Poškozená žhavicí svíčka ukazuje u W123 na trysky, olej nebo vodu v palivu

Když naftový motor nechce za studena chytit, přijdou na řadu žhavicí svíčky: vyšroubují se, přeměří a vadná jde ven. Tovární dokumentace k W123 s ní počítá i jinak. Vyšroubovaná svíčka je pro ni nález, ze kterého se dá odhadnout, co se děje ve válci nad ní.

List, ze kterého zbyly hlavně příčiny

Ve svazku naftových čtyřválců sady StarTek leží úkon Engine/615/15-512. Celá patnáctka je u naftových motorů o žhavení a většinou popisuje soustavu, relé a měření. Tenhle list dělá něco jiného: na třech stranách ukazuje pět poškozených svíček a ke každé připojuje odstavec s příčinou.

Ze skenu se dochovaly hlavně ty příčiny. Nadpis nese jen druhý a třetí oddíl, u zbylých tří zůstal samotný snímek, který textová podoba listu neobsahuje. Jak přesně ta svíčka vypadá, se tedy z přepisu nepozná; použitelné je to, co k obrázku patří slovy. Oba dochované nadpisy mluví o vláknu, tedy o starším provedení svíčky s drátěnou spirálou.

Skoro žádná příčina neleží ve svíčce

Nejvíc místa má přepálené nebo opálené vlákno. Podle listu se svíčka přehřeje za jízdy, a to od poškozených trysek, které kapou nebo zůstávají otevřené, od příliš brzkého začátku dodávky paliva, nebo od oleje, který se dostane do spalovacího prostoru. Zdroje oleje list jmenuje dva: netěsné podtlakové čerpadlo a poškozené těsnění dříku ventilu. Táž dvojice se vrací i u dalšího oddílu, kde k ní přibývá příliš vysoká hladina v motoru – třeba když vstřikovací čerpadlo mazané olejem motoru netěsní dovnitř.

Jiný oddíl posílá hledat chladicí kapalinu: poškozené těsnění pod hlavou nebo prasklina v hlavě. Ve stejném oddílu stojí i pravidlo o palivu: když mají všechny svíčky tentýž obraz poškození, je podle listu voda v něm. Jedna zničená svíčka ukazuje na jeden válec, čtyři stejně zničené na nádrž.

Poslední oddíl je o karbonu. Za ním stojí podle listu převaha krátkých jízd, zase příliš brzký začátek dodávky, nebo kovové částice v motoru, například třísky. Krátké jízdy se tedy podepíšou i na dílu, který s nimi zdánlivě nemá nic společného.

Zakoksovaný kanálek svíčku uzemní

Třetí oddíl popisuje zkrat na kostru, a to na dříku svíčky, tedy na jejím vnějším pólu. Příčinou je zanesený otvor pro svíčku v hlavě; nápravou vystružení toho otvoru. Druhou cestou k témuž je deformovaný vodič, který se opře o táhlo plynu, podle listu klidně až při plném zatížení. A pak je tu možnost, která se svíčkou nemá společného nic: žhavicí časové relé po nastartování nevypne a svíčky žhaví dál. Ověřuje se zkouškou relé, ne výměnou svíček. Jak celá soustava pracuje a čím se liší sériové zapojení od paralelního, rozebírá starší text o žhavení naftových W123.

Čištění kanálku má vlastní úkon, Engine/615/15-515. Před montáží nových svíček se kanálky a otvory v předkomůrkách vystruží výstružníkem 617 589 00 53 00 a drážky nástroje se předtím naplní vazelínou, aby v nich zůstaly uvolněné zbytky. Ani tak neodejdou všechny: hned dalším krokem je protočit motor několikrát startérem, aby zbytek vyletěl ze spalovacího prostoru ven. Kdo ten krok vynechá, nechá třísky z vystružování ležet ve spalovacím prostoru. List k tomu dodává, proč se to dělá pokaždé – olejový karbon se v kanálcích časem usadí sám a právě on svíčku spojí s kostrou.

U přepáleného vlákna list ještě žádá zkontrolovat předchozí svíčku v pořadí. U staršího provedení totiž svíčky visí za sebou v jednom obvodu a porucha jedné se podle Haynese projeví na všech zapojených za ní.

Co k tomu má Haynes

Dílenská příručka Haynes pro naftové vozy řady 123 popisuje v kapitole 5 tutéž soustavu, ale k poškozeným svíčkám nemá ani slovo. Dělí je na dvě provedení podle roku výroby: vozy před rokem 1980 mají svíčky s vláknem zapojené v řadě, pozdější kolíkové zapojené vedle sebe. U sériového zapojení popisuje i to, co tovární list jen naznačuje – proud teče od čtvrtého válce (u pětiválce od pátého) k prvnímu a pak na kostru, takže porucha nebo zkrat jedné svíčky dělá potíže všem zapojeným za ní.

Zkoušku vede po svém: u vláknových svíček voltmetrem na vstupu a výstupu, u kolíkových ohmmetrem mezi kostru a jednotlivé svorky na konektoru relé, kde nekonečný odpor znamená vadnou svíčku nebo vedení. K tomu má varování, které v továrním listu není: svíčky se nesmějí zkratovat na kostru, třeba šroubovákem opřeným o blok, protože to poškodí časové relé. Vystružení kanálku naopak nezná vůbec – slovo pro výstružník padne v celé knize jen u hrany válce.

Utahovací moment svíčky nemá ani jeden z obou pramenů. Haynes píše jen „dotáhnout pevně“, tovární list k montáži žádné číslo nemá. Kdo ho potřebuje, musí ho vzít z dílenské dokumentace ke konkrétnímu motoru; odhadovat se nedá.

K čemu je to v dílně

Z obou listů plyne jedno: svíčky se posuzují všechny najednou. Jedna poškozená ukazuje na válec pod sebou, čtyři stejně poškozené na palivo nebo na způsob provozu. A když je otvor v hlavě zanesený, nová svíčka v něm dlouho nevydrží – karbon ji uzemní stejně jako tu předchozí.

Zdroje

• Tovární dokumentační sada StarTek pro řadu 123 na archive.org, listy Engine/615/15-512 (obrazy poškození žhavicích svíček a jejich příčiny) a Engine/615/15-515 (výměna svíček a vystružení kanálků)
• Larry Warren, John H. Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985, Haynes Manuals – kapitola 5, oddíly 5 a 6

Oba prameny jsou anglicky; údaje z nich jsou přeložené a přeformulované vlastními slovy.