdě průměrem kolem 320 km/h a o devíti rychlostních světových rekordech k tomu. Motor zůstal týž pětiválec, jen s výkonem zvednutým na 169 kW, tedy na 230 koní.

Jak se k tomu číslu došlo, popisuje německá Wikipedie: hodně ostrý úhel sedel ventilů kvůli průtoku, žádná regulace plnicího tlaku a turbodmychadlo nastavené na nejvyšší výkon. Píše k tomu otevřeně, že to bylo na úkor životnosti motoru. Karoserie měla součinitel odporu 0,183.

Čísla, na kterých se prameny neshodnou

U počtu rekordů z roku 1976 si oba prameny odporují. Kronika archivu vede tři světové a šestnáct třídních, kdežto Wikipedie šestnáct celkem, z toho třináct pro naftové vozy. Který výčet je úplný, se z nich rozhodnout nedá; shodnou se jen na té trojici světových rekordů, kterou má Wikipedie v tabulce označenou u tratí 5 000 mil, 10 000 km a 10 000 mil.

Druhý rozpor leží uvnitř jediného hesla. Text Wikipedie přisuzuje dvanáctihodinové jízdě z roku 1978 průměr 316 km/h, ale její vlastní tabulka má u dvanácti hodin 314,463 km/h a hodnotu 316,484 vede u stokilometrové trati. Rozsoudí to dobový pramen: britský časopis Motor Sport psal v čísle z června 1979 o dalších rekordech téhož projektu a v závorkách u nich uváděl překonané hodnoty – 316,484 km/h na 100 km a 319,835 km/h na 100 mil. Tabulka tedy sedí a věta nad ní si půjčila číslo o řádek vedle.

Ta zpráva z roku 1979 má ještě jednu zajímavost. Rekordy naftového vozu překonal v květnu 1979 týž projekt – jenže s přeplňovaným osmiválcem na benzin místo pětiválce. Naftové hodnoty ze stokilometrové a stomílové trati tak v Nardò vydržely rok a pár dní.

Co z toho dostal sériový vůz

Přeplňovaný pětiválec se do prodejní řady dostal až dlouho po obou jízdách. Kombi 300 TD Turbodiesel, tedy typ 123.193, vyráběla továrna sériově od října 1980 a dala mu 92 kW při 4 350 otáčkách; vzniklo ho 28 219 kusů. Sedan téhož jména běžel od srpna 1981 jako typ 123.133 a typový list u něj poznamenává, že to byl vývozní model pro Severní Ameriku a Japonsko. Začínal na 89 kW a od října 1982 měl také 92.

Mezi rekordním a sériovým provedením je v popisech jeden rozdíl, který stojí za přečtení: chladič plnicího vzduchu jmenuje kronika u obou rekordních jízd, kdežto typové listy sériových turbodieselů řady 123 vedou u palivové soustavy jen turbodmychadlo. V řadě 123 tak tovární pětiválec sériově nikdy nedal víc než 125 koní, zatímco na okruhu z něj šlo dostat skoro dvojnásobek. Za jakou cenu, říká věta o životnosti z německé Wikipedie; kronika archivu tuhle stránku věci nezmiňuje.

Zdroje

• Mercedes-Benz Classic M@RS, ilustrovaná kronika: C 111-II, 12. až 15. června 1976
• Mercedes-Benz Classic M@RS, ilustrovaná kronika: C 111-III, 29. a 30. dubna 1978
• Typové listy archivu: 300 D, 240 D 3.0, 300 TD Turbodiesel a 300 D Turbodiesel
• Mercedes-Benz C 111, německá Wikipedie (tabulky rekordů)
• Motor Sport, červen 1979: World Records for the Mercedes-Benz C111

Kronika archivu i dobová zpráva časopisu Motor Sport jsou psané anglicky, heslo o pokusném voze německy; údaje z nich jsou přeložené a přepsané vlastními slovy, ne citované.