Chladicí soustava naftového W123 pojme podle kódu motoru deset nebo jedenáct litrů

Kolik se do chladicí soustavy vejde, se z vozu nepozná a odhadem se to nespraví: mezi naftovými provedeními řady 123 je v tom rozdíl celého litru. Tovární list to navíc nepočítá v procentech jako dnešní návody, ale rovnou v litrech směsi a litrech vody, a rozděluje je podle kódu motoru.

Čtyřválce deset litrů, pětiválec jedenáct

List 20-010 z tovární dokumentační sady StarTek vede tabulku ve třech sloupcích. Dva patří řadě 123: motory 615.940 a 615.941 spolu s 616.912 mají soustavu o celkovém objemu 10 litrů, motor 617.912 11 litrů. Třetí sloupec je předchozí řada 115 a té dává jedenáct litrů taky.

Kódy motorů se na prodejní jména navěsí přes typové listy archivu značky. Model 200 D je typ 123.120 s motorem OM 615 D 20, tedy 615.940; 240 D je 123.123 s OM 616 D 24, tedy 616.912; 300 D je 123.130 s OM 617 D 30, tedy 617.912. Deset litrů tedy platí pro oba naftové čtyřválce, jedenáct pro pětiválec.

Jedna položka té tabulky stojí za pozornost sama: motor 616.912 je v ní dvakrát. V řadě 123 s deseti litry, v předchozí řadě 115 s jedenácti. Objem náplně tedy není vlastnost motoru, ale celé soustavy včetně chladiče a topení, a přenést číslo z jednoho vozu na druhý jen podle kódu motoru nejde.

Místo procent litry směsi a litry vody

Tabulka má tři řádky podle toho, do jakého mrazu má náplň vydržet, a v každém stojí dvojice čísel. U desetilitrové soustavy je to 3,50 litru směsi a 6,50 litru vody pro −20 °C, 4,50 a 5,50 pro −30 °C a 5,25 a 4,75 pro −40 °C. U jedenáctilitrové 3,75 a 7,25, pak 5,00 a 6,00 a nakonec 5,75 a 5,25. Obě poloviny každé dvojice dávají dohromady přesně objem soustavy, takže se přiřazení sloupců dá zkontrolovat sečtením.

Přepočteno na podíl to u deseti litrů vychází na 35 % směsi pro −20 °C, 45 % pro −30 °C a 52,5 % pro −40 °C; u jedenácti litrů skoro totéž. Procenta jsou vlastní dopočet z čísel výš, v listu nestojí.

Pod tabulkou má továrna ještě jeden pokyn, na který se dnes zapomíná: k vodě patří 1 % antikorozního prostředku, tedy 10 cm³ na litr. U řady 115 se má přidat i tehdy, když se plní nemrznoucí směsí; u řady 123 ten dodatek list nemá.

Na zátku chladiče stačí mince

Vypouští se na dvou místech: zátkou ve chladiči a zátkou v bloku motoru, kterou Haynes hledá na pravé straně. Uzávěr chladiče se přitom otevírá po stupních a jen pod 90 °C – nad tou teplotou je v soustavě tlak a horká kapalina vystříkne.

Moment na zátku chladiče je u řady 123 1,5 až 2 N·m, tedy tak málo, že k tomu tovární list dodává poznámku, jakou v jiných listech nenajdete: tenhle moment se dá nastavit podložkou nebo mincí. Haynesovo vyobrazení to potvrzuje z druhé strany, protože zátku na fotografii povoluje obyčejný šroubovák. Předchozí řada 115 má na témž místě 6 až 10 N·m.

Od února 1979 dostala řada 123 termostatovou skříň se samočinným odvzdušněním, kterou list vede jako druhé provedení. Starší vozy a celá řada 115 mají na skříni odvzdušňovací šroub a ten se při plnění povolí, dokud kapalina nezačne vytékat. Kdo tohle na voze z roku 1977 vynechá, nechá v soustavě vzduch.

Vůz s automatickou klimatizací se plní s čerpadlem na baterii

Nejvíc práce dá plnění u vozů s automatickou klimatizací a tovární postup k němu chce dílensky vyrobený nástroj: spojku s číslem dílu 002 545 49 28, asi metr černého vodiče 1,5 mm² na plus, asi metr hnědého na minus a dvě kabelové koncovky.

Plní se pomalu ke znamení na plnicím hrdle a uzávěr chladiče se zatím nenasazuje. Po nastartování se motor zahřeje asi na 40 °C, pak se sundá konektor čerpadla topné vody na přívodním vedení, čerpadlo se tím nástrojem připojí přímo na baterii a stiskne se knoflík „DEF“. S občasným přidáním plynu se jede, dokud se neotevře termostat; uzávěr chladiče se nasazuje od 60 °C. Nakonec se čerpadlo vrátí do vedení a hladina se zkontroluje, opět pod 90 °C.

Před odvápněním se soustava odolejuje, i když olej není vidět

Druhý list téže skupiny, 20-015, je o čištění a dělí ho na dva úkony. Odolejování se dělá 5% roztokem prostředku P 3 Standard od Henkelu, tedy 50 g na litr vody: motor se zahřeje na asi 80 °C, na té teplotě se drží pět minut, nechá se vychladnout na 50 °C a roztok se vypustí. Hned potom se soustava dvakrát naplní čistou vodou, vždy pět minut zahřeje a vypustí. U vozů s chladičem z lehké slitiny se silně alkalický P 3 Standard použít nesmí, tam patří neutrální prostředek P 3 Croni nebo Grisiron 7220.

Odvápnění a odrezení přichází až po něm a list je v tom nesmlouvavý: odolejovat se má vždycky, i když zaolejování není vidět. Bere se 10% roztok kyseliny citronové, vinné nebo oxalové, přednost má citronová; deset minut na 80 °C, spad na 50 °C, vypustit a propláchnout nejméně třikrát, každý proplach s pětiminutovým chodem motoru. Silně zavápněná soustava chce celý postup zopakovat a vždy s novým roztokem. Kyselina chromová a prostředky s chromany jsou podle listu zakázané kanalizačním předpisem.

Haynes chemii do soustavy nechce

Dílenská příručka Haynes pro naftové vozy řady 123 popisuje totéž vypuštění a proplach, ale k chemii se staví opačně: při pravidelné výměně kapaliny by podle ní chemické čističe ani odvápňovače být potřeba neměly. Místo nich posílá zahradní hadici do plnicího hrdla a proplachuje, dokud na obou vypouštěcích místech neteče čistá voda; u silně zaneseného chladiče ho nechá vyndat a propláchnout obráceným směrem.

Rozejde se s továrnou i v poměru. Jeho kapitola o chlazení žádá nejméně 55 % nemrznoucí směsi a nejvýš 70 %, kdežto tovární tabulka se i u nejsilnější varianty zastaví kolem 52 %. Ve sporu je blíž originálu tovární list, protože počítá s konkrétním objemem konkrétního vozu; Haynesovo číslo je obecné pravidlo pro etylenglykolovou směs. Obě příručky se shodnou na tom, že náplň je jedovatá a do kanalizace nepatří.

Jeden údaj má Haynes tam, kde tovární list mlčí: tlak v uzávěru chladiče 103 kPa. A když vůz přehřívá, stojí málo chladicí kapaliny a vadný termostat v jeho výčtu příčin před vodním čerpadlem. Netěsný chladič má vlastní opravnou sadu, takže se vypouští i kvůli němu.

Zdroje

• Tovární dokumentační sada StarTek pro řadu 123 na archive.org, složka Engine: list 20-010 (vypuštění a plnění chladicí kapaliny, tabulka nemrznoucí směsi, momenty vypouštěcích zátek, plnění u vozů s automatickou klimatizací) a list 20-015 (odolejování, odvápnění a odrezení soustavy)
• Larry Warren, John H. Haynes: Mercedes-Benz Diesel 123 Series 1976 thru 1985, Haynes Manuals North America, 1986: kapitola 1, oddíl 22 (vypuštění, proplach a plnění) a kapitola 3, oddíl 2 (nemrznoucí směs) i její úvodní specifikace
• Typové listy archivu značky Mercedes-Benz k modelům 200 D, 240 D a 300 D: vazba prodejního jména na kód typu a kód motoru

Oba dílenské prameny jsou anglicky; postupy i čísla jsou z nich přeložené a přeformulované, ne opsané.